Ve zrušené šachtě byl vybudován čerpací systém, který odvodňuje celou karvinskou část revíru.
V kutacím prostoru J. Zwierziny v Porubě, dnešní části Orlové, který byl využíván pro kutací práce již od roku 1842, byl v roce 1871 těžířstvem Kamenouhelné doly OrlováLazy založen Důl Žofie. Nazván byl podle manželky společníka těžířstva Davida rytíře von Guttmanna. Těžní jáma č. 1 se začala hloubit v roce 1871 a postupně dosáhla hloubky 719,4 metru. Ve stejném roce začalo hloubení další jámy (neutrální), jejíž konečná hloubka překročila 805 metrů. Výdušná jáma č. 2 se hloubila od roku 1931 a byla ukončena v hloubce mírně přesahující 492 metrů.
V těžní jámě byl instalován parní těžní stroj o výkonu 400 ks a rychlosti 12 m/sec. Druhý těžní stroj měl elektrický motor o výkonu 1700 kW. Pravidelná těžba začala v roce 1874. O pět let později bylo v dole instalováno parní čerpadlo na čerpání důlní vody. Bylo to první parní čerpadlo na dolech v ostravskokarvinském revíru.
POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY
Pětimetrové sloje
Uhlí se těžilo převážně ze slojí o dobývacích mocnostech 65 až 500 cm. Sloje byly vesměs strmého uložení a vyznačovaly se výraznou náchylností k samovznícení. V roce 1877 byl vydán z bezpečnostních důvodů zákaz vypalování metanu, protože to bylo velmi nebezpečné a vznikalo mnoho požárů. Zákaz platil pro všechny doly.
Velkým přínosem pro plynulý odbyt uhlí bylo vybudování železniční vlečky v roce 1902. V roce 1931 začalo hloubení plavicí jámy, která se stala jámou výdušnou a později i jámou vtažnou. Dosáhla hloubky 491,1 metru.
Pro zaměstnance byly postaveny dělnické kolonie – Klášterní (1882–1908), Halfarova (1911–1913) a Stankušova (1900–1906) s celkem 70 domy.
Černým písmem se do historie Dolu Žofie zapsal říjen 1920, kdy při výbuchu třaskavých plynů zahynuli dva havíři a čtyři byli těžce zraněni. V roce 1945 byl Důl Žofie znárodněn a začleněn do n. p. Ostravskokarvinské doly. K 1. lednu 1963 se spojil s Dolem Československý pionýr a sedm let poté byl připojen k Dolu Julius Fučík jako závod 5. Těžba na Dole Žofie skončila v roce 1994 a o čtyři roky později byly zasypány plavicí jáma a větrní jáma.
Pro ochranu karvinské dílčí pánve před přítoky důlních vod ze zatápěných dolů byl na Dole Žofie vybudován čerpací systém. Na 8. patře dolu v hloubce 580 metrů jsou instalována tři čerpadla o výkonu 75 litrů za sekundu a výtlačné výšce 630 metrů. Zatápění dolu začalo v květnu 1999 a čerpání bylo zahájeno v říjnu 2001.
Ročně se čerpá 1,2 miliónu kubíků vody. Důlní voda je odváděna potrubím o průměru 300 mm do Petřvaldské stružky. Čerpání důlních vod je časově omezeno dobýváním černého uhlí v karvinské části revíru, předpokládá se, že na Dole Žofie by mělo trvat do roku 2032.
