Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 21.03.2024 do 28.03.2024

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Horník

Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (18)

Jak se vyvíjely události na úpravně uhlí Dolu Šverma.

Šverma

Jáma Ignát (jméno po otci majitele) byla založena v roce 1890 důlním podnikatelem Vladimírem Vondráčkem. Na přelomu 19. a 20. století provázely těžbu geologické problémy a komplex změnil několikrát majitele. Dne 7. září 1947 byl Důl Ignát přejmenován na Důl Jan Šverma. Slavnosti se osobně zúčastnila Marie Švermová, vdova po Janu Švermovi. Dne 1. října 1954 k němu byl přičleněn Důl Odra (zvaný Oderka) v Přívozu, kde se přestalo těžit v roce 1971. Samotný Důl Jan Šverma těžbu skončil 31. března 1992. Z celého komplexu tak zůstala v provozu jen koksovna.

    První úpravna uhlí byla postavena jako součást koksovny a do provozu byla uvedena v roce 1894. Tehdy ji postavila fy Schüchtermann- Kremer-Baum, která ji také hned v roce 1897 rekonstruovala. Další větší technologické rekonstrukce byly realizovány až v letech 1958 a 1966 fi rmou Škoda.

Šverma

Po rekonstrukcích měla úpravna uhlí instalovaný výkon 240 t/hod., ale skutečný výkon byl o 20 t/hod. nižší. Jako jedna z mála úpraven byla vybavena možností vykládky cizího uhlí, ovšem kapacita postaveného zařízení byla jen 60 t/hod., tj. o 6 t více, než uveze jeden železniční vagón.

Surové uhlí (0–80 mm) bylo upravováno v několika zrnitostních třídách:

•0–0,5 mm fl otací, fl otokoncentrát byl ze začátku odvodňován na podtlakových diskových fi ltrech, později (po dokončení výstavby sušárny fl otokoncentrátu v roce 1967) pak v sušárně. Bohužel, dosáhnout požadovaných hodnot obsahu vody bylo velice problematické, proto byla sušárna velice často odstavována.
•0,5–8,0 mm byla upravována ve žlabové soupravě Rheo, kde se také přepíral proplástek
•8–20 mm v bezpístové sazečce o výkonu 54 t/hod.
•20–80 mm v bezpístové sazečce rovněž o výkonu 54 t/hod.

Součástí komplexu dolu byla i koksovna, která byla založena roku 1892 a zpracovávala uhlí na koks především pro vysoké pece. Technologie koksovny byla v průběhu let doplňována o moderní prvky, jež zabezpečovaly snížení množství prachu a plynů uvolňovaných do atmosféry. Tak jako každá koksovna, tak i tato, vyráběla kromě samotného koksu pro různé účely také koksochemické produkty (koksárenský plyn, benzol, dehet a síran amonný). Provoz koksovny byl ukončen dne 17. 12. 2010, kdy byl z komor vytlačen poslední koks.

Zbyněk Szostek

[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
| Autor: Redakce Horník | Vydáno dne 11. 05. 2011 | 7334 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server