Téměř pětisetstránková publikace.

NOVÉ  KNIHY

Vydavatelství: MONTANEX a.s.

Má 461 str. , brožovaná, formátu B5, cena 640,- Kč k zakoupení je u vydavatele - společnosti

      Téměř pětisetstránková publikace, věnovaná památce všech, kdo při důlních neštěstích ztratili svůj život, maximálně vyčerpávajícím způsobem připomíná tragické události v našem hornictví. Je koncipována tak, aby obsahovala havárie charakteristické pro různé druhy ohrožení – závažné endogenní i exogenní důlní požáry, průtrže hornin a plynů, horské otřesy, průvaly vod a bahnin atd. – tak, aby byly zmíněny všechny současné a mnohé minulé báňské revíry. Obsáhlý text provází a doplňuje řada historických fotografií, map, plánů a grafů.

Kniha, která by neměla mít další díl

O dolování černého uhlí v oblasti Rtyňsko-Bohdašínské na Jestřebích horách

 

      NOVÉ  KNIHY

     Autor:  Václav Jirásek

      Má 186 stran.

Kniha navazuje na Jiráskův markoušovický a svatoňovický sborník, které vyšly v minulých letech. Byla vydána u příležitosti 20 let existence hornické expozice v Městském muzeu ve Rtyni v Podkrkonoší. Má 186 stran a obsahuje řadu černobílých mapek, nákresů a dobových dávných i nedávných fotografií. Autor je profesí štajgr, naposledy byl vedoucím báňské záchranné stanice VUD Trutnov v Žacléři. Zálibou je montanista, kronikář a etnograf, se svojí ženou Věrou putují po Jestřebích horách, kde hledají staré štoly a odvaly, zpovídají pamětníky a bádají v archivech. V úvodní odborné části najdeme geologický řez ložiskem, výchozy uhelných slojí a mapky se starými i novějšími důlními díly.

Přijměte pozvání k četbě, nebo alespoň listování novou publikací Centra pro hospodářské a sociální dějiny Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě s názvem Ostravské dělnické kolonie I: závodní kolonie kamenouhelných dolů a koksoven v moravské části Ostravy.

Publikace na 544 stranách s 335 obrazovými přílohami a několika desítkami tabulek přináší informace o poloze, stavebním, populačním a společenském vývoji hornických kolonií na území Mariánských Hor, Moravské Ostravy, Přívozu a Vítkovic.

Pokud máte o knihu zájem, požádejte o její zakoupení Vaši knihovnu, nebo si ji můžete zakoupit v prodejně skript Ostravské univerzity. K četbě publikace Vás srdečně zve a za autorský kolektiv zdraví

Martin Jemelka

Spolek Řimbaba Bohutín o. s., který na šachtě Řimbaba nově vybudoval expozici středověkého zpracování rud, vydal v nákladu 300 výtisků Neznámé příběhy 1 Františka Zpěváka, které výtvarně doprovází kresby Karla Hojdena. Připomínám, že kniha Zpěvákových povídek Havíři, která vyšla v roce 1945, realisticky zachycuje život horníků a dalších obyvatel Příbramska na přelomu 19. a 20. století.

František Zpěvák se narodil roku 1884 v Bohutíně, vystudoval gymnasium v Příbrami a Filosofickou fakultu UK v Praze, kde učil na několika středních školách. Byl autorem řady odborných slovníků, středoškolských učebnic srbochorvatštiny a ruštiny, ze které též překládal, a řady zeměpisných a vlastivědných publikací. Zemřel v roce 1952 ve věku 68 let a je pochován na hřbitově v Bohutíně. Po vydání Havířů se už Zpěvák k vydání dalších prací sregionální tématikou nedostal, a jeho literární pozůstalost byla považována za ztracenou.

Karvinští senioři se opět dozvěděli něco víc. Kde? No přece v karvinské regionální knihovně, kam jsou od loňského roku zváni na pravidelné besedy a přednášky erudovaných lektorů. A protože většina z nich pracovala za mlada na okolních šachtách, řeč se točí zpravidla kolem havířiny či zdejšího svérázného nářečí.

Nejinak tomu bylo také v pátek 21. ledna. To přišel do knihovny představit svoji knihu jeden ze spoluautorů Hornické kuchařky Miloslav Rucki a i šedinami zdobené hlavy se občas nestačily divit. No zkuste jen tak, bez přemýšlení říci, co se dříve rozumělo pod pojmem „hornický řízek“? Je to chleba namazaný máslem nebo sádlem s cibulí, který kdysi nosívali havíři do práce na svačinu. S řízkem to moc společného nemá, ale mnohým to chutná dodnes.

