Odborná konference se konala 5. listopadu 2009 v rámci vítězství soutěže Město stromů v Kulturním středisku Radost.
Výtažek z předmluvy primátora statutárního města Havířova Františka Chobota,
po celou dobu existence města Havířova je jeho jméno spojeno s přívlastkem město zeleně a také město květů. V letošním roce jsme se rozhodli přihlásit do soutěže Město stromů, abychom náš přístup k ochraně životního prostředí v symbióze s kvalitním prostředím pro bydlení představili široké veřejnosti. Péče o veřejnou zeleň je jedna z našich priorit v dlouhodobé koncepci života obyvatel města.
Význam konference vidím především v tom, že si její účastníci mohou předat zkušenosti s péčí o zeleň v různých městech republiky.
Konference byla rozčleněná do tří základních části:
Význam zeleně, kvalita životního prostředí
Péče a rozvoj městské a příměstské zeleně
Zelená města a průmysl
Pro orientací uvádíme některé části velice hodnotných přednášek
V první části kterou moderoval Ing. Eduard Heczko
Přednesl Ing. Petr Šiřina ve své přednášce „Veřejná zeleň - sociální prostor“
Kde se zabýval sociálním působení veřejné zeleně do dvou základních okruhů:
vliv na chování uživatele vůči prostředí,
vliv na chování uživatelů navzájem.
Ing. Karel Mokroš se zabýval „zásady a principy řešení zeleně z hlediska urbanistických“.
Kde uvedl. Zeleň je přirozenou nenahraditelnou součástí životního prostředí, je nezastupitelnou složkou velkých územních celků, obcí, zón a krajiny. V procesu urbanizace a souběžného narůstání některých negativních jevů, které ji provázejí, se dostává do popředí potřeba regenerace lidských sil a to v přírodním prostředí.
Míru problémů spojených s péčí o zeleň a s novou tvorbou zeleně ve volné krajině lze odvodit i z rozvoje jednotlivých hospodářských odvětví a to především z hlediska jejich úrovně respektování krajiny jako více funkčního prostoru.
Ing. Alena Halamčíková přednesla „Problematiku obnovy zeleně v sídlech s plošnou ochranou“
Kde zdůraznila zejména. Proměny tváře našich měst a vesnic v uplynulých dvaceti letech lze hodnotit jako velmi zásadní, v naprosté většině jde o výrazné zhodnocení jejich doposud zanedbaných architektonických a urbanistických hodnot, pro které byly prohlášeny za území se specifickými zájmy ochrany památkové péče. Povědomí o rozsahu kulturního dědictví bylo do doby nedávné opomíjeno a ani dnešní kulturní úroveň společnosti výrazně orientované na spotřebu bohužel nedává dostatečné záruky, že lidé současnosti budou schopni zachovat jej nebe v plné šíři a přidat něco skutečně nadčasového dalším generacím.
Ing. Stanislav Flek představil v zajímavé přednášce „Vývoj sortimentu dřevin a technologii pěstování – současné trendy“
Nikdo dnes nepochybuje o tom, že v urbanizované krajině a v prostředí
intravilánu měst vládnou rozdílné pedologické a klimatické podmínky než v relativně přirozeném prostředí mimo tato místa. Také není žádnou novinkou, že bychom díky těmto změněným podmínkám měli přizpůsobovat výběr sortimentu (druhů kultivarů) vhodných dřevin a to tak, aby zeleň mohla plnit své funkce tzn., že musíme vybírat takové druhy a kultivarv, které na daných lokalitách budou zdárně prospívat. Na druhou stranu je v posledních deseti letech zřetelný trend některých správců zeleně a úředníků státní správy tento výběr korigovat ve prospěch domácích druhů. Dlužno říci, že po zkušenostech s invazivními dřevinami, jako je Acer negundo, Robinia pseudoacacia apod., je tato ostražitost na místě. V každodenní praxi pak zde proti sobě stojí dva pohledy. Na jedné straně zahradní architekt, navrhující sortiment, u něhož je vysoká pravděpodobnost efektivního růstu a estetické hodnoty. Na straně druhé ekolog vnímající rizika. V tomto sporu nelze dát jednoznačně za pravdu jedné straně.
