Velká výzva, zviditelnění činnosti i otázka prestiže. Tak berou hornické spolky z ostravsko-karvinského revíru blížící se 19. setkání hornických měst a obcí ČR v Havířově. Všechny u toho budou – v plné parádě! Od prvních chvil se také, jak prozradili jejich zástupci, zapojují do příprav.

Karel Budín
jednatel Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě (KPHMO):
V kalendáři hornických spolků není žádný rok významnější akce než právě toto setkání. To letošní se navíc uskuteční v Havířově, kde máme pobočku. Jejím prostřednictvím je náš klub plně zapojen do veškeré organizace. Naši zástupci jsou v týmu havířovského magistrátu řízeném ekonomickým náměstkem Eduardem Heczkem a aktivně na přípravě setká- ní pracují. Druhý týden v březnu máme v Havířově na toto téma také výjezdní zasedání. Když jsme s kolegy navštívili v Praze Senát PČR, osobně jsme na akci s předsedou Petrem Rojíčkem zvali i místopředsedu Přemysla Sobotku, chtěl to pak ještě písemně, aby nezapomněl. Setkání pro nás znamená také významnou prezentaci před tuzemskou i zahraniční hornickou veřejností. Chceme být chápáni jako rovnocenní partneři při zachovávání hornických tradic!

Uctěním památky obětí důlního neštěstí v šachtě Marie v roce 1892 zahájili v Příbrami 1. ročník SHMO ČR. Psal se rok 1997. Další ročníky se konaly v Krásnu, Zlatých Horách, ostravských Petřkovicích, Stříbře, Plané u Mariánských Lázní, Sokolově, Rudolfově, ostravských Radvanicích a Bartovicích, Příbrami, Horním Slavkově, Mostě, Jihlavě, Stříbře, Chodově, Chomutově, Kladně a Českém Krumlově

Byl patek po poledňu, když zme se zešli Na Upadnici. „Chlopi, mi tyn vaš skorosexualni dišput, co stě vedli včera, nědal celu noc spať!“ pravil už ve dveřach Jaryn (naražal tym na našu štvrtečni besedu na tema kdo a jak co može v našim věku co se tyka sexa) a zařval: „Hospodo, pivo! A rychle, bo vam tu leknu jak loni o Vanocach Lojzkovi malem kaper v siťovce!“ Chtěl sem protestovať, ale rychlejši byl Antek, kery zareagoval na Jarynove naražki o sexu: „O čim to mluviš?!“ Ale stejny napad měl aji Poldek, kery se vtedy tak popil, že včil něvěděl, ani jak se dostal dom, nětobože aby se pamatoval, o čim se mluvilo. Ale je znamy tym, že sex, aji když je o nim enem řeč, ho zbudi aji z hroba! Jaryn polknul hlt čepovaneho, a přitym mu ani něvadilo, že mu ho děvuški něnačepovaly do jeho im osobně vymyteho krygla, a pravil: „Čekam, jak se Antek postavi k Poldkovemu nařčeňu, že při jeho silach už može o milovaňu enem mluviť a spominať na ňho! Ja totiž vim o tym svoji! Němusime ani my starši už enem spominať!

V úterý 3. února zemřel profesor Roman Makarius, ikona českého hornictví.

Od roku 1961 působil v provozních funkcích v hornických organizacích, v roce 1977 se stal pracovníkem Státní báňské správy ČSR. V letech 1997-2008 stál v čele Českého báňského úřadu.

Významným přínosem Makaria pro české hornictví je skutečnost, že báňská správa pod jeho vedením přispěla ke stabilizaci celého sektoru. Jako uznávaný odborník na horní právo stál u zrodu nové báňské legislativy po roce 1989 a následně její harmonizace v kontextu legislativy Evropské unie. Je autorem knih o báňském záchranářství, více než pěti publikací z oboru horního práva a desítek článků a přednášek zaměřených na horní právo, bezpečnost v dolech, bezpečnostní předpisy a báňské záchranářství.

Makarius je považován za ústřední postavu renesance tradic hornického stavu. Navrhl a do života uvedl vyznamenání pro báňské záchranáře Záslužný záchranářský kříž a ocenění za zá- sluhy o české hornictví Medaili Jiřího Agricoly. Z jeho iniciativy byla založena cena za bezpečnost v hornictví Zlatý Permon.

Dlouhá léta působil také jako umělecký vedoucí Hornického pěveckého sboru Kladno.

Čest jeho památce.

Knihovna města Ostravy hodlá i letos pokračovat v projektu přibližujícím, jak se zde v minulosti žilo.

Logo se šachtou na pozadí koksovny sice vybrala městská knihovna k projektu Paměti Ostravy, nicméně vzpomínek na hornickou minulost moravskoslezské metropole se jí sešlo až ostudně málo. Pro letošní pokračování proto vyzývá pamětníky – nenechávejte si své archiválie, nahrávky, fotografie a vůbec vzpomínky na havířinu pro sebe!

Stovky tisíc tun „energetiky“ nakopané na šachtách společnosti OKD posloužily v loňském roce k chodu největší české černouhelné elektrárny nacházející se v Dětmarovicích a zásobující teplem Orlovou i Bohumín. Chod tohoto provozu, který dokáže vyprodukovat ročně na 2,5 milionu MWh elektřiny a více než 800 tisíc GJ tepla, poznala také řada návštěvníků.

Téměř pětisetstránková publikace.

NOVÉ  KNIHY

Vydavatelství: MONTANEX a.s.

Má 461 str. , brožovaná, formátu B5, cena 640,- Kč k zakoupení je u vydavatele - společnosti

      Téměř pětisetstránková publikace, věnovaná památce všech, kdo při důlních neštěstích ztratili svůj život, maximálně vyčerpávajícím způsobem připomíná tragické události v našem hornictví. Je koncipována tak, aby obsahovala havárie charakteristické pro různé druhy ohrožení – závažné endogenní i exogenní důlní požáry, průtrže hornin a plynů, horské otřesy, průvaly vod a bahnin atd. – tak, aby byly zmíněny všechny současné a mnohé minulé báňské revíry. Obsáhlý text provází a doplňuje řada historických fotografií, map, plánů a grafů.

Kniha, která by neměla mít další díl