Krásnohorský rudní revír se nachází ve středních Čechách v jihovýchodní části okresu Příbram nedaleko Orlické přehrady. Geologickou stavbu revíru tvoří granitoidní horniny středočeského plutonu, východní hranice je vymezena horninami metamorfovaného ostrova sedlčansko-krásnohorského a na severozápadu probíhají horniny jílovského pásma. Převažující horninou oblasti je porfyrický, biotiticko-amfibolický granodiorit, vyrostlice tvoří především červený, tlustě tabulovitý draselný živec. V oblasti žilných hornin zcela převažují lamprofyry typu minety.
Historie dolování zlata v Krásnohorském revíru lze z hlediska úspěšnosti dolování rozdělit do čtyř etap: 11. - 15.
století, 16. - 18. století, 19. století - do r. 1923 a poválečné období až do r. 1992. V poslední éře těžby byl provoz Krásná Hora organizačně začleněn do Důlně úpravenského závodu (DÚZ) Rudných dolů Příbram, státní podnik. Jako hornickou zajímavost lze uvést, že z krásnohorského zlata byla za vlády Karla IV. zhotovena česká královská koruna, korunovační klenot.
V 11. - 15. století byla v počátcích dolování většina prací prováděna rýžováním na rozsypech, které vznikly rozpadem výchozů zlatonosných žil. Později se přešlo ke sledování výchozů zářezy a mělkými šachticemi o hloubce do 20 m.
16. - 18. století lze jej charakterizovat jako období bezútěšných pokusů o obnovení dolování v Krásnohorském rudním revíru.
19. století - 1923: Pro počátek tohoto období je charakteristické, že nenavazuje na staré hornické práce, ale rozvíjí se na náhodně odkrytých antimonových ložiskách vyoráním jadrných kusů antimonu severovýchodně od Milešova. Vyvíjí se soukromé podnikání, což má za následek časté přerušování kontinuity dolování a změnu vlastníků jednotlivých dolů. V r. 1871 koupil doly Emanuel Kittl z Prahy, který je nákladem 200 000 zlatých
zmodernizoval zavedením strojních zařízení a výstavbou provozních budov, čímž značně zvýšil produktivitu důlních, úpravenských i hutních prací. V tomto období dosáhly d o l y značného rozvoje, důlní podnik zaměstnával 250 horníků a výkon úpravny činil 700 Ctr (56 kg) rubaniny za 24 hodin. Ruda byla velmi čistá, což dokladuje, že pro světovou výstavu ve Vídni v r. 1873 byl vylomen blok čistého antimonu o váze 700 kg. Dcerou majitele dolů Emanuela Kittla byla slavná operní pěvkyně Ema Destinová, po níž je pojmenován jeden z dolů (jáma s odvodňovací štolou) Krásnohorského rudního revíru. V roce 1923 byly veškeré těžební práce zastaveny v důsledku poklesu cen antimonu a zlata a kvůli zvyšování nákladů výroby s rostoucí hloubkou dolů.
1923 – 1992: V r. 1941 bylo rozhodnuto o obnovení průzkumných prací v této oblasti. Práce probíhaly do r. 1957 a byly prováděny Rudnými doly Příbram, od r. 1952 Západočeským rudným průzkumem se sídlem v Praze. Na jámách Nová, Marie, Otto a Milan bylo celkem vyhloubeno 315 m, vyraženo 11 933 bm sledných chodeb a překopů a 602 m komínů. Po ukončení těchto prací byl proveden výpočet zásob k datu 1. 6. 1956.
Poslední období báňské činnosti v oblasti Krásné Hory bylo zahájeno průzkumnými pracemi v r. 1974 prováděnými z jámy Marie v úrovni 5. p. (220 m pod povrchem) a ražbou průzkumných chodeb na štolovém obzoru cca v úrovni 2. p. jámy Marie. Báňské práce prováděly Rudné doly Příbram, geologický sled a řízení,
geochemické vzorkování, apod. prováděla Geoindustrie. Ověřovací ražby cca v úrovni 2. p. jámy Marie (štola Proudkovice) potvrdily již známý rozsah historických prací, nové rudní úložky nebyly ověřeny. Při těchto pracích bylo celkem vyraženo 4 391 bm chodeb, 2 140 m maloprofilových podzemních vrtů a 82,6 m komínů. Průzkumné práce v úrovni 5. p. (jáma Marie) ověřily pokračování žilných pásem, avšak v nerudním vývoji. Jediným pozitivním výsledkem bylo zachycení bohatého Au zrudnění ve východní části Krásnohorského pásma
a žíly zlatonosného křemene s antimonitem v oblasti pásma Brtevník. Z důvodu nebezpečí průvalů vod ze stařin jámy Otto byly další průzkumné práce v této nadějné oblasti zas t a v e n y . Výše uvedené průzkumné práce byly ukončeny v r. 1983 a navázala na ně ražba pokusné dobývky. V období let 1984 – 1989 byla současně s těžbou prováděna průzkumná akce za účelem ověření hloubkového rozsahu rudních sloupů Krásnohorského pásma. Průzkumné práce byly provedeny z nově vyhloubené slepé jámy v úrovni 7. p. a potvrdily
pouze vyhluchnutí již známých rudních čoček. V r. 1986 byla zahájena těžba Au – Sb rudnin v rudních sloupech
jámy Marie a jámy Nová v úrovni od 2. p. směrem do hloubky k 6. p. až do r. 1992, kdy byla těžba k datu 31. 3. 1992 ukončena. Z ložiska byla vytěžena zhruba polovina známých bilančních zásob. Objem těžby z období let 1983 – 1992 činil 415,94 kilogramů zlata (Au) a 1 480,77 tun antimonu (Sb).
Ve stávající době provádí DIAMO, s. p., o. z. SUL Příbram každý rok kontroly opuštěných důlních děl a stability povrchu. V posledních letech došlo pouze k sesednutí zásypu větracího komínu M2/K –1 a ke vnikání nepovolaných osob do Proudkovické štoly. Naše poslední kontrola, provedená na jaře 2009, žádné závady nezjistila.
Petr Kopečný a Jaroslav Sedláček
