První zprávu z OKR o vybudování ubytovacího zařízení pro hornické učně máme z r. 1942, kdy na kopci Landek nad nádvořím dolu Anselm (tehdy nesoucí jméno Petershoffen l) v Petřkovicích byla dokončena výstavba učňovského domova. Jeho budova se nacházela u areálu výletní restaurace Myslivna, která byla před válkou vyhledávaným výletním místem Ostravanů s vyhlídkou na Ostravu a řeky Odru a Ostravici.
Potřeba vzniku hornických učebních oborů s hlubší kvalifikací stabilních dělnických důlních profesí byla vyvolána zhoršujícími se důlně geologickými podmínkami psi hornické činnosti vlivem zvýšeného postupu dolů do stále větších hloubek. A také náročnějšími pracovními postupy s četnými bezpečnostními opatřeními, pro které už nevyhovovala dosavadní praxe zaškolování nových pracovníků ve vlastních školicích zařízeních u jednotlivých těžebních společností. Dalším důvodem byl z titulu nenasycenosti uhelného trhu očekávaný rozmach výstavby dolů a přestavba a spojování stávajících dolů na velkokapacitní doly.
Učební provozy byly budovány v černouhelných, hnědouhelných i v rudných revírech na tehdejším území Německa a protektorátu čechy a Morava. Pro odborný výcvik učňů byly většinou využívány pomocné doly, obvykle bez těžby, na kterých byly zřizovány tzv. učební provozy a jež byly jednotně řízeny odborem výcviku učňů při ředitelstvích těžebních společností. Učební doba trvala tři roky. Horničtí učni dostávali zdarma kromě ubytování, stravování a učebních pomůcek i hornické uniformy. Učňovské domovy byly pro přitažlivost náboru učňů vybaveny pomůckami a zařízením např. pro využití volného času sportem apod.
Pro získáváni mladých chlapců do učebního poměru v hornictví, zejména ze sociálně slabších vrstev obyvatelstva, byl organizován pod různými lákadly celoúzemní nábor v základních školách. Za účelem propagace atraktivnosti hornictví a života učňů v hornických domovech a důlní praxí v době učebního procesu i po vyučení bylo využíváno rozličných propagačních materiálů. Jeden z nich ve filmové podobě mohli členové KPHM zhlédnout např. při přednášce kolegy Stanislava Vopaska, konané s tematikou "Z filmových archivů" v květnu 1998. Náborový film z doby 2. světové války ukazoval „bohatý" pracovní i mimopracovní život hornických učňů v Kladenském kamenouhelném revíru.
Tento systém byl téměř v nezměněné podobě převzat po skončení 2. světové války a po znárodnění dolů k 1. 1. 1946 s tím rozdílem, že byl řízen celorevírně v rámci vzniklého národního podniku OKKD. V r.1948 byla učební doba zkrácena na dva roky. Největší rozmach a modernizace učňovského školství v čsl. hornictví nastal po vyhlášení vládou tzv. Lánské akce v r.1949 pro organizaci náboru učňů od roku 1950.
Po změně politicko-hospodářských poměrů v r. 1989 byla výnosem FMH
č. 466/1990, oznámeným v částce 77/1990 Sb. zakázána práce v podzemí hlubinných dolů pracovníkům mladším než 21 let, což vedlo k postupnému utlumení hornického 1 učňovského školství, které nakonec v r. 1995 zcela zaniklo. Pokus o dílčí obnovu učňovského školství v některých vybraných oborech vznikl v r. 1998 po zrušení zmíněného zákazu práce v podzemí, který však skončil neúspěšně pro problematické možnosti praktické přípravy učňů.
Ing. Jaroslav Klát
