HISTORIE PÉČE O PRŮMYSLOVÉ PAMÁTKY V AREÁLU BÝVALÉ VĚTRNÍ JÁMY VRBICE
Sestavil a vydal autor Ing. Pavel Broskevič, CSc.
Edice: Hornictví včera,dnes a zítra č.22
Historie větrní jámy Vrbice.
Tato kapitola je významným a také pro úplnost nezbytným úvodem k následujícímu
hodnocení péče o průmyslové památky v areálu bývalé větrní jámy Vrbice. Fakticky
zdůvodňuje aktivitu Národního památkového ústavu v Ostravě završenou Ministerstvem
kultury České republiky prohlášením dvou nemovitých budov a dvou historicky vzácných technických zařízení v areálu za kulturní památky, které byly v roce 1993 zapsány do
ústředního seznamu kulturních památek ČR.
Areál bývalé větrní jámy se nachází na severovýchodním okraji katastrálního území Hrušov,
jihozápadně od vsi Vrbice, která je administrativně součástí města Bohumína. Je situován při
severní straně železniční trati mezi stanicemi Ostrava a Bohumín
Jámu začala hloubit v roce 1911 společnost Kamenouhelné doly C. k. výhradně privilegovaná
Severní dráha císaře Ferdinanda v rámci rekonstrukce mateřského dolu Hubert (později
Stachanov) v Hrušově a sloužila jako výdušné dílo pro tzv. Vrbické důlní pole, podle kterého
byla pojmenována.
Od 1. 1. 1922 patřila tato lokalita společnosti Severní dráha Ferdinandova v Moravské
Ostravě až do konce 2. světové války v roce 1945.
Dekretem presidenta republiky č. 5/45 Sb. z 19. května 1945 byl dán právní základ zavedení
národních správ, které se ujímaly svých funkcí podle výměru ministerstva průmyslu od srpna
téhož roku.
Dekretem presidenta republiky o znárodnění č. 100/45 Sb. z 24. října 1945 bylo provedeno
znárodnění klíčového průmyslu a dolů.
Vyhláška ministra průmyslu č. 829/46 ze dne 7. března 1946 začlenila důlní závody
Ostravsko – karvinského revíru do jediného národního podniku spolu s koksovnami,
elektrárnami, stavebními závody, statky a lesy.
Takto se v období znárodňování po druhé světové válce stal majitelem dolu Vrbice český stát.
Prakticky patřil do organizační struktury Ostravsko – karvinského revíru, který po řadě
vnitřních organizačních změn byl v době prodeje areálu v roce 1992 akciovou společností pod
názvem OKD Ostrava. Funkci výdušné jámy plnil areál Vrbice pro Důl Stachanov v Hrušově do 1. 1. 1974. Po
zrušení tohoto dolu bylo důlní pole jámy Vrbice rozděleno mezi závod 1 Dolu Vítězný únor
a jeho závod 2 Koblov, ke kterému areál Vrbice patřil.
V období útlumu těžby v ostravské části Ostravsko – karvinského revíru patřila postupně
lokalita Vrbice k útlumovému Dolu Ostrava a později k Dolu Odra.
V prosinci 1992 prodala OKD, a.s. celý areál bývalé větrní jámy Vrbice své dceřiné
společnosti OKD DPB, a.s., nyní Green Gas DPB, a.s., se sídlem v Paskově.
Významným zásahem do historie i samotné další existence areálu Vrbice byl dopis
Ministerstva kultury České republiky ze dne 11. 10. 1993, kterým byl prohlášen areál bývalé
větrní jámy Vrbice za kulturní památku. V tom jmenovitě nemovité památky: Těžní budova
s těžní věží, označená ve státním seznamu kulturních památek pod číslem 8 – 3522/1
a Strojovna těžního stroje, označená ve státním seznamu kulturních památek pod číslem
8 – 3522/2. Dále dvě movité památky: Těžní stroj, označený ve státním seznamu kulturních
památek pod číslem 38 – 8171/1 a Elektrický pístový kompresor, označený ve státním
seznamu kulturních památek pod číslem 38 – 8171/2.
Obsah
Celá
kniha ve formátu PDF
