Uran v českých dějinách se jmenuje nová stálá expozice, která byla slavnostně
otevřena 3 října 2007, v areálu Památníku Vojna Hornického muzea Příbram. Výstava seznamuje zájemce s vývojem uranového hornictví v průběhu posledních dvou století a s jeho různými vlivy. „Vznikl expoziční projekt, který dosud nebyl v České republice ani v zahraničí v takovémto rozsahu komplexně zpracován. Autorem scénáře expozice je jeden z nejvýznamnějších českých báňských historiků Jiří Majer,“ uvedl ředitel příbramského muzea Josef Velfl.
Příbramské uranové ložisko bylo otevřeno po 2. světové válce právě šachtami, mezi kterými se nachází i současný Památník Vojna. Na Příbramsku se těžilo v letech 1948 až 2001 a region se zařadil mezi nejvýznamnější ložiska Evropy i světa. „Výsledkem náročné práce v podzemí, při které byli po únorovém převratu roku 1948 nasazeni proti své vůli také političtí vězni, bylo vyhloubení 23 kilometrů jam, 2188 kilometrů chodeb,“ popisoval Velfl.
Vytěžilo a zpracovalo se tady více než 48 tisíc tun uranu, což zařadilo příbramské uranové ložisko mezi největší tohoto typu ve světě.
Roku 1976 bylo na dole číslo 16 v Příbrami dosaženo maximální hloubky 1838,4 metru. To byla v té době nejhlubší jáma ve střední Evropě. Těžba na Příbramsku představovala 38 procent z celkové produkce uranu na území našeho státu, což nebylo doposud překonáno. V mezinárodním kontextu se Česká republika řadí na 6. místo za největší producentské státy – USA, Kanadu, Německo (zde se již netěží), Jihoafrickou republiku a Ruskou federaci.
Zatímco ještě v 90. letech 20. století podporoval těžbu stát, a to hlavně kvůli udržení zaměstnanosti, je nyní s ohledem na stoupající ceny uranu těžba lukrativní.
Počátkem tohoto roku se za kilogram kovu platilo přibližně čtyři tisíce korun, v červenci 2007 se cena za jeden kilogram uranového koncentrátu vyšplhala až na 6150 korun. Náklady na vytěžení jednoho kilogramu uranu se v roce 2007 pohybovaly kolem 1450 korun.
Více URAN V ČESKÝCH DĚJINÁCH
