Důl Terezie na Polské Ostravě byl založen ředitelem Rudolfovy hutě Josefem Grossem v roce 1842. Pojmenoval ho po své manželce. První hornická činnost v jižní části Jakloveckého obvodu však začala již čtyři roky předtím.
Původní název Terezie vydržel rovných sto let, za okupace 1. ledna 1942 pak byl změněn na Bergschacht (Náhorní důl). Již 1. května 1945 byl dolu vrácen název Terezie a 17. července 1946 dostal důl název Petr Bezruč.
POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVYNa propůjčených důlních mírách byla 15. března 1843 vydána koncese ke stavbám
Pohled na Důl Terezie, který již v té době nesl název Důl Petr Bezruč, na snímku z roku 1985. pro důlní zařízení, v dubnu téhož roku Josef Gross důl prodal Salomonu Mayerovi Rothschildovi. V roce 1860 byla u dolu, v té době mělkého, zřízena koksovna, 30 koksových pecí bylo v provozu až do roku 1889, kdy byly zrušeny. Významným mezníkem v rozvoji těžby byl rok 1862, kdy byl důl napojen na báňskou dráhu. V tomto roce byl založen důl hlubinný. Rozmach důlní činnosti si vynutil postavení větrní věže s jednoduchou větrací pecí.
V roce 1872 byla prohloubena těžní jáma a vybavena parním těžním strojem a parním táhlovým čerpadlem. O rok později byla v dole zavedena doprava koňmi. Další rekonstrukce proběhla v roce 1877, kdy se začal používat nový parní těžní stroj. V roce 1883 byl zrušen pomocný Důl Jindřich na Polské Ostravě.
Velká rekonstrukce a modernizace se uskutečnila v letech 1900–1904, kdy byl nainstalován nový turbokompresor a dřevěná výztuž jámy byla postupně nahrazována vyzdíváním. V tomto období byla obnovena koksovna, která měla 162 koksových pecí a sloužila do roku 1922. Po tomto roce zůstala pouze úpravna koksovny, která byla spojena lanovkou s koksovnou Karolinou.
Po organizačním sloučení s Dolem Trojice začalo hloubení jámy Bezruč 2, které bylo dokončeno v roce 1964. Nad těžní jámou byla postavena kladivová těžní věž, která se stala nejvyšším stavebním objektem Ostravy a její výškovou dominantou. K 1. lednu 1967 byly sloučeny doly Petr Bezruč a Zárubek v jeden národní podnik pod názvem Důl Ostrava a zastavena těžba na Dole Trojice. Poslední organizační změna se váže k datu 1. 1. 1987, kdy byl k Dolu Ostrava připojen Důl Hlubina se závodem Maršál Jeremenko. Těžní jáma Bezruč 2 dosáhla hloubky 1089,4 metru a patřila mezi nejhlubší v ostravskokarvinském revíru. K dolu patřily dělnické kolonie Kamenec (1870), Jaklovec (1870), Františkov (1890), Bunčák (1918), Terezie (1909) a Hladnov (1909).
Podle usnesení vlády č. 827/91 o útlumu těžby bylo dobývání uhlí na Dole Petr Bezruč ukončeno k 30. červnu 1992 a jámy postupně zasypány.
Kladivová těžní věž byla prohlášena kulturní památkou ČR, ale pro svůj špatný stav byla 14. srpna 2002 odstřelena.