Historie z pera starého štajgra

Horst Breitkopf se v penzi rozhodně nenudí – vede kroniku ve své rodné obci a dělá průvodce v Hornickém muzeu OKD.

Kronika obsahuje nejprve informace ze světa, republiky, regionu a nakonec přímo ze Lhotky.

Úhledným strojnickým písmem, které se naučil na hornické průmyslovce, vede Horst Breitkopf (68) kroniku Lhotky patřící mezi třiadvacet městských částí Ostravy. Dění v rodné obci s necelými dvanácti stovkami obyvatel doplňuje i událostmi ze světa, republiky, regionu. Začal s tím na počátku 90. let minulého století, když ještě patřil do řad zaměstnanců Dolu Odra (Vítězný únor).

„Byl jsem na šachtě od 15. června 1960 do 30. června 1992. Jsem třetí generace horníků v rodině,“ rozpovídal se Breitkopf. Jeho děda nechal kvůli havírně ševcovského řemesla a otec zase povolání valcíře v železárnách. Ani on nebyl vyučencem pro důl, na průmyslovku šel po jedenáctileté školní docházce. Praxi na šachtě mladému Horstovi zařizoval samotný legendární ředitel Miroslav Miska.

    „Začal jsem na Lidicích, šel jsem jen přes kopec a byl na šichtě. Po škole jsem dostal umístěnku na Stachanov do Hrušova, kde jsem byl štajgrem v přípravách. Dělali jsme i nějaké příbírky na Vrbici. Nejdéle jsem působil jako štajgr v rubání na Koblově,“ popisoval svou „fárací“ kariéru, jejíž konec zapříčinila choroba z povolání. Střídal pak post inspekčního a výrobního dispečera s mistrem učňů.

Dílny pro budoucí havíře z Odry byly tehdy na Urxu (Anselmu) na Landeku. Zde Breitkopf prožil konec českého učňovského hornického školství, odsud šel do penze. „Abych se v jedenapadesáti vrátil jako průvodce v Hornickém muzeu. Nejprve na živnostenský list, později jako pracovník na dohodu,“ řekl s tím, že „obsluhuje“ výstavní vilu s prodejem suvenýrů. Provádět ale dovede všude.

A havířina se občas prolne v jeho roli kronikáře. Zanesl tam pochopitelně – a jeho žena výtvarnice zvýraznila – ukončení těžby uhlí v Ostravě. „Všechno si píšu rukou, vždy na jednu stránku z listu. Nejprve informace ze světa, potom z republiky, našeho kraje a nakonec obce,“ upřesnil Breitkopf, kterého k vedení kroniky přesvědčil Jiří Černota, první starosta ve Lhotce zvolený po pádu totality. Vysloužilý horník dodělal i „resty“ z minulosti. Kronika totiž končila rokem 1976, kdy se tehdejší kronikář pohádal s jistým soudruhem a nechal toho. Breitkopfovo pojetí s nejen obecními zprávami ostatně udivuje i nynější kolegy. „Někde píšou, kolik postavili přípojek na elektřinu. My máme 393 popisných čísel a nečekám, že by tady svítili svíčkami či petrolejkami,“ komentoval to po havířsku.