Stojí na rozhraní Ostravy-Hrušova a Vrbice u Bohumína, poblíž železniční trati. A čím je tak významná? Odpověď je prostá. Areál vrbického dolu, včetně strojního vybavení, patří k nejzachovalejším v revíru. Spolu s doly Anselm, Hlubina a vysokými pecemi Vítkovic se uchází o zápis do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Hloubení jámy Vrbice zahájila v roce 1911 Severní dráha Ferdinandova (SDF) jako opatření k diagonálnímu odvětrání silně plynujícího Dolu Hubert v Hrušově (o něm byla řeč v minulém díle). Vertikální výdušné důlní dílo o průměru 4,5 metru s cihlovým zdivem mělo konečnou hloubku 387 metrů. Už v letech 1913 až 1916 sem montéři nainstalovali na svou dobu moderní elektrická zařízení. Mimo jiné ventilátor Capell z Vítkovických železáren s výkonem až 4200 ot./min. nebo těžní vrat Pražských akciových strojíren a AEG Union Vídeň se stovkou koňských sil.
Vzhledem k poloze areálu, přímo proti oknům projíždějících vlaků, dbali pánové z těžířstva SDF na jeho reprezentativní vzhled. Ucelený komplex budov z režného zdiva s mansardovou střechou, dvěma hranatými difuzory po boku ventilátoroven, korunovala 16,5 metru vysoká příhradová ocelová těžní věž dodaná firmou Elberzhagen Glassner z Mor. Ostravy. Z provozních zajímavostí stojí za zmínku nasazení živých koní na dopravu po překopech. Teprve ve třicátých letech minulého století je nahradily lokomotivy. V dlouhém úpadním překopu tady horníci poprvé vyzkoušeli závěsnou sedačkovou lanovku.
Po roce 1945 byl majetek těžebních společností znárodněn do hornického kolosu OKD. Smršti přemalovávání vývěsních štítů neodolal ani Důl Hubert přejmenovaný na Stachanov. Jeho větérku rozšířili pro fárání více než dvou stovek horníků s přístupem do vzdálenějších důlních polí. Od zániku samostatnosti Dolu Stachanov (1974) až do konce existence Dolu Vítězný únor (Odra) byla větrní jáma Vrbice (zásyp v r. 1992) součástí závodu Eduard Urx 5 (Koblov).
Dnes na vrbickém dole provozuje OKD, DPB Paskov degazační stanici pro odsávání důlních plynů z podzemí. Jámová budova s těžní věží a strojovna byly prohlášeny kulturními památkami.