V druhé části kterou moderoval Ing.Petr Šiřina
vystoupila Ing. Zdena Mayerová s přednáškou „ Péče o zeleň v Havířově, Městský mobiliář součást zeleně“
Město Havířov má 358 ha veřejné zeleně a cca 150 ha ostatních ploch, které udržuje. Na 220 ha město provádí intenzivní údržbu zeleně, jedná se především o parky, středové pásy mezi vozovkami, zelené pásy kolem komunikací, dvorové části, zeleň ve výškové zástavbě, proluky, významné plochy zeleně a na zbytku zelených ploch provádí 2-5 sečí trávy a případně provádí další potřebné zásahy do zeleně. Údržba zeleně je zajišťována odborem komunálních služeb Magistrátu města Havířova.
Vzhledem k tomu, že zeleň ve městě je přibližně ve stejném stáří cca 45-50 let, musí město stále navyšovat finanční prostředky na údržbu, zejména na ořezy a kácení stromů a keřů. Například v roce 1993 vynaložilo město na údržbu zeleně cca 4 mil. Kč a v současnosti je to cca 30 mil. Kč.
Ing. Jan Smola přednesl „Ochrana zeleně v krajině na území města Havířova".
Současná příměstská krajina, do níž expanduje rozvoj sídel prostřednictvím průmyslových zón, nákupních center i obytných satelitů, skýtá překvapivě mnoho možností k ochraně rozptýlené zeleně i celých biotopů. Především lze k ochraně a zakládání přírodě blízkých formací dřevin využít zejména nivy vodních toků. Vodoteče a jejich nivy požívají ochran ze zákona jako významné krajinné prvky, jsou dále v územních plánech obcí a měst vedeny jako součásti územních systémů ekologické stability a z hlediska vodohospodářského hrají důležitou úlohu v protipovodňové ochraně sídel. Vymezením záplavových území vodních toků a jejich důsledným respektováním v územních plánech obcí získáme potřebný prostor pro revitalizaci příměstské krajiny a pro doplnění chybějící zeleně v ní. Úzké nivy drobných potůčků a říček i široké nivy velkých řek se tedy stávají důležitými útočišti nejen pro druhově pestrá společenstva rostlin a živočichů, ale jsou také významnými zónami odpočinku pro stále stresovanější obyvatele měst, v nichž lidé nalézají klid a tolik potřebný kontakt s přírodou i jejími obyvateli. Pokračující urbanizace si tak zcela paradoxně vyžaduje ochranu vodních toků a jejich údolních niv v co možná nejpřirozenější podobně s přírodě blízkými rostlinnými společenstvy břehových porostů a luk.
V přednášce Mgr. Kateřiny Kuželové „Zeleň v Novém Jičíně“
Zdůraznila nejen historii, ale hlavně dnešní starosti u údržbu zeleně.
Ing. Daniel Jeřábek se podělil o zkušenosti v přednášce „Péče o veřejnou zeleň v kontextu rozvoje statutárního města Hradec Králové“.
„Informace o statickém selhání stromu ve Zlíně dne 22.1.2009“ přednesl účastník řízení pan Divoký.
Věnoval se pádu stromu na zastávce autobusu při zranění a úmrtí osob. Zjišťování příčin. Jeho následky a následná opatření, aby se takové příčiny nepakovaly. Účastnici si určitě vzali příklad této nehody pro svou prací.
V třetí části s názvem „Zelená města a průmysl“ kterou moderoval Ing. Josef Kimer CSc.
Vystoupil Ing. Jiří Kupka, PhD. S přednáškou „Prvky hornické krajiny v ochraně přírody(?)“
Zdůraznil, že důlní činnost není tou největší devastující lidské činnosti na krajinu. Dále uvedl, že některé rekultivační části samotné krajině i prospěly. Nezapomněl se zmínit o hořící haldě Ema v Ostravě kde jako rarita v ČR je vlastně turistickou atrakcí.
Na závěr přednášek přednesl člen Klubu přátel hornického muzea v Ostravě Ing. Petr Janků velice zajímavou přednášku „Ekologie a hornická činnost“.
Věnoval se zejména tématu, hornický provoz a jeho dopady na životní prostředí. V lidnaté části Moravskoslezského kraje je stále živé. Přímé vlivy hlubinné těžby uhlí byly situovány na rozlehlém území od státní hranice s Polskem na severu, Ludgeřovic na západě, přes Ostravu dále na východ do Louk u Karviné, k jihu pak přes Paskov k Frýdku Místku. Vlivy hornické činností se jistou měrou dotkly i Frenštátu pod Radhoštěm.
Závěrem byly některé diskuse velice zajímavé.
Na konání konference "Zelená města - města budoucnosti" spolupracovali:
Národní památkový ústav, územním odborným pracovištěm v Ostravě,
VŠB-TU Ostrava,
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.,
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, pobočka Havířov.
