Hornická veřejnost se smutkem v srdci je v současné době svědkem končící těžby na závodě Paskov v Paskově, jednoho z nejmladších dolů v OKR.
S jeho výstavbou bylo započato v únoru roku 1961 hloubením výdušné jámy a v témže roce v červnu bylo zahájeno i hloubení vtažné jámy. Při těchto hloubeních byla hlubiči VOKD docílena řada vynikajících výsledků a dokonce světového rekordu v hloubení svislých jam. Při ražbě překopu na 1. patře došlo v květnu 1965 k průtrži uhlí a plynu a na základě této události byl Důl Paskov zařazen mezi doly nebezpečné průtržemi uhlí a plynů a pro další hornické práce byla nařízena řada zpřísňujících opatření dle BP 6000.
První porub zahájil těžbu koncem roku 1965 v 17. sloji a brzy i ve 20. sloji spodních hrušovských vrstev, se vzduchovým kombajnem KSV 60 a mechanickými stojkami. Snad ještě na žádném novém dole v OKR nebyla zahájena těžba už za 5 let od začátku jeho výstavby. V roce 1967 vytěžil Důl Paskov již 142 580 tun kvalitního koksovatelného uhlí obchodní skupiny VAB.
V roce 1965 byla zahájena výstavba úpravárenského komplexu, který byl v prosinci roku 1970 uveden do provozu. Byla to tehdy podle technicko-ekonomických parametrů nejefektivnější úpravna uhlí v Evropě. Po zahájení provozu kromě vlastní vsázky byla na této úpravně zpracovávána surová těžba i z některých ostravských šachet a selektiva z Dolu Fučík a jemná frakce z Dolu OSM až do doby uvedení do provozu jejich vlastní úpravny, dále těžba z Dolu Staříč. Za dobu existence zpracovala přes 85 mil. tun vsázky. Kvalita a možnosti odbytu upravených druhů se zvýšila vybudováním hyperbarických filtrů fy Andritz z Rakouska v roce 1994 ke snížení vlhkostí jemné frakce z flotace.
Už v roce 1972 bylo dosaženo projektované kapacity dolu tj. 500 tis. tuh čisté těžby, v dalších letech roční objem těžby narůstal až do roku 1989, kdy bylo dosaženo nejvyšší těžby v historii dolu 835 105 tun ROTP. S rozvojem těžby bylo nutno řešit otázky větrání a bezpečnosti provozu, byla vyhloubena výdušná jáma Řepiště a úvodní jáma Nová Bělá, byla vybudována další degazační stanice na Řepištích, prohloubena vtažná jáma na úroveň 4. patra, instalováno 2. klecové těžní zařízení ve vtažné jámě a ve výdušné jámě bylo skipové těžní zařízení jednočinné, rekonstruováno na dvojčinné.
Původní záměr vydobýt uhelné zásoby z karbonské kupy Václavovice a z důlního pole Paskov - západ už nebyl realizován v důsledku společenských změn po roku 1989 a realizací restrukturalizačního programu v OKR. A tak s ohledem na značnou tektonickou členitost důlního pole a poměrně vysoké výrobní náklady došla řada v rámci útlumového programu v OKR i na mladý Důl Paskov, který byl od roku 1994 sloučen s Dolem Staříč v jeden o.z. Paskov. Když v letech 1967 a později, kdy se těžba na tomto dole rozvíjela a přicházeli horníci, technici a dokonce celé rubáňové a razičské osádky z Trojice, Jeremenka, Zárubku, Hlubiny, "Oderky", Švermy aj., nikdo z nich tehdy netušil, že budou svědky i ukončení těžby na Dole Paskov. Vždyť nebývalo zvykem budovat šachtu na 30 či 40 let, aniž vydala všechno své nerostné bohatství. Některé ostravské doly přežily i několik generací. Důl Paskov si 4. dubna 1970 při explozi metanu vyžádal krutou daň-26 obětí.
Vzpomínka na Důl Paskov by nebyla úplná, kdyby nebyly uvedeny alespoň některé vynikající výsledky rubáňových, razičských a jiných osádek. Připomeňme si tedy kolektivy rubání předáků Bohumila Švestky a Arnošta Vítka, z příprav kolektivy předáků F. Přikryla, Zdeňka Skowranka a F. Pavlice, z doprovodných procesů kolek¬tivy předáků Josefa Hanáka (přibírka počvy), Ant. Stachovce (plenění dl. děl) a Jiřího Blahuty (vykliz. z důlních děl). Tyto kolektivy rekordmanů spolu s ostatními se přičinily o vytěžení 18 378 000 tun kvalitního koksovatelného uhlí z této lokality.
Ing. Josef Vilím