Vanoce, Vanoce přichazaju

Jak zme v nedělu vlezli do hospody Na Upadnici, tuž na nas dychla atmosfera Vanoc. Nad pipu maly nazdobeny stromek, na stropě mezi lampami zelene girlandy z baňkami a na každym stole maly svicen ze svičku. Prostě parada, až zme se chtěli hned rozdavať darki... „Neni na to ešče brzo, Zbyňďo?,” zeptal se Poldek. „Kaj brzo? Iďtě se podivať do marketuv či inych hospod. Tam to maju vyzdobene už skoro měsic. A mě novi šefici zdupali, že sem ešče nic něnazdobil a až pry přitlačim na pilu, bo inač mi na svatki kusek teho třinasteho plata nědaju. A že to tu tež musime vyzdobiť. Abystě se tu citili fakt tajak doma,” pravil vrchni Zbyněk a odkulal se ze svojimi stodvaceti kilami žive vahy ku pipě. „Tak pry je to definitivni: Vanoce budu na snihu a budě mrznuť, až budě praštěť...

Jak to vidí stryk Lojzek

A tak by to pry mohlo byť aji na Silvestra a Novy rok,” s taku definitivu přišel Na Upadnicu v ponděli Poldek. „Čital sem to v novinach a pravili to na všeckich televiznich stanicach a slyšel sem to aji v radiu,” tvrdil, aby dodal vahu svojim slovam. „Tuš to budu hezke bile svatki! Spominam se, jak nas před paru rokami na Štědry den z Mařu a ešče dalšimi luďami zavřel spravec slezskoostravskeho hřbitova na kladku, a my nevěděli jak ven. Eščeže vtedy bylo tež nafujane a tyn bilučki snih cely tyn hřbitov a vubec krajinu prosvětlil, že ťma něbyla taka velka a my diky temu našli ďuru v plotě. Něvim, jak by to dopadlo, kdyby sněhu něbylo a ťma byla jak v pytlu...,” zaspominal sem na něpřijemny zažitek z Vanoc roku 2002. „Ale loňske aji předloňske Vanoce byly na blatě a bez sněha. Inač byl pokažde snih. Ale stejnak se furt řika, že za našich mladych let byvalo sněhu, že se ani projsť nědalo. Zatymco včil sněhu abys lupu pohledal. Mluvili to moja babička, moja maminka, včil to vnukum pravim ja, takže z teho vyplyva, že každy rok je sněhu dosť, akurat raz za čas na svatki chybi. Ale letos by to byť nemělo, aji když je to globalni otěplovani, jak včil o tym jednali v Dansku,” pravil Poldek. „Snih je sice fajny, enemže ja bysem rači, kdyby hřiby rostly. Letos ich bylo malo. Něda se nic robiť, musim čekať na leto,“ ubekoval tradičně Jaryn. „Nic se z teho něrob, Jaryne. Rači mi řekni, esli viš, jaki je rozdil mezi pěknu a škaredu babu? Ni?! Tuž ti to povim:

deset piv a štyry fernety!,” smjal se Erďa.

Tuž Zdař Buh, přijemne svatki, srandovniho Silvestra a lepši přišti rok vam přeje vaš Lojzek