Rozsáhlé kutací práce předcházely hloubení Dolu Evžen (původně Jakub) v Petřvaldě. Od 30. let 19. století bylo vyhloubeno 22 kutacích jam, z nichž nejvýznamnější byla jáma Bedřich z roku 1835
Mělké dobývání ale mělo malý efekt, navíc velké potíže byly s čerpáním důlní vody. V roce 1868 se pak začala hloubit těžní jáma Evžen pro hlubinnou těžbu. Název Důl Evžen (Eugen) šachta dostala v roce 1880 podle zakladatele hraběte Eugena LarischeMönnicha.
POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY
Na těžní jámě byl instalován parní těžní stroj, který vyrobily Vítkovické železárny, s klecemi pro čtyři důlní vozíky. Uhlí se převážně těžilo ze slojí o mocnostech 55 až 180 cm.
Pro svoz uhlí se v dole od roku 1868 používali dva koně. Byl to první důl v revíru, který použil koně pro důlní dopravu. Vytěžené uhlí bylo dopravováno povrchovou lanovkou dlouhou 80 metrů do úpravny dolu. Důl měl také vlastní elektrárnu.
Velkým přínosem pro odbyt uhlí bylo v roce 1887 připojení železniční vlečky na košicko-bohumínskou dráhu. V letech 1932-1933 postavil důl velkou briketárnu, která však byla na rozkaz nacistů v roce 1943 demontována a odvezena do Doněcka v SSSR, odkud se již nevrátila. V roce 1934 prošla velkou rekonstrukcí úpravna z roku 1914.
V roce 1939 přešel Důl Evžen pod správu Severní dráhy Ferdinandovy. Po druhé světové válce byl znárodněn a od 1. ledna 1946 začleněn do národního podniku Ostravsko-karvinské doly.
V září 1952 pak byl přejmenován na Důl Československý pionýr. K 1. lednu 1955 byl důl přičleněn k Dolu Václav kvůli společné rekonstrukci a modernizaci, která ale nebyla dokončena. Koncem padesátých let se v dole zkoušel brázdicí stroj Eickhoff a uhelný pluh Löbe ve sloji Gabriela. Dobývání pluhy se však pro velkou tvrdost uhlí neosvědčilo.
Velká tragédie
Velká tragédie důl postihla 29. června 1917, kdy při špatné manipulaci s důlní lampou vybuchly třaskavé plyny. Při výbuchu zahynulo deset horníků a dva byli těžce zraněni.
Důl Čs. pionýr ukončil činnost v roce 1972. Těžní jáma s konečnou hloubkou 626 metrů byla zasypána o rok později.
Pro své zaměstnance důl postavil v letech 1866 až 1924 dělnické kolonie, které měly celkem 73 domů. Organizačně byl Důl Československý pionýr začleněn do karvinské části revíru, ale od všech karvinských dolů se výrazně lišil svými úložními podmínkami slojí.
Dobýval jak nízké ležmé, strmé i polostrmé sloje ostravského souvrství, tak i mocné sloje karvinského souvrství.
Za dobu svého trvání vytěžil Důl Evžen 23,803 mil. tun kvalitního černého uhlí. Nejvyšší roční těžbu dosáhl v roce 1942, a to 560 tisíc tun, a pak v roce 1963, kdy vytěžil 559 tisíc tun.
!
