Pro zvyšující se poptávku po černém uhlí a koksu vznikaly ve druhé polovině 19.století v Ostravsko-karvinském revíru nové doly.
V roce 1890 založili bratří Gutmannové s Ignácem Vondráčkem v Orlové – Lazích důl s názvem Nová jáma. Těžba byla zahájena v roce 1892. Na konci století v roce 1899 byla v sousedství dolu postavena v Orlové – Lazích koksovna, která odebírala polovinu vytěženého uhlí z Nové jámy. Koksovna ukončila provoz v roce 1967. Na těžní jámě č.1, která se hloubila od roku 1890 byl instalován parní těžní stroj soustavy Kraft, který byl vyroben v roce 1884 a měl výkon 600 ks. Těžní jáma č.2 byla založena během první světové války v roce 1917.
Na výdušné jámě č.2 byl instalován parní těžní stroj, který vyrobily Vítkovické železárny a ten měl výkon 900 ks.
V dole se postupně zvyšovala mechanizace. V roce 1929 zajišťovalo v dole svoz uhlí sedm vysokotlakých lokomotiv. Pro rozrušování uhlí v rubáních byly nasazeny pojízdné šramací stroje a sloupové šramací stroje.
20. května 1919 došlo ve slojích Milan a Kazimír k výbuchu třaskavých plynů s uhelným prachem, který si vyžádal 92 lidských životů. Výbuch byl spojen s velkým požárem. Výbuch třaskavých plynů, který nastal ve 12,30 hod. byl v dole velice silný. Na povrchu těžní jámy a u ventilátoru výdušné jámy č.1 nebylo však nic zpozorováno, až po delší době začal vycházet černý kouř. Trvalo několik let než mohlo být požářiště otevřeno. Z 92 zmařených životů bylo nalezeno a pohřbeno 57 pracovníků a ostatní zůstali pohřbení v dole. Výbuch vznikl od střelby při trhací práci. Jako důvod výbuchu se také uvádělo, že po první světové válce byla u důlních pracovníků velká nekázeň a nedodržování bezpečnostních předpisů. Bylo běžné, že proti zákazu nosili kuřáci do dolu zápalky a cigarety.
Dne 1.1.1932 byl provoz na sousedním Dole Hlavní jáma ukončen a důlní pole převedeno k Dolu Nová jáma. Během druhé světové války okupanti vyžadovali maximální těžbu a v roce 1941 bylo vytěženo jeden milion tun uhlí. V roce 1950 byl důl přejmenován na Důl Antonín Zápotocký. Dolu se nevyhýbala ani důlní neštěstí. 3.července 1951 při požáru ve sloji Igor zahynulo 9 horníků K dalšímu neštěstí došlo v listopadu 1964 kdy ve výdušné jámě při průvalu zakládkového materiálu zahynuli 4 horníci. Dne 12. března 1994 došlo k důlnímu otřesu a o život přišlo 7 horníků.
V dole stoupala těžba kombajny a v roce 1955 byl nasazen kombajn Donbass, v roce 1962 vyzkoušen kombajn PK 3 a v roce 1964 byly těžba již plně zajišťována kombajny.
Důl Antonín Zápotocký pro využití volného času a rekreaci svých zaměstnanců postavil rekreační střediska v Komorní Lhotce (1961), v Týře (1964), na Těrlické přehradě (1969) a pionýrský tábor v Jablunkově (1966).
1. ledna 1991 byl Důl Antonín Zápotocký přejmenován na Důl Lazy a pod tímto názvem pracuje, jako jeden z činných dolů v OKR dodnes. Roční těžba činí kolem dvou milionů tun uhlí, které je vhodné pro koksování a pro energetiku.
1. července 1995 došlo ke sloučení dolů Lazy, Dukla a Františka pod jeden odštěpný závod pod názvem Důl Lazy.
Nová jáma
