Očekávána je účast nejméně tisícovky lidí, pořádající město totiž letos oslavuje 60. výročí založení a ve stejném termínu chystá i svou květinovou slavnost.

Program 19. SHMO ČR

Historie setkávání tuzemských hornických měst a obcí se začala psát s rostoucí aktivitou havířských spolků a navazováním vzájemných kontaktů. Úplně první, desáté, a pak i dvacáté si „zamluvilo“ někdejší Královské horní město Příbram. Nicméně letos se 19. SHMO koná v ostravsko-karvinském revíru v Havířově, a to i za podpory společnosti OKD!

„Zachovávání hornických tradic je pro OKD velmi důležité, nechceme zapomínat na kořeny, ze kterých hornictví v našem regionu vzešlo. Vždyť těžba uhlí a výroba železa stály v 19. století za bouřlivým rozvojem původně zemědělského Ostravska i Karvinska. Je dobře, že se akce vrací do revíru, proto jsme se rozhodli ji podpořit,“ sdělil mluvčí těžařů Marek Síbrt.

Foto album 19. setkání v Havířově

19. června 2015

20. června 2015 průvod

20. června 2015

Havířov v květech  2015

V letošním roce je oslavováno významné 70. výročí osvobození města Ostravy sovětskou armádou. Na počest 40. výročí tohoto osvobození byla 30. 4. 1985 otevřena na Landeku pro veřejnost hornická stezka (mapka na obr. 1). Účelem stezky bylo dokumentovat v přírodě a současně zpřístupnit veřejnosti hmotné doklady o počátcích nejstarší hornické činnosti v OKR a ukázat geologické výchozy kamenouhelných slojí a nejstarších vrstev karbonských hornin. V této souvislosti je vhodné vzpomenout na organizace, jež se na budování stezky podílely.

Původcem myšlenky byl Ing. Ladislav Hep, CSc., vedoucí projektant Báňských projektů v Ostravě a předseda Krajské odborné skupiny České vědecko-technické společnosti (ČVTS) pro dějiny průmyslu a technické muzejnictví. K vybudování stezky počátkem 80. let přicházely podněty četných zájemců o hornickou historii OKR a vzrůstala snaha vybudovat hornické muzeum na Dole Eduard Urx (dnes Anselm). Na podporu myšlenky stezky vycházel v Ostravském večerníku v r. 1985 z iniciativy L. Hepa desetidílný seriál odborných článků pod názvem Landek známý i neznámý, napsaných uznávanými odborníky.

Nábytek, promítací technika a audioprůvodce do výstavních prostor – to jsou novinky, na které z části přispěje také Nadace OKD.

Nová fasáda, sanace trhlin a oprava střechy! První červnový den začaly dílčí opravy zámku po poslední velké rekonstrukci, která se datuje k roku 1997. Právě před osmnácti lety skončila první fáze rekonstrukce tohoto empírového unikátu, na který mohou být obyvatelé Karviné náležitě pyšní.

Na ni následně navázaly opravy křídla Lottyhaus a Masarykova náměstí, které skončily v roce 2003. Současné opravy vyjdou zhruba na osm milionů korun a městu se na poslední chvíli podařilo využít balíku evropských peněz vyčleněných ještě pro předchozí programové období. Nejdůležitější zprávou pro návštěvníky ale je, že po dobu oprav zůstane zachován jeden zámecký prohlídkový okruh

Michaela Kroupová přispěla k doplnění hornické expozice ve společenském domě, kterou zprovoznili opět od 10. června při příležitosti blížícího se 19. SHMO ČR v Havířově.

Záhy po svém návratu z mateřské dovolené se stala Michaela Kroupová mezi knihovníky a knihovnicemi (přinejmenším) v Havířově kapacitou přes šachty a prakticky vše, co s těžbou v revíru OKD souvisí. Šéfuje stálé hornické výstavě ve Společenském domě Reneta, kde byla také druhou červnovou středu při znovuotevření zajímavě rozšířené a doplněné expozice.

„Přišla jsem už k hotovému a spadla do toho po hlavě! O hornictví jsem příliš nevěděla. Geny by tady ovšem byly, děda fáral na Barboře jako směnový předák a strýc na Darkově,“ přiznala vystudovaná stavařka a později knihovnice. Před nástupem do současné pozice za sebou měla pouze rok ve studijním oddělení knihovny a krátké působení v pobočce městského infocentra.

Postupně končí nejstarší a nejméně efektivní provozy a zvyšuje se produktivita zbývajících.

K 1. červnu letošního roku došlo k uzavření provozu vodního prádla Lazy. Tento krok je pro mnohé z nás bolestný, ale současně nezbytný kvůli postupně se snižující těžbě z dolu. Tento krok je také vynucen požadavkem na snižování nákladů na úpravu vydobytého uhlí.

Ekonomika je neúprosná a pokud chceme efektivně provozovat zbývající tři úpravny – Darkov, ČSM a Paskov – a současně plnit náročné úkoly v oblasti ekonomiky, není jiné cesty než postupně uzavírat nejstarší a nejméně efektivní provozy a zvyšovat produktivitu na zbylých úpravnách. V úpravně Lazy zůstává v provozu třídírna, zajišťující odtěžení dolu a úsek odbytu expedující hrubý prach a těžené uhlí energetické i koksovatelné. Zaměstnancům prádla byla poskytnuta práce na těchto provozovaných úsecích nebo byli přesunuti na jiné úpravny. Malá skupina zaměstnanců volila odchod do důchodu.

Vedení Závodu úpraven by chtělo poděkovat všem zaměstnancům provozu prádla za dobře odvedenou práci a do dalšího období jim popřát hodně štěstí, pevné zdraví a mnoho pracovních úspěchů.

Když sem v utery vlez do hospody Na Upadnici, cosik se mi nězdalo. Chlapi tam už seděli v plne sestavě a furt se cosik mezi sebu špitali, a když mě zmerčili, přestali se baviť a všeci se tak divně usmivali. Zeptal sem se Antka o co idě a tyn enem tak špitnul, že nic. Až naraz pravi Poldek: „Potkal sem oto tvojiho staršiho synka a ten se mě ptal, esli ses nam pochlubil, jak stě řadili, a hlavně ty, při te vaši poslední pražske hokejove tour de knajpa…“ Napil sem se piva, robil jakoby nic, ale něvydržel sem to a zeptal se: „Co by vas zajimalo? Kolik a kaj vypijeme piveček při naši tradični pražske tour, davno vitě! Tuš něvim, co bysem ešče přidal.“ „Enem se něrob! A co to bylo v tym pivovaře U Fleku?

Ing. Miroslav Šmíd o těžbě, kultuře a společenských vztazích v hornických regionech, zejména na Ostravsku.

Při oslavách výročí osvobození ČR nezapomeňme na Slezskoostravskou Sedmičku. Prožil jsem to a nemohu a nechci zapomenout. Končil třetí rok našeho učebního poměru na dolech hraběte Johana Wilczka. Bydleli jsme na učňovském domově na Těšínské ulici asi 100m od Slezskoostravského kostela. Pracovali jsme na dole Trojice a Michálka ve Slezské Ostravě a na dole Jan-Maria v Hranečníku na okraji Radvanic.

Z kultury jsme toho moc neužili: taneční zábavy byly zakázané, městské divadlo (Stadtheater), na dnešním Smetanovém náměstí hrálo výhradně německy. Dnešní divadlo Jiřího Myrona Národní dům) vysílalo své herce na estrády do různých části Ostravy ( například do Sokolovny u Slezskoostravského kostela), ale to bylo velmi málo.