 

      NOVÝ  KALENDÁŘ s tématikou minerály

     Autor:  Fotograf Milan Váchal, design Adina Sládková, minerály Petr Osvald

      Vydavatelství: DUCHMAUS o.s.

Má 12+1 stran. , vazba bílá-kroužková, formátu 44 x 30 cm, reklamní pruh 5,5x30cm (dole), cena 200,- Kč

Objednat:
o.s. Duchmaus
Osvald Petr

B. Němcové 118
Stříbro 349 01
tel 604 670 114
email:osvald.petr@mineralos.cz

Ukázka:

Ročenka vychází k 31.3., pravidelně od roku 1992..

NOVÉ  KNIHY

Vydavatelství: MONTANEX a.s.

Má 320 stran str. , brožovaná, 210 x 298 mm, cena 360,- Kč k zakoupení je u vydavatele - společnosti Montanex

      Vydává ji Český báňský úřad a Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu – společenstvo těžařů. V jejím úvodníku Ing. Ivo Pěgřimek, předseda ČBÚ a Ing. Zdeněk Osner, CSc., předseda ZSDNP, konstatují, že přes ekonomickou a hospodářskou krizi došlo k určitému oživení českého hornictví. Snahou ČBÚ a ZSDNP v minulém roce bylo nastolení dialogu, který vytvoří pro hornictví příznivější společenské prostředí a přispěje ke změně vnímání hornictví v ČR, který pomůže vytvořit podmínky pro racionální dobývání ložisek nerostného bohatství s plným respektováním ochrany životního prostředí. Realizace aktualizované energetické koncepce však není možná bez vzájemného pochopení a bez celospolečenské podpory báňského podnikání. Je nutno nadále přesvědčovat veřejnost, že těžba vlastních nerostných surovin bude pro společnost přínosem.

Jaroslav Jiskra vydal pro Sokolovskou uhelnou, a. s. publikaci Těžba stříbrných rud v Jáchymově v 16. století, s jáchymovskými osobnostmi a první báňskou školou.

Je to čtivá, graficky velmi pěkně udělaná knížka, určená širší veřejnosti. Obecně srozumitelnou formou popisuje těžbu stříbrných rud, jejich úpravu a až po ražbu mince v jáchymovské mincovně, známé jsou například šlikovské tolary. Navazuje na Jiřího Majera tím, že zasazuje zdejší těžbu do celoevropského kontextu a středověkých dějin, zmíněna je například bitva s Turky u Moháče v roce 1526, kde padl Ludvík I. Jagelonský, ale také jeden ze Šliků, ukazuje propojení jáchymovských a saských těžařů, kteří se dohromady snažili udržet mzdy havířů na jednotné nízké úrovni, zmiňuje se o hornických bouřích. Autorovi se podařilo vytáhnout řadu zajímavostí z kronik. Vedle počtu dolů a počtu horníků v nich zaměstnaných, vzpomíná na jednoho loupežníka, popisuje tresty za krádeže a za cizoložství, i opětované pokusy královské komory zjednat pořádek. V dobách největšího rozkvětu Jáchymova ve městě žilo cca 18 000 lidí, v roce 1533 pracovalo na 914 dolech 4113 havířů, ale pak následoval pozvolný úpadek, žíly byly nejbohatší nahoře, v cementační zóně, s postupující hloubkou kovnatost ubývala. Většina důlních děl byla mělkých a pracovalo na nich pár lidí, ale bohatší žíly těžilo několik desítek havířů. Jiskra popisuje první dmychadla a čerpadla, některé obrázky přebírá z Agricoly, ty se doplňují s barevnými fotografiemi modelů, jako je model žentouru s koňským pohonem, nebo model velkovrátku, poháněného vodním kolem. V knize zobrazeným mihadlem šla přenést pohybová energie na několik set metrů, například od vodního kola k čerpadlu.

Ukázka z knihy Martina Jemelky „Lidé z kolonií vyprávějí své dějiny“

Vypráví paní K.K, která se narodila v Michálkovicích v kolonii jámy Michal kde žije dodnes.

