na jihovýchodě našeho kraje.
Kdo by do dnes řekl, že i v naší části kraje býval kdysi čilý hornický ruch. Zbylo z něho jen velice málo, sem tam nějaká halda, štola, důl, název, pověst, zpráva ve starých knihách a časopisech. A skutečně tomu tak bylo. V jihozápadní části kraje to byla železná ruda, v oblasti sudetské olovo, zlato, stříbro. Chtěl bych se alespoň trochu zajímat o dobývání železné rudy. Údolí, kterým vede železniční trať z Valašského Meziříčí do Frenštátu, je tvořeno černými vrstevnatými a dosti jílovitými břidlicemi.
Tyto snadno větrající břidlice patří k břidlicím těšínským, a jsou rozšířeny hlavně ve východní části, zatímco západní část je tvořena hlavně břidlicemi veřovskými. Obě břidlice, těšínské i veřovské, mají vložky ocelku. Těšínské břidlice jsou bohatší na ocelek, z nichž například první dvě pásma mají 26 ocelkových slojí. Třetí pásmo patři k veřovským břidlicím a je již mnohem chudší.
Ocelek obsahuje malé procento železa. Kromě toho obsahují vrstvy ocelkový vápenec, uhličitan manganatý, křemen atd. Ruda byla těžena poměrně nehlubokými šachtami, vodorovně nebo šikmo. Ještě ve třicátých letech minulého století byla na Havlíčkově kopci u Hodslavic nalezena část štoly asi 3 m dlouhá, 1 m vysoká a asi 0,75 m široká. Směrem k mořkovské zastávce byly patrny haldy.
Podle „Vlastivědy moravské“ byla objevena na Příborsku v okolí Hončovy Hůrky železná ruda a byla dobývána až do roku 1789.
Historické zprávy nejsou obsáhlé. Přesně se neví, kdy se začalo kutat. Určitě se kutalo již v XVI. století. První zmínka o železe z frýdlantských železáren je z roku 1663. Železo bylo určeno pro panství hukvaldské.
Frýdlantské železárny zpracovávaly rudu z okolí Žiliny, Bludovic, Hodslavic, Mořkova, Veřovic, Tiché, Kunčic, Čeladné a Frýdlantu. První kutiště byla málo vydatná a byla již v XIX. století opuštěna. Ruda se ke zpracování vozívala do Frýdlantu, později i do jiných železáren. V roce 1766 byla na panství hukvaldském asi jen jedna huť, a to ve Frýdlantě. Vyrobila ročně asi 1600 q surového železa. Již tehdy se uvádělo, že ruda byla špatná. V roce 1790 se vyrobilo v huti 2750 q, v roce 1797 5016 q. Později vznikaly i jiné železárny, a to v Třinci v roce 1806, v Čeladné, ve Vítkovicích, Ustroni a jiné. V roce 1851 se vytěžilo v této rudné oblasti celkem 164 234 q rudy, o rok později 127 042 q. Od roku měl pronajaté frýdlantské železárny Vincenc Holomáč. Byl podnikavý, zaváděl anglické novoty. Když v roce 1827 opouštěl závod, bylo v něm stále zaměstnáno 612 lidí, časově 1723 a ještě asi 450 jiných. Později vznikaly železárny i jinde. Do rozvinutého ostravského železářského průmyslu se začala dovážet ruda ze Skandinávie a Slovenska. Vítkovické železárny byly založeny v roce 1829.
Největšího rozmachu dosáhlo dobývání rud v naší oblasti ve čtyřicátých až padesátých letech XVII. století. začátkem předminulého století zaniklo úplně.
Čerpáno z podkladů z roku 1935.
Josef Pavlačík
