Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 22.03.2024 do 29.03.2024

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Historie

Z historie dolu Paskov

Paskov

Hornická veřejnost se smutkem v srdci je v současné době svědkem končící těžby na závodě Paskov v Paskově, jednoho z nejmladších dolů v OKR.

S jeho výstavbou bylo započato v únoru roku 1961 hloubením výdušné jámy a v témže roce v červnu bylo zahájeno i hloubení vtažné jámy. Při těchto hloubeních byla hlubiči VOKD docílena řada vynikajících výsledků a dokonce světového rekordu v hloubení svislých jam. Při ražbě překopu na 1. patře došlo v květnu 1965 k průtrži uhlí a plynu a na základě této události byl Důl Paskov zařazen mezi doly nebezpečné průtržemi uhlí a plynů a pro další hornické práce byla nařízena řada zpřísňujících opatření dle BP 6000.

První porub zahájil těžbu koncem roku 1965 v 17. sloji a brzy i ve 20. sloji spodních hrušovských vrstev, se vzduchovým kombajnem KSV 60 a mechanickými stojkami. Snad ještě na žádném novém dole v OKR nebyla zahájena těžba už za 5 let od začátku jeho výstavby. V roce 1967 vytěžil Důl Paskov již 142 580 tun kvalitního koksovatelného uhlí obchodní skupiny VAB.

    V roce 1965 byla zahájena výstavba úpravárenského komplexu, který byl v prosinci roku 1970 uveden do provozu. Byla to tehdy podle technicko-ekonomických parametrů nejefektivnější úpravna uhlí v Evropě. Po zahájení provozu kromě vlastní vsázky byla na této úpravně zpracovávána surová těžba i z některých ostravských šachet a selektiva z Dolu Fučík a jemná frakce z Dolu OSM až do doby uvedení do provozu jejich vlastní úpravny, dále těžba z Dolu Staříč. Za dobu existence zpracovala přes 85 mil. tun vsázky. Kvalita a možnosti odbytu upravených druhů se zvýšila vybudováním hyperbarických filtrů fy Andritz z Rakouska v roce 1994 ke snížení vlhkostí jemné frakce z flotace.

Paskov

Už v roce 1972 bylo dosaženo projektované kapacity dolu tj. 500 tis. tuh čisté těžby, v dalších letech roční objem těžby narůstal až do roku 1989, kdy bylo dosaženo nejvyšší těžby v historii dolu 835 105 tun ROTP. S rozvojem těžby bylo nutno řešit otázky větrání a bezpečnosti provozu, byla vyhloubena výdušná jáma Řepiště a úvodní jáma Nová Bělá, byla vybudována další degazační stanice na Řepištích, prohloubena vtažná jáma na úroveň 4. patra, instalováno 2. klecové těžní zařízení ve vtažné jámě a ve výdušné jámě bylo skipové těžní zařízení jednočinné, rekonstruováno na dvojčinné.

Původní záměr vydobýt uhelné zásoby z karbonské kupy Václavovice a z důlního pole Paskov - západ už nebyl realizován v důsledku společenských změn po roku 1989 a realizací restrukturalizačního programu v OKR. A tak s ohledem na značnou tektonickou členitost důlního pole a poměrně vysoké výrobní náklady došla řada v rámci útlumového programu v OKR i na mladý Důl Paskov, který byl od roku 1994 sloučen s Dolem Staříč v jeden o.z. Paskov. Když v letech 1967 a později, kdy se těžba na tomto dole rozvíjela a přicházeli horníci, technici a dokonce celé rubáňové a razičské osádky z Trojice, Jeremenka, Zárubku, Hlubiny, "Oderky", Švermy aj., nikdo z nich tehdy netušil, že budou svědky i ukončení těžby na Dole Paskov. Vždyť nebývalo zvykem budovat šachtu na 30 či 40 let, aniž vydala všechno své nerostné bohatství. Některé ostravské doly přežily i několik generací. Důl Paskov si 4. dubna 1970 při explozi metanu vyžádal krutou daň-26 obětí.

Vzpomínka na Důl Paskov by nebyla úplná, kdyby nebyly uvedeny alespoň některé vynikající výsledky rubáňových, razičských a jiných osádek. Připomeňme si tedy kolektivy rubání předáků Bohumila Švestky a Arnošta Vítka, z příprav kolektivy předáků F. Přikryla, Zdeňka Skowranka a F. Pavlice, z doprovodných procesů kolek¬tivy předáků Josefa Hanáka (přibírka počvy), Ant. Stachovce (plenění dl. děl) a Jiřího Blahuty (vykliz. z důlních děl). Tyto kolektivy rekordmanů spolu s ostatními se přičinily o vytěžení 18 378 000 tun kvalitního koksovatelného uhlí z této lokality.

Ing. Josef Vilím

[Akt. známka: 1,88 / Počet hlasů: 8] 1 2 3 4 5
| Autor: administrator | Vydáno dne 06. 02. 2010 | 6281 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server