Rok 1968 jsme prožívali zle: Náš jediný syn byl zrovna s gymnáziem na brigádě a v rádiu hlásili všelijaké věci, bála jsem se o něj. A když všechno pominulo, podali na mě místní komunisté žalobu, že jsem poslouchala rádio, že jsem nechtěla komunistům prodávat chleba a vůbec že jsem nějaký ten element. S chlebem byl problém, protože ho byl nedostatek a musela se živit i naše bratrská armáda, takže pekárny nestačily péct. Postavil se za mě ale Pramen a místní komunisté hned chtěli se mnou uzavírat smír. Hlavně komunistky. (Víte, ženské ve straně - straničky - ty Vám byly někdy horší než chlapi komunisti.) V Michálkovicích byl hlavní komunista nějaký pan B., který byl i v koncentráku. (Bůhví, co tam dělal, protože když byl jako komunista v Petřvaldu, poznali jej tam lidé, kteří taky byli v koncentráku, a hnali jej kameny. B, mě jednou potkal a říká mi: „Byli jsme se ve škole podívat na práci Vašeho syna!" Rozklepala jsem se strachy, protože syn je moje všecko. Syn napsal nějakou práci a B, mi vyhrožoval. Víte, jednou jsme se se synem dozvěděli, že budou rozpouštět knihovnu, tak jsme si šli pro knihy. Sice pozdě, ale přesto jsem donesla domů kabelu plnou knih. Mezi nimi i knihu o Janu Masarykovi. Syn napsal písemnou práci o Janu Masarykovi a B, mi potom vyhrožoval. Naštěstí vše dobře dopadlo: Učitelé mého syna neshodili, dali mu pěknou známku, syn se dostal na vysokou, vystudoval v Brně na lékaře, má šťastné manželství a já už jsem dneska prababičkou.

Ukázka z knihy Martina Jemelky "Na kolonii"

Blízkost pracoviště a dalších průmyslových podniků.

Závodní osada jámy Šalomoun byla vybudována jako sídliště zaměstnanců stejnojmenného dolu a sousední jámy a koksovny Karolina. Jednotlivá těžířstva se snažila současně šetřit pracovní sílu i využívat pozemky v sousedství dolů, zatížené možnosti půdních poklesů, a proto i kolonie Šalomouna vznikla v bezprostřední blízkostí pracoviště svých obyvatel. Vzdálenost Šalomounské kolonie od jámy Šalomoun byla .100-800 m, od koksovny Karolina 500-1100 m. Důl Šalomoun zaměstnával až do 30. let minulého století většinu pracujících obyvatel kolonie podle censu z roku 1910 v něm pracovala třetina (33,6%), v roce 1930 - po definitivním sloučení s jámou Karolina - již takřka dvě třetiny výdělečně činných obyvatel (61,3%). V osadě žijící dělníci, zvláště synové šalomounských horníků, odcházeli denně za prací i do jiných dolů na katastru Moravské Ostravy a sousedních obci (doly Ignác, Jiří, Marie-Anna, Terezie a Trojice), ale mima dolu Šalomoun poskytoval nejvíce pracovních příležitosti průmyslový areál Karolina.

 

      NOVÉ  KNIHY

     Autor:  Martin Jemelka

      Vydavatelství: REPRONIS

Má 528 stran. , vázaná, formátu 145 x 205, cena 399,- Kč

Anotace

Antologie pamětnických vyprávění obyvatel ostravských hornických kolonií. Autor shromáždil včetně již publikovaných pamětnických vyprávění 44 vzpomínek 50 obyvatel ze 17 hornických kolonií narozených v letech 1886–1955. Ve vzpomínkách se zrcadlí i dějinné události jako život za starého Rakouska, během I. světové války, hladových bouří v červenci 1917, říjnových událostí roku 1918, během hospodářské krize 30. let, život v Protektorátu Čechy a Morava, bombardování Ostravy v srpnu 1944, osvobození nebo politické změny po roce 1948. Opakují se v nich také každodenní stereotypy: dětské hry, hornické slavnosti, přítomnost židů nebo osob za II. světové války totálně nasazených na práci v místních dolech nebo Vítkovických železárnách. Živé jsou vzpomínky na dělnickou tělovýchovu a sport, spolkový, politický a náboženský život.

Kniha je na Ostravsku ojedinělým pokusem o shromáždění vzpomínek několika generací konkrétní sociální skupiny. Ve srovnání s podobnými českými a německými publikacemi však akcentuje obrazovou dokumentaci.

Ukázka:

Hornictví zůstává významnou součástí českého národního hospodářství.

Sedmnáctá Hornická ročenka, vydávaná Českým báňským úřadem ve spolupráci se Společenstvím těžařů v počtu 1100 výtisků, vyšla v těchto dnech v Ostravě. I přes nedávný útlum patří hornictví nadále k významným odvětvím národního hospodářství.

V roce 2008 bylo v Česku vytěženo bezmála 12,7 mil. tun odbytové těžby černého uhlí, což odpovídá téměř 16,7 mil. tun surové těžby. Odbytová těžba hnědého uhlí a lignitu dosáhla výše téměř 43,4 mil. tun, surová těžba tak dosáhla více než 47,7 mil. tun. Ropy bylo vytěženo 41,2 tisíce tun – mimo těžby skupiny MND, která své údaje nezveřejňuje. Stav zásob zemního plynu v zásobnících společnosti RWE Transgas překračoval ke konci minulého roku 1 miliardu metrů kubických. Státní podnik Diamo vytěžil 117 tis. tun uranové rudy, z níž bylo vyrobeno 275 tun uranového koncentrátu.

společnost a každodenní život v největší moravskoostravské hornické kolonii (1870–1950).

