Výchozím bodem naší vycházky bude kladenské gymnázium. V parku před ním si prohlédneme jednu z mála hmatatelných památek vztahujících se k hornictví v samotném Kladně. Je to pomník dvou havířů od sochaře Ladislava Nováka, švermovského rodáka z roku 1952. Havíři dvou generací si podávají ruce přes tzv. „Váňův kámen". Tento, kdysi ještě větší buližníkový balvan, stál namístě nálezené jámy jménem Kateřina-Josefa z roku 1846, na hranici katastru Kladna a Kročehlav. Postupně měnil místo, až skončil zde. Nápisy ročníků 1848a 1948 na pomníku nejsou významnými roky pro historii kladenského hornictví.
Od pomníku půjdeme k budově „soudu" na Náměstí Eduarda Beneše. Tato výstavná budova byla původně postavena pro Revírní bratrskou pokladu sociální instituci pro podporu horníků. Budova naproti je bývalý Hornický dům. Ve výklencích budovy, jako reliéfní figurální výzdoba, jsou postavy havířů při práci a důlního měřiče s pomocníkem, jakožto představitele duševní práce v hornictví od sochaře V. Zeilmena.
V prostoru za nynější učňovskou školou, na tomto náměstí, byl v letech 1858-1896 bývalý Důl Amálie. Podle něj je také pojmenována Amálská ulice. Důl byl hluboký 292 metrů a měl osm metrů mocnou uhelnou sloj. Po dvacet let to byl jeden z nejvydatnějších kladenských dolů. Můžeme pokračovat na Náměstí Svobody. Dnešní honosná budova České spořitelny je bývalý Hornický lidový dům. Podíváme-li se z Náměstí Svobody severním směrem, vidíme na obzoru osamělý komín; je to pozůstatek bývalého Dolu Engerth, a to bude náš cíl.
Přímo z náměstí sejdeme ulicí Pod Strání do romantického Podprůhonu a dále vystoupíme k městské části Ostrovec. Pří přechodu železniční tratě Kladno Kralupy nad Vltavou si připomeneme, že byla otevřena v roce 1872 jako spojka mezi buštěhradskými drahami Dubí Kralupy nad Vltavou a bývalou koněspřežnou z Prahy-Dejvic do Kladna. Ta byla v roce 1863 přestavěna na parní trakci. Z ní byly v roce 1872 a 1873 připojeny vlečkou právě pohloubené doly Bresson a Engerth. K tomuto bývalému dolu se právě blížíme. Zůstal po něm jen komín, několik budov a zarostlý hlušinový odval. Důl byl vyhlouben v letech 1868-1872 a jméno dostal po prvním řediteli Společnosti státní dráhy, Wilhelmu Engerthovi. V hloubce 386 m byla zastižena sloj 9,5 m mocná. Jáma byla zasypána v roce 1946.
Naše cesta vede stále k severu, kolem lesa, okolo nově postavených domků. Po rovinaté části následuje prudké klesání tzv. „Kameňákem" a cesta nás dovede do osady Tuháň, která patří již do obce Vinaříce. Právě zde byl v letech 1872-1876 vyhlouben Společností státní dráhy důl označovaný č. VI., který byl v roce 1881 pojmenován na Důl Barré. V hloubce 324 m m byla nalezena sloj 5,1 m mocná, celkem byl důl hluboký 445 metrů.
Při další cestě k severu uvidíme vlevo hlušinový odval dnes již bývalého Dolu Mayrau. A jsme u cíle cesty, na bráně čteme nápis Důl Mayrau Kladno, ale stále jsme na území Vinaříc. Jáma Mayrau dostala jméno podle Kajetána Mayera, povýšeného do šlechtického stavu jako von Mayrau. Jáma byla vyhloubena v letech 1874-1877 a těžba byla ukončena v roce 1997. Další se dozvíte v Hornickém skanzenu Mayrau, který je otevřen denně. Jeho dvouhodinová prohlídka jistě stojí za to. Řekne nám o historii hornictví víc, než jsme si mysleli, že se dozvíme.
