Jámu Louis vystřídal Maršál Jeremenko

Kvůli zvyšující se potřebě černého uhlí v hutnickém průmyslu a železniční dopravě založily Spojené Vítkovické kamenouhelné doly 25. května 1891 ve Vítkovicích důl Nová jáma (Neuschacht), jehož název byl v roce 1895 změněn po synovi majitele Alberta Salomona Rothschilda na Jáma Louis. V roce 1892 se začala hloubit těžní jáma. První těžba z příprav se datuje do roku 1896.

Pro dělníky i techniky byla v letech 1895-1899 vybudována hornická kolonie, která se později rozšiřovala a po dostavbě měla 77 domů.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY

Těžba uhlí se postupně zvyšovala a během první světové války se těžilo ročně až 250 tisíc tun černého koksovatelného uhlí, vesměs pro koksovnu Vítkovických železáren. V letech 1922-1929 byla prohloubena větrní jáma a pro těžní jámu č. 1 byl postaven nový parní těžní stroj. Ve 30. letech byla těžní jáma prohloubena na úroveň 7. patra do hloubky 819 metrů. Během druhé světové války byl Důl Louis součásti koncernu Hermann Göring Werke a 1. ledna 1942 byl přejmenován na Zeche Steinböck. Počátkem roku 1943 začali Němci hloubit jámu č. 3 a do června 1944 dosáhlo hloubení 133 metrů. Pro nedostatek pracovních sil a pro velké tektonické poruchy však bylo hloubení této jámy zastaveno.

Po ukončení druhé světové války se důl vrátil k názvu Jáma Louis, ale už 8. prosince 1946 byl přejmenován na počest velitele Sovětské armády, která osvobodila Ostravu, na Důl Generál Jeremenko. V rámci organizačního opatření byl Důl Generál Jeremenko v dubnu 1958 připojen k Dolu Hlubina a byl vytvořen nový národní podnik. V roce 1970 se důl přejmenoval na Důl Maršál Jeremenko, tohoto aktu se 30. dubna 1970 maršál A. I. Jeremenko zúčastnil osobně i se svou manželkou. Od roku 1958 pokračovalo hloubení jámy č. 3 až na konečnou hloubku 1061,85 metru, dosaženou v roce 1966. Tím se stal Důl Maršál Jeremenko jedním z nejhlubších dolů v OKR. Na základě státní direktivy byla těžba na Dole Maršál Jeremenko utlumena a zcela ukončena k 31. prosinci 1992. Za dobu trvání Jámy Louis (později Dolu Maršál Jeremenko) vytěžil důl 28,540 mil. tun kvalitního koksovatelného uhlí.

Dnes Důl Maršál Jeremenko patří státnímu podniku DIAMO a slouží jako vodní jáma pro celou ostravskou část revíru. Na kótě -370 m jsou v jámě č. 1 instalována tři čerpadla. Jako jediný důl v ostravské části revíru nemá zasypány jámy s ohledem na nutnost pravidelného čerpání důlních vod. Kladivová těžní věž, která je vysoká 55 metrů, je prohlášena za kulturní památku. Unikátním pozůstatkem důlní činnosti je rovněž zkamenělý kmen stromu o délce 2,5 metru a průměru 30 cm, který se našel při těžbě v roce 1952.

Tento unikátní nález byl věnován po roce 1991, v rámci oslav stoletého výročí vzniku dolu, do sbírek minerálů Vysoké školy báňskéTechnické univerzity v Ostravě, kde ho je možné nyní spatřit.