Důl ČSA se nachází v severovýchodní části Ostravsko-karvinské kamenouhelné pánve. Tvoří jej jeden důlní závod ČSA, který vznikl sloučením závodů Doubrava a Jan-Karel. Zahájení hornické činnosti v dobývacím prostoru Dolu Doubrava je datováno od roku 1852 a v dobývacím prostoru Dolu Čs. armáda od roku 1856. Za svou existenci prošel Důl ČSA mnoha vývojovými etapami. Dnešní podoba skupinového dolu je dána datem 1.7.1995, kdy došlo ke sloučení Dolu Doubrava s původním Dolem Čs.armáda. Hornická činnost je prováděna na katastrálních územích měst a obcí Karviná, Doubrava,Orlová,Dětmarovice, přičemž rozloha dobývacího prostoru je cca 26,1 km2. Ročně důl ČSA vytěží na 3 miliony tun uhlí nejvyšší kvality. Na dole ČSA se při ražení chodeb používají razicí kombajny typu AM-50 a AM 50/132/VAB. Pro ražby překopů a ražby s přibírkou průvodních hornin jsou využívány vrtné vozy VVH1B ve spojení s nakladači Hausherr. Zbývající část překopů je ražena klasickou metodou pomocí trhací práce a nakládáním uvolněné horniny škrabákovými nakladači. Samotné dobývání uhlí jako základní dobývací metodu používá směrné stěnování z pole na zával. Těžba z rubání je v celém objemu realizována z porubů vybavených mechanizovanou posuvnou výztuží (hydraulické sekce) jak domácí i polské výroby. Dobývací kombajny jsou polské výroby. Samotní horníci, kterých je pro důlní práce přes 2000 z celkového počtu 2800 zaměstanců, jsou národnosti různé. Samozřejmě češi, pak poláci a i slováci se najdou. Pracanti jsou však všichni bez rozdílu.
Tento web site byl vytvořen prostřednictvím
phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.