Společný jmenovatel těchto měst je cín . Od západočeského Lokte proti proudu potoka jej v cínových krupkách mezi písky pravděpodobně objevili ve svých dlaních a miskách dávní rýžovníci. Prospekce vedla pak k těžbě a k vzniku výše uvedených měst. V posledních letech se jejich báňské dějiny i publikačně více připomínají. Mimo dalších institucí také Nadace Georgia Agricoly, region Slavkovský les, dbá o pokud možno vyrovnaný a hlubší pohled na tradici českého cínu, který vedle anglického , patřil mezi evropské montánní zajímavosti a důležité tržní zboží .V roce 2007 zmíněná nadace vydala o dole Jeroným Čistá stejnojmennou brožuru. Téměř 50 stran převážně fotografií ukazuje včetně i drobných detailů výsledky ruční práce v chodbách a komorách tak názorně, jako snad žádná jiná publikace předtím! Ve stejném roce vyšla monografie Ing. Rudolfa Tomíčka (1948) BAŇSKÉ ZÁKONODÁRSTVÍ v historii královských horních měst Horní Slavkov, Krásno, Čistá. Knížka, prohlubující naše znalosti o vlivu základních právních norem (Jihlava, Kutná Hora ) na místní specifické regule , by měla brzo nalézt svého zdatného odborně právního recenzenta . Tím by ještě lépe vyniklo toto nové zaměření autora knížek jako Obrázky ze života města H. Slavkov, práce o těžbě uranu tamtéž nebo Historie vojenského újezdu Prameny.
Loňský rok přinesl také z okruhu VŠB Ostrava monografii k výzkumu faktorů ovlivňujících stabilitu středověkého dolu Jeroným v Čisté a z webových stránek Hornické matice z r. 2006 je možné si stáhnout k cínu a jeho těžbě ve Slavkovském lese z pohledu archeologie téměř tři desítky stran studie Ladislava Holíka včetně hlavních odkazů na prameny a literaturu. Badatel, který si osvojí uvedené práce , rozšíří svůj obzor směrem, který otevřela k slavkovskému cínu výchozí, základní a známá monografie Majerova (1969).
S podzimem 2008 a letošním jarem vrací se Nadace Georgia Agricoly, region Slavkovský les díky Tomíčkově iniciativě k problematice nedokončeného výzkumu Národního technického muzea (1980-1985) v terénech mezi Krásnem a Slavkovem. Tamní prozkoumaná superpozice stoupovny a mlýna mezi dalšími obdobnými provozy přinesla desítky mlýnských kamenů, vzorky dřev pro dendrologické zkoumání , fotografickou a filmovou dokumentaci. Teprve nyní se otevřela možnost k syntetickému zpracování a muzejní katalogizaci pro muzejní fondy Karlovarského kraje a vystavení v Krásně.
Miloš Zárybnický
