Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 21.03.2024 do 28.03.2024

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Hornické

Lidé z kolonií vyprávějí své dějiny

Lidé z kolonií

 

      NOVÉ  KNIHY

     Autor:  Martin Jemelka

      Vydavatelství: REPRONIS


Má 528 stran. , vázaná, formátu 145 x 205, cena 399,- Kč


Anotace

Antologie pamětnických vyprávění obyvatel ostravských hornických kolonií. Autor shromáždil včetně již publikovaných pamětnických vyprávění 44 vzpomínek 50 obyvatel ze 17 hornických kolonií narozených v letech 1886–1955. Ve vzpomínkách se zrcadlí i dějinné události jako život za starého Rakouska, během I. světové války, hladových bouří v červenci 1917, říjnových událostí roku 1918, během hospodářské krize 30. let, život v Protektorátu Čechy a Morava, bombardování Ostravy v srpnu 1944, osvobození nebo politické změny po roce 1948. Opakují se v nich také každodenní stereotypy: dětské hry, hornické slavnosti, přítomnost židů nebo osob za II. světové války totálně nasazených na práci v místních dolech nebo Vítkovických železárnách. Živé jsou vzpomínky na dělnickou tělovýchovu a sport, spolkový, politický a náboženský život.

Kniha je na Ostravsku ojedinělým pokusem o shromáždění vzpomínek několika generací konkrétní sociální skupiny. Ve srovnání s podobnými českými a německými publikacemi však akcentuje obrazovou dokumentaci.

Ukázka:

Dneska jsem dvaasedmdesátiletý muž, který v letech 1931 až 1954 žil v Šalomounské kolonii, a můžu tedy vydat určité svědectví a poznatky o tom, jak se ve třicátých a čtyřicátých letech v kolonii žilo. Kolonie Šalamouna nebo Šalomouna se dala ohraničit na jedné straně Vítkovickou ulicí a na druhé straně až Mariánskými Horami. Potom se zase dala ohraničit Opavskou třídou a Hlubinskou osadou. Jmenované území tvořilo areál kolonie, kterou je třeba vidět i z hlediska konkrétní zástavby - staré zástavbě jsme říkali stará kolonie, nové zástavbě nová kolonie. Stará kolonie vznikla už v 19. století a nová část, ve které jsme bydleli i my, se stavěla postupně ve 20. století. Pomyslná dělicí čára mezi starou a novou kolonií byla Šalomounova ulice. Na ní stály přízemní domy, které byly ještě stavěny v 19. století nebo koncem 19. a začátkem 20. století. Dále směrem k Hlubině a k sokolskému hřišti a jízdárně už byly jednoposchoďové domy z 20. století. Stavební podobě kolonie odpovídalo i složení obyvatel: ve staré kolonii bydleli především penzisté nebo horničtí invalidní důchodci, kteří byli vyřazení. Prostě lidé, kteří byli z určitého pohledu nižšího sociálního zařazení, neměli takové výdělky a nemohli si příliš dovolit. V nové kolonii jsme bydleli my a jiné mladé rodiny s dětmi. Pravdou je, že i vybavenost obou částí kolonie byla podstatně rozdílná, protože stará kolonie neposkytovala takové služby, pohodlí a vybavení jako nová. Kupříkladu ve staré kolonii byla voda venku a lidé museli chodit pro vodu k hydrantu. Dřevěné záchody, které se vyvážely, byly taky venku. V podlouhlých přízemních domech byly jednopokojové byty, do kterých se zvenku vcházelo přímo do kuchyně. Byla tam kuchyň a ještě jeden pokojík. Některé byty byly vybavené i malou předsíňkou. Jak které. Kdežto zástavbu, ve které jsme bývali my, už tvořily jednoposchoďové domy, v nichž byla předsíň, tekoucí voda, elektřina a splachovací záchod přímo v bytě. Ve staré kolonii sice elektrika také byla, ale pochopitelné je, že tam bylo ještě použito starých rozvodů a elektrika šla jen po povrchu. Ve staré kolonii se elektrika dělala dodatečně, kdežto my jsme už měli elektriku zasekanou v trubkách. Jak ve staré části, tak v novější části kolonie měl každý nájemník k dispozici hospodářskou část, tzn., že mohl chovat prasata, slepice, drůbež, kozy. Hus bylo méně. Ale králíci se zvláště před okupací a za okupace, kdy byl nedostatek masa, pěstovali ostošest. My jsme měli běžně čtyřicet králíků!


[Akt. známka: 1,39 / Počet hlasů: 18] 1 2 3 4 5
| Autor: administrator | Vydáno dne 30. 11. 2009 | 8998 přečtení | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server