V pondělí 11,ledna 2010 se v sále loutkového divadla Kulturního domu P.Bezruče konala první letošní beseda havířovské pobočky. Po úvodním blahopřání lednovým jubilantum předal předseda pobočky slovo hostu Ing.P.Janků. Jeho přednáška vycházela z publikace“Ekologie a hornická činnost“, kterou vydal KPHMO u příležitosti 20.výročí svého vzniku v roce 2008.Publikaci postoupil klub nejen svým členům, hornickým obcím a vybraným organizacím, ale i politikům a představitelům státu. Prezident V.Klaus za ni poděkoval osobním dopisem autorům.
Téma hornický provoz a jeho dopady na životní prostředí je v lidnaté části Moravskoslezského kraje stále živé. Přímé vlivy hlubinné těžby uhlí byly situovány na rozlehlém území od hranic s Polskem na severu, Ludgeřovic na západě, přes Ostravu dále na východ do Louk u Karviné, k jihu pak přes Paskov k Frýdku Místku. Vliv hornické činnosti se jistou měrou dotklo i oblasti Frenštátu pod Radhoštěm. Rozloha skutečně postiženéhi území v české části dosahuje 520 kilometrů čtverečních z celkové rozlohy 1500 kilometrů celé Hornoslezské pánve.Když se v minulém režimu uhlí těžilo s malým ohledem na životní prostředí, došlo po roce 1989 k zásadní změně v zákonech a právních normách. Přístup je odpovědnější a to především a právě v důsledku nových právních norem společenského povědomí. Těžba uhlí pokračuje na dolech v Karviné a jejím okolí a ve Staříči. O exploataci ložiska uhlí a zemního plynu v Pobeskydí není zatím jiné rozhodnutí než to, že tyto nerostné zásoby mají být mají být ponechány k využití příštím generacím po roce 2030.
Pro nesouhlas místních samospráv nemůže být dokončeno ověření skutečných zásob a úložných podmínek slojí, nehledě na mnohamilionové každoroční finanční náklady, které stojí udržovací provoz celého zařízení.
Poklesy terénu a tím i objektů na něm postavených patří k nejzávažnějším devastujícím problémům. Ty vedli v 60tých letech 20.století ke zrušení tramvajové tratě Karviná – Ostrava, následně k likvidaci rodinných domů a tím k přesídlení celých městských částí našeho regionu. Charakteristický je osud barokního kostela Sv.Petra z Alcandry v Karviné Doly, které za době své existence poklesl celkem o 32 metrů a byl za finanční pomoci těžařů udržen v provozu do dnešních dnů.
Další z důsledků hornické činnosti jsou úniky metanu v oblastech po dokončení těžby a stále aktuální problematika vlivů důlních otřesů na budovy .
Přes všechny tyto negativní projevy je zjevná rekultivační činnost, která vrací pozemky po ukončené hornické činnosti zpět k využití pro následnou civilizaci. Je až paradoxní, že přes silný tlak ekologů proti jakékoliv hornické činnosti na rekultivovaných územích se život uchytí v takové rozmanitosti, která by nevznikla jinak a stávají se biotopy s velice unikátní faunou, která si následně vyžaduje ochranu. Dalším efektem jsou plochy pro rekreaci viz oblast mezi doly Darkov a ČSM.
Velkým dluhem státní správy je, že zanedbává osvětu mezi obyvateli dotčených území, když stále přetrvávají negativní zkušenosti z let těsně po roce 1989, kdy se prezentovalo hornictví pouze z devastujícího hlediska a ukazovaly se pouze odkalovací nádrže a haldy.
Naše republika má omezené energetické zdroje a krátkodobá řešení se následně ukážou jako velice špatná a budou stát hodně finančních nákladů na zprovoznění nových kapacit.
Beseda se setkal s velkým zájmem účastníků a pro nedostatek času musela být ukončena. Pokračovala však neformální částí v přilehlé kavárně KDPB.
-jn-
