Kolonie U Dubu a Jirská – Moravská Ostrava

V kolonii U Dubu bylo v letech 1868 – 1869 postaveno pět domů. V roce 1910 a v roce 1921 zde žilo 92 obyvatel. Demolice proběhla v roce 1938.

Jáma Jiří, která byla v roce 1927 sloučena s jámou František, měla devět úřednických obytných domů, 30 dělnických a jeden dům společný pro dozorce a dělníky. V těch bylo 33 úřednických a 299 dělnických bytů. Jeden úřednický byt byl v jiné závodní budově.

Jindřišská kolonie – Moravská Ostrava

V Monografi i OKR z roku 1929 se uvádí, že Důl Jindřich měl pro ubytování svých zaměstnanců čtyři obytné domy pro úředníky, 49 domů pro dělníky a 3 domy obývané společně úředníky i dělníky. 26 těchto domů stálo v Jindřišské kolonii, která byla nejstarší hornickou kolonií Moravské Ostravy.

Při svém založení stála mimo zastavěný obvod tehdejší Moravské Ostravy, později došlo k jejímu splynutí se zastavěným územím města. Od Dolu Jindřich ji oddělovala nynější Nádražní ulice, jih kolonie lemovala dnešní ulice Bieblova a protínaly ji dnešní ulice Gorkého a Tolstého, na východě pak Valchařský potok (dnes ulice Valchařská). V roce 1890 měla Jindřišská kolonie 559 obyvatel (2,9 procenta obyvatel M. Ostravy), později počet obyvatel kolísal, měl ale klesající tendenci (1921 – 428). Bydleli zde zaměstnanci šachet Jindřich, Jiří, Hlubina a Josef. Další domy měl Důl Jindřich v koloniích Jiřské (16) a U Dubu (5).

Hlubinská kolonie – Moravská Ostrava.

Na teritoriu Moravské Ostravy bylo ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. století postaveno celkem šest kolonií: Hlubinská, Jindřišská, U Dubu, Jiřská, Šalamounská a Krausovec. Hlubinská kolonie ležela jihovýchodně od kolonie Jámy Šalamoun, v bezprostřední blízkosti šachty Hlubina. Důl Hlubina postavil 47 domů v letech 1868 až 1873, šest v letech 1909–1910 a dalších 69 v letech 1921–1928. Celkem důl vlastnil 122 obytných domů. Ve vlastní Hlubinské kolonii, která měla podlouhlý tvar, bylo v roce 1928 celkem 75 domů (9 úřednických, 64 dělnických a 2 společné pro dělníky a úředníky). Ostatní domy stály ojediněle. Domy v kolonii byly rozmístěny podél současných ulic Železárenská, Hlubinská a Pohraniční.

V hornické kolonii bylo 38 domů přízemních, v tom tři úřednické (1 jednorodinný a 2 dvourodinné), dva společné (oba dvourodinné, každý pro 1 dělníka a 1 úředníka) a 33 domů dělnických (17 čtyřrodinných, 14 jednorodinných a 2 třírodinné). Jednopatrových domů bylo 37, a to 4 úřednické (2 třírodinné a 2 jednorodinné) a 33 dělnických (22 čtyřrodinných a 11 osmirodinných). Úplně podsklepeno bylo 39 domů (34 dělnických a 5 úřednických), nepodsklepených bylo 17 domů (3 úřednické, 1 společný a 13 dělnických), všechny postavené okolo roku 1870; ostatní domy byly podsklepeny částečně. Celkem 62 domů bylo pokryto lepenkou, osm taškami a pět umělou břidlicí.

Z malých osad se rodila velká města.

Klub přátel Hornického muzea v Ostravě přijal v letech 2006–2007 záměr popsat prostředí života lidí, kteří zabezpečovali chod šachet v našem regionu. V letech 2007–2009 proto vydal čtyři publikace o hornických koloniích ostravsko-karvinského revíru, postavených šachtami OKR v průběhu 19. a 20. století (Hornické kolonie v rámci industrializace Ostravska, Hornické kolonie Karvinského okresu – I. díl, Hornické kolonie Karvinského okresu – II. díl, Hornické kolonie Ostravy). Celkem v nich bylo zaznamenáno 180 kolonií, v nichž bydleli zaměstnanci 51 šachet a tří koksoven. Tyto kolonie se nacházely na území 25 obcí. Náš seriál shrnuje vše podstatné, co je uvedené v těchto a dalších publikacích KPHMO a v monografi i Kamenouhelné doly ostravsko-karvinského revíru z roku 1929.