Přátelé mu říkají Víťo. Proto i já si Tě, Víťo, dovolím tak oslovit, abych Ti popřál především tolik potřební zdraví a stále stejný neutuchající životní elán, který jsi dosud rozdával a věřím, že i dále rozdávat budeš. Mnoho mladších Ti může závidět. Rád bych Ti poděkoval za práci, kterou jsi zejména v posledních letech vykonal pro náš Klub a jeho reprezentaci, ale i hornictví vůbec, především prostřednictvím přednášek pro veřejnost. Tvou angažovaností v tisku, rozhlase i v televizi. Rád bych Ti tímto poděkoval i za Tvou pomoc mně osobně při zajišťování činnosti Klubu, zejména v redakční radě při vydávání našeho Hornického zpravodaje, jehož jsi byl i nejčastějším dopisovatelem a seznamoval jsi naši členskou základnu poutavými informacemi, zejména z hornické historie. Ocenit chci i Tvou činnost při organizování pravidelných prosincových seminářů HM OKD, při záchraně starých důlních map a jejich prezentaci na seminářích a konferencích, při organizování setkání bývalých pracovníků dolů Hlubina a Jeremenko.
Přijmi toto blahopřání i jménem všech členů našeho Klubu, kde máš hodně přátel. Ať Tě zdraví neopouští, ať nadále rozdáváš svůj životní optimismus, ať ještě dlouho obohacuješ činnost našeho Klubu. To vše za celý Klub i jménem svým Ti do další životní etapy přeje s pozdravem
Zdař Bůh
Zdeněk Dombrovský
