MEMENTO důlních nehod v českém hornictví
(administrator, Přednášky, 08.02.2015)
Přednáška profesora Romana Makariuse ke knize "MEMENTO důlních nehod v českém hornictví" na besedě Klubu přátel hornického muzea v Ostravě konána v Hornickém muzeu na Landeku dne 5. října 2010.

Hornické památky na Ostravsku
(administrator, Přednášky, 27.01.2011)

Pracovní seminář

Klub přátel Hornického muzea v Ostravě upořádal v rámci oslav hornického svátku svaté Barbory již osmý ročník pracovního semináře Hornické památky na Ostravsku.

Seminář se uskutečníl 7. prosince 2010 od 9 hodin v přednáškovém sále výstavní budovy Hornického muzea v Ostravě – Petřkovicích (Pod Landekem 64 Ostrava – Petřkovice).

Přednáška Ing. Jaroslava Kláta nejlépe se zobrazuje v Internet Exploreru. Občas pohýbejte s myší jinak může zatuhnout synchronizace

Přednáška Mgr. Evy Mertové

Přednáška Mgr. Kateřiny Stenchlé

Další přednášky jsou jen zvukové

Termicky aktivní odvaly
(administrator, Ostrava, 17.10.2009)

Termicky aktivní odvaly v ostravské a petřvaldské části OKR.

Posthornická Ostrava

Nejnápadnějším projevem pozůstatků rozvinutého hornictví v původně rovinaté krajině Ostravské pánve, jsou vedle poklesů právě odvaly. Obecně jsou odvaly vnímány dvouznačně, jednak jako výrazný estetický prvek vyčleňující se z okolního reliéfu a jistým způsobem ozvláštňující krajinu, jednak jako fenomén s negativním enviromentálním impaktem. Pro Ostravu tak typické kuželovité haldy souvisejí tehdejším způsobem odvalování nevyužitelné hlušiny z hlubinné těžby, kdy byl materiál ukládán na povrch se snahou o zábor co nejmenší plochy pozemků. Od druhé poloviny minulého století se pak začaly přednostně vytvářeny ploché, tabulovité nebo stupňovité odvaly, které lépe vyhovovaly použité technologii i záměrům jejich budoucího využití. S útlumem těžby se objem odvalované hlušiny postupně snižoval. Neprovozované haldy byly zpočátku jednoduše ponechávány k „ozelenění přirozenou cestou“, tzv. sukcesí. Později byly na odvalech prováděny více či méně úspěšné lesnické, zemědělské nebo vodohospodářské rekultivace. Paradoxem zůstává, že právě odvaly, kde byla rekultivace ponechána z větší části působení přírodních podmínek se nyní, po několika desetiletích spontánní tvorby nových místních ekosystémů bez rušivých vlivů nevhodné lidské snahy a zasahování, stávají ekologicky nejhodnotnějšími místy antropogenně přeměněné krajiny.

Poznatky z fárání na uhelných dolech v Bosně
(administrator, Petřvald, 01.07.2009)

(Výtah z přednášky pro KPHMO, pobočka Petřvald)

Ve dnech 25. 2. až 1. 3. 2007 jsem spolu s pracovníky Ostroje Opava navštívil bosenský uhelný revír, který se rozprostírá od okolí města Tuzla k městu Kakanj. Během tří dnů (první a pátý den cesty byly vyhrazeny na cestu autem mezi Opavou a Bosnou) jsme navštívili vedení tří různých dolů a v jejich doprovodu jsme fárali do porubů a dobývek. V tomto rozlehlém ložisku je k dobývání asi jedna miliarda tun hnědého uhlí, které je v některých slojových partiích velmi kvalitní. Slouží především k hutní a energetické spotřebě, když provozy chemického zpracování byly za nedávné války dosti poškozeny. Dobývání uhlí bylo zahájeno ještě za dob Rakouska-Uherska, například Důl Kakanj píše svou historii od rok u1905. V dnešní době jde převážně o těžbu povrchovou. Úklon slojí však vede k nárůstu skrývek nad úroveň rentability. Hlubinné dobývání se tak dostává do popředí zájmu. Za dobu následujících deseti let hodně povrchových lomů ukončí těžbu. Obnova hospodářství navyšuje poptávku a potřebu elektrické energie.