Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 25.07.2021 do 01.08.2021

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Historie

Důl Jan-Karel dává uhlí už sto padesát let.

Dějiny karvinského dolu založeného v těchto místech se datují k události, kdy začalo hloubení výdušné jámy.

Jan Při průjezdu karvinskou městskou částí Doly nelze přehlédnout obrovský průmyslový areál Dolu ČSA se zděnou věží a skipovým komplexem. Dějiny dolu založeného v těchto místech se datují k roku 1859, kdy začalo hloubení výdušné jámy Karel. O rok později se začala hloubit jáma Jan a konečně v roce 1862 těžní jáma Karel. Důlní pole obou závodů tvořily propůjčky dřívějších menších šachtic František, Leo, Fridolín, Emilie, Válečná a Stará mašina. Pro zajištění větrání byla vyhloubena v roce 1878 výdušná jáma Henrietta. Doly Larisch-Mönnichova těžařstva byly po vzniku až do roku 1896 rozděleny na východní a západní revír. V západním revíru těžily Jindřich, Františka a Hlubina, ve východní části pak Důl Jan-Karel.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY



Pracovaly zde těžké parní stroje

Těžba probíhala střídavě jámou Jan a Karel a obě úvodní jámy byly postupně prohlubovány. Byly na nich instalovány parní těžní stroje, na jámě Karel dokonce na tu dobu nejmodernější parní těžní stroj s Colmannovým ventilovým zařízením. V roce 1868 byl Jan-Karel napojen železniční vlečkou na košickobohumínskou dráhu. S postupujícím rozvojem těžby byla v roce 1884 postavena mezi jámami Jan a Karel třídírna a koksovna. Stejně jako na jiných dolech v revíru byla kolem roku 1900 i na dole Jan-Karel základní část elektrifikována a nastartovala éra rozvoje mechanizace. Důl Jan-Karel byl postupně vybaven sbíječkami, vrtačkami, pojízdnými šramačkami a dopravními žlaby. Zajímavé však je, že zatímco na jiných dolech v revíru se instalovaly elektrické těžní stroje, na Dole Jan byl ponechán parní těžní stroj, který prošel generální opravou.

Po druhé světové válce byl Důl Jan-Karel znárodněn a přejmenován na Důl President Beneš. Postupně byla nasazována výkonnější důlní mechanizace, hlavně důlní kombajny. Na podzim roku 1951 byl Důl Jan-Karel spojen s ostatními dříve Larisch-Mönnichovými doly a vytvořen Velkodůl Československá armáda, k němuž patřila i koksovna a elektrárna. V roce 1953 vyrostla nad jámou Karel nová betonová těžní věž vysoká 70 metrů, která je dosud výraznou dominantou.

Historii dolu, a to i minulost nepříliš dávnou, poznamenalo několik velkých tragédií. První velké neštěstí se stalo už zanedlouho po zahájení těžby na dolu Jan. V ranních hodinách 6. března 1885 při výbuchu plynů na 4. patře dolu ze 150 horníků zahynulo 108. Výbuch byl tak silný, že ve výdušné jámě Henrietta byl vyvržen důlní vozík s uhlím až do výšky 20 metrů. Další katastrofa postihla důl Jan v roce 1894 v souvislosti s důlním neštěstím na Dolu Františka. Celkem si výbuch vyžádal na okolních dolech životy 235 horníků, techniků a záchranářů. Na dole Jan bylo 49 obětí.

Oběť devíti horníků

V roce 1977 bylo na Dolu ČSA další důlní neštěstí. Při trhací práci vybuchl uhelný prach a bilance byla opět tragická – až 31 obětí. V roce 1983 došlo ve sloji 37 k jednomu z největších otřesů v ostravsko-karvinském revíru. Otřes zdevastoval porub s výdušnou chodbou a vybral si životy 9 horníků. Pro své pracovníky postavil Důl Jan-Karel kolonie Žabkov (1900), Sovinec (1896–1889), Pohraniční (1881) a Malou (1895).

Z původních šachet, které tvořily Důl ČSA, už zůstal pouze Jan-Karel. Nyní tak je Důl JanKarel jedinou šachtou s dlouhodobou historií, která stále těží uhlí. Za dobu své existence samozřejmě postupně prošel kompletními rekonstrukcemi až do dnešní podoby a změnil se k nepoznání. Dnes je Jan-Karel hlavním závodem Dolu ČSA.

Související články:
Důl Jiří dával uhlí necelých třicet let (19.11.2008)
Z Dolu Vilém zbyl jen plynový komínek (02.10.2008)
V Orlové se těžilo uhlí od roku 1835 (14.07.2008)
Hlubina měla raritu – lanovku v podzemí (10.07.2008)
Chodící encyklopedie havířiny (06.06.2008)
Při hloubení Austrie jámu utěsňoval špek (04.06.2008)
Důl Gabriela ničily výbuchy a požáry (08.04.2008)
Důl Hoheneger změnil jméno na Důl 1. máj (02.04.2008)
Největší katastrofa postihla Důl Františka (07.03.2008)
Důl Dukla: za sto let sto miliónů tun uhlí (08.02.2008)
Z Dolu Jindřich zůstal jen komín kotelny (04.02.2008)
Důl Pokrok v Petřvaldě zažil velké tragédie (15.01.2008)
Těžní věž dolu Hedvika se zřítila do hlubiny (13.01.2008)
Důl Václav získal název po českém světci (07.01.2008)
Důl Žofie už netěží uhlí, ale čerpá vodu (10.12.2007)
Důl Žofie (24.11.2007)
V Dole Evžen vozili uhlí dva koně (18.11.2007)
Důl Václav (04.11.2007)
Z haldy Dolu Ema je vidět celou Ostravu (29.10.2007)
Šachta svaté řeholnice (21.10.2007)
Žofie zůstala nad vodou (19.10.2007)
Důl Ludvík nechtěl 74 let vydat svoje uhlí (09.10.2007)
Důl Odra vzdoroval vodám řeky Odry (05.10.2007)
Pokrokový Důl Fučík (01.10.2007)
Jámu Louis vystřídal Maršál Jeremenko (15.09.2007)
Věže Dolu Alexander kulturními památkami (05.09.2007)
V petřkovickém Dole Anselm se těžilo 157 let (26.08.2007)
Při výstavbě Dolu Viktoria Němci prohráli (14.08.2007)
Důl František v Přívoze dával uhlí 146 let (25.07.2007)
Do mělké Trojice se fáralo pěšky (17.07.2007)
Ignát vydal první uhlí po 40 letech kutacích prací (07.07.2007)
[Akt. známka: 2,50 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 15. 05. 2008 | 7340 přečtení | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server