Nastalo Na Upadnici obdobi velkich lučeni. „Je to marne, leto je tu a je třa regenerovať psychicke i fyzicke sily a ni furt vysedavať v hospodě a dřiistať o ničim!,“ pravil filozoficky Břetik a každemu z nas podal ruku. Přied hospodu stal jeho novučki romster, kereho se kupil přied tydněm, nacpany až ku prasknuťu jidlem, hadrami, spacakami, stanem a hlavně dvumi vnukami a manželku. A něsmim zapomenuť na dvě basy ostravske dvanactki, kere Břetik skonzumuje za tydiň. Dufa ale, ?e včil to budě měť na delši dobu, bo o dovolene budě častějši řidiť auto... „A kaj vlastně jedětě,“ zeptal se bezelstně Jiřik, ale já, Poldek a Jaryn zme řvali smichem, bo zme dobře věděli, jakimi tradičnimi perypetijami Břetik ze svoju staru před dovolenu prošli. Břetik se beze slova otočil, vlez do škodovki, zadymil a byl fuč. Tuž zme museli Jiřikovi odpověděť my.

Jak to vidí stryk Lojzek

Mostecko – měsíční krajina, která tady zůstala jako výsledek povrchové těžby uhlí. Kromě povrchových dolů má Mostecko i doly hlubinné. Ty se před dvanácti lety začaly postupně zavírat, a tak místní havíři přišli s nápadem hornického muzea. Chtěli dalším generacím zachovat to, jak vypadalo jedno z fyzicky nejnáročnějších řemesel. Ukázková muzeální šachta vznikla na dolu Julius 3.

je od 1. 7. 2008 národní kulturní památkou.

Vracím se k středověkému Dolu Jeroným, který jsem navštívil 11. 6. 2008 se skupinou zastupitelů z Karlovarska. Portál je pár metrů pod úrovní státní silnice. Po úvodních pár metrech, zajištěných TH výztuží, mám pocit, že klesám do jeskyně. Nikde není žádná rovina, žádná pravidelná plocha. S fotoaparátem v ruce si někde klekám, jinde se loktem opírám o stěnu, ale převařuje pocit autenticity, po stejné skále lezli havíři před čtyři sta padesáti lety.

Je vidět, jak starci šli dolů po rudě, vybírali jen kovnaté partie. Až když se objevila spodní voda, razili rovné vyspádované dědičné štoly. Ta, odvodňující Jeroným, je jinde, za spodním portálem. Jsme v čase před zavedením střelného prachu do podzemí, tehdejší havíř vlastníma rukama, mlátkem a želízkem, vysekával ze skály rudninu. Denní postup byl tak centimetr dva za směnu, někdy ještě méně. Tedy na to, co stačil během směny vyrazit, stačil jeden kožený vak.

Sešli se ti, kterým není osud hornictví lhostejný

Posílit své pozice v boji o obnovování starých hornických tradic, při záchraně a údržbě hornických skvostů, včetně zapsání industriálních památek Ostravy do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO bylo významným tématem jednání, které se konalo 3. července v Kulturním domě v Ostravě-Petřkovicích.

v Čisté na Sokolovsku.

Dne 11. června 2008 se uskutečnilo fárání na středověkém dole Jeroným v bývalém svobodném královském horním městě Čistá. Tento důl, jehož největší rozmach probíhal v 16. století, byl později využíván jen příležitostně. Důvodem byl nízký obsah kasiteritu (cínová ruda) v hornině. Dolování je doloženo v roce 1548, již v roce 1551 se stává Čistá horním městem, ale kolem roku 1619 již těžba upadá.

Sporadická těžba probíhala kolem roku 1740, znovu po roce 1887, po vyzmáhání štoly a šachty Jeroným se s přestávkami těží do roku 1919. Průzkumné práce pak probíhaly v letech 1940 až 1943, naposledy cíno–wolframové zrudnění ověřovala v letech 1964 až 1966 Geoindustria. Průzkumnými pracemi byla narušena stabilita komor, vyrubaných ve středověku metodou sázení ohněm.

Už předtím, kolem roku 1817, se dobývalo z mělkých šachtic a vytahovalo ručně rumpály nebo žentoury.

O počátcích dolování na Orlovsku je v historických pramenech poměrně málo zpráv a záznamů. Ví se ovšem, že už kolem roku 1817 se uhlí těžilo z mělkých šachtic a rubanina se vytahovala ručně rumpály nebo později žentoury.

Postupně však zájem o černé uhlí stoupal, a to hlavně díky rozšiřování Rudolfovy hutě ve Vítkovicích a dokončení Košicko-bohumínské dráhy.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY

na vrchu Slepetné u Hradce nad Moravicí

S historií těžby stříbronosných rud ve Vítkovské vrchovině a s problematikou zajištění starých důlních děl na vrchu Slepetné u Hradce nad Moravicí ve Slezsku v Moravskoslezském kraji jsme čtenáře občasníku DIAMO seznámili v říjnu 2007 a v únoru 2008. V dnešním čísle vám předkládáme závěrečnou část „stříbrné trilogie“ prožité a zaznamenané pracovníky odboru bezpečnosti hornické krajiny z odštěpného závodu ODRA na Ostravsku.

Naše tajné přání se stalo skutkem. Ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí České republiky se nám podařilo u Hradce nad Moravicí vybudovat naučnou hornickou stezku „Stříbrný důl Slepetné“, která seznamuje návštěvníky s místem, které je unikátní svým rozsahem a historickým významem v rámci celé České republiky. Zde a v blízkém okolí se v 10. a 11. století, v dobách údělných moravských knížat přemyslovského rodu, těžila stříbrná ruda. Historické záznamy dokládají, že na Slepetném se začalo s těžbou dříve, než svá stříbrná bohatství vydala ložiska v Jihlavě, Kutné Hoře či Příbrami.