Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru – ostravská část
Jak se vyvíjela situace na úpravně uhlí Dolu Paskov
Usnesením vlády ČSR
z roku 1959 bylo rozhodnuto
o výstavbě Dolu Paskov. Nový
podnik byl založen v lednu
1960 a o rok později započala
výstavba dolu i povrchových
objektů.
Součástí původního Dolu
Paskov byl i úpravárenský komplex, jehož výstavba byla ukončena po pěti letech, tj. v roce
1970. Po dvouměsíčním zkušebním provozu bez přísunu
surového uhlí byla úpravna
uhlí uvedena do provozu dne
1. 12. 1970. Ve své době patřila mezi nejefektivnější úpravny
ve střední Evropě s projektovaným výkonem 2x400 t/hod.
Centrální úpravna OKD
Úpravna uhlí byla postavena nejen pro zpracování uhlí
vytěženého na Dole Paskov, ale
jako centrální úpravna OKD,
kam bylo ke zpracování sváženo
uhlí z ostravských dolů, které
zpracovávaly uhlí ve starých
a neefektivních provozech.
Technologicky i kapacitně byla
úpravna dimenzována na zpracování uhlí běžně upravovaného na jiných úpravnách OKD,
a to pro případ provádění generálních oprav nebo při odstraňování závažných poruch
na těchto úpravnách. Úpravna
také zpracovávala uhlí některých ostravských šachet, jejichž
úpravny měly zastaralou technologii, dosahovaly nízkých
výnosů a měly malý výkon.
Důl Paskov spojen s Dolem Staříč
V nových ekonomických podmínkách (po roce 1990) nemohl
samostatný Důl Paskov existovat, proto od 1. ledna 1994 došlo
ke spojení s Dolem Staříč. Těžba
uhlí na Dole Paskov byla v červenci 1999 zastavena, vedení
dolu a vše, co souviselo s těžbou,
přešlo na Důl Staříč. Na Dole Paskov zůstala v provozu úpravna
uhlí zpracovávající surové uhlí,
které je přiváženo pouze železničními vagóny jak z Dolu Staříč, tak ze závodu Lazy Dolu Karviná (koksovatelné uhlí). Uhlí se
klopí do hlubinných zásobníků
a odtud je pásovými dopravníky
dopraveno do zásobníků surového uhlí o celkové kapacitě 8400 t.
Technické parametry úpravny
Po mokrém roztřídění na zrnitostní třídy 0–15 mm a 15–180 mm je surové uhlí upravováno ve dvou samostatných
linkách a ve třech systémech:
• zrnitostní třída 15–180 mm
v těžkokapalinových kolesových rozdružovačích DRE-WBOY
• zrnitostní třída 0,5–15 mm je
rozdružována ve dvou sazečkách OM 18 s účinnou plochou rozdružování 18 m2
• zrnitostní třída 0–0,5 mm je upravována flotací
Hrubá a střední třída je upravována vždy na tři produkty – prané uhlí, meziprodukt a hlušinu. Z fl otace jsou získávány
produkty dva:
• flotační koncentrát, který je odvodňován ve třech hyperbarických filtrech a v jedné plnoplášťové odstředivce
• flotační hlušiny jsou po odvodnění na kalovém sítě přidávány k ostatním hlušinám úpravny nebo jsou expedovány samostatně k použití v cihelnách
Technické a technologické úpravy
Jak jsme již uvedli úpravna uhlí patřila na začátku 70 let k nejmodernějším a nejefektivnějším úpravnám ve střední Evropě. Přes moderní technologické vybavení nebylo možno usnout na vavřínech, bylo nutno provést řadu významných technických i technologických opatření ke zvýšení výnosů a snížení
pracnosti:
• 1975 – rekonstrukce flotátorů Denver
• 1976 – instalace dvou diskových fi ltrů s prosávací plochou à 80 m2
• 1977 – instalace velkokapacitní odstředivky Siebtechnik HS6 1300
• 1978 – zavedení odděleného dávkování fl otačních činidel
• 1985 – montáž automatické vzorkovací stanice surového uhlí
• 1988 – řešení problémů s využitím odpadů (hlušin) – výroba fluidního paliva, výroba cihlářských prefabrikátů
• 1988 – instalace odstředivky HVO 1400
• 1994 – instalace tří hyperbarických filtrů pro odvodňování flotačního koncentrátu
Dostatek vstupní suroviny zajistí dokonalé využití instalovaného úpravárenského výkonu a spokojenost zákazníků jak s kvalitou, tak i s kvantitou expedovaného UVPK.
Zbyněk Szostek