NOVÉ  KNIHY

Autor: Martin Jemelka

Vydavatelství: Centrum pro hospodářské a sociální dějiny Ostravské univerzity v Ostravě

Má 278 str. s více než stovkou černobílých fotografií , pevná vazba, křídový papír 100, formátu B5, cena 340,- Kč

Centrum pro hospodářské a sociální dějiny Ostravské univerzity v Ostravě vydalo na sklonku roku 2008 monografii svého člena, mladého ostravského historika PhDr. Martina Jemelky, Ph.D. Kniha s názvem Na Šalomouně, která je přepracovanou, doplněnou a rozšířenou verzí autorovy první monografie Na kolonii, je pokusem o detailní zachycení stavebního, populačního, společenského, spolkového, politického a každodenního života v největší moravskoostravské hornické kolonii a v jednom z největších dělnických sídlišť českých zemích přibližně v letech 1873–1950. Martin Jemelka ve svém pokusu o totální dějiny konkrétní dělnické lokality použil archivní prameny z Archivu města Ostravy, Státního okresního archivu ve Frýdku-Místku, Národního archivu v Praze a Zemského archivu v Opavě, ale pracoval i s dobovým denním tiskem, beletrií, a zvláštní pozornost věnoval pamětnickým vyprávěním obyvatel Šalomounské kolonie.

Knihu otevírá úvodní kapitola s přehledem odborné literatury k problému, kterou následuje stručná a stať o fenoménu dělnických kolonií jako specifických stavebních, populačních a společenských útvarů. Informačně vyčerpávajícími jsou kapitoly o stavebním a populačním vývoji kolonie. V českém dějepisectví zatím ojedinělými jsou kapitoly o spolkovém a politickém životě kolonie, v nichž autor rekonstruuje život v místní závodní mateřské a obecné škole, věnuje se náboženskému životu obyvatel kolonie, sleduje rozvoj živnostenských aktivit v rámci sídliště, zabývá se možnostmi trávení volného času, ale také analyzuje politický život kolonie na základě komparativního rozboru výsledků prvorepublikových voleb. Autorovi se daří čtenáře přesvědčit o intenzivním spolkovém životě, což dokumentuje na činnosti Dramatického divadelního kroužku „Probuzení“ a Sdružení sociálnědemokratických bezvěrců. Experimentálně působí obsáhlá závěrečná kapitola o každodenním životě v hornické kolonii v první polovině minulého století (patriarchální tvář kolonií, kolonie ženskýma a dětskýma očima, stáří v kolonii, strava a oblékání, zvyky a tradice, rodinný život, kriminalita, prostituce, alkoholismus, významné postavy kolonie a další témata).

Monografii recenzovali archivář a historik PhDr. Oldřich Klepek (dlouholetý ředitel Podnikového archivu OKD a.s.), historik, vysokoškolský pedagog a ředitel Centra pro hospodářské a sociální dějiny Ostravské univerzity v Ostravě prof. PhDr. Milan Myška, DrSc. (Filozofická fakulta Ostravské univerzity) a etnoložka a muzejní pracovnice PhDr. Jitka Noušová (dlouholetá ředitelka Ostravského muzea). K pestrému a informačně zajímavému obsahu knihy přispívá bohatý ikonografický materiál (dobové fotografie, snímky stavební dokumentace, map a plánů, snímky osobních dokumentů ad.).

Křest se bude konat 21.4.2009 od 17.00 v Domě knihy Librex. Jste všichni srdečně zváni.

Rozhlasový pořad Koktejl, kde v druhé polovině knihy autor hovoří.

O knize v Ostravské televizi

Ročenka vychází k 31.3., pravidelně od roku 1992..

NOVÉ  KNIHY

Vydavatelství: MONTANEX a.s.

Má 328 str. , brožovaná, formátu A4, cena 366,- Kč k zakoupení je u vydavatele - společnosti

      Publikace přináší, vedle souhrnné textové informace o vývoji hornictví a bezpečnosti práce v příslušném roce a rozsáhlé tabulkové části technicko-výrobních ukazatelů, obsáhlý přehled informaci o nejvýznačnějších organizacích, které na území České republiky v daném roce působily. Personální údaje jsou uzavírány k datu 31. 12.

JANATA Milan a ZACHAŘ Zdeněk

NOVÉ  KNIHY

FORTprint, ing Jan Škoda

Vázaná vazba 120 stran, vydání první, doporučená cena 145 Kč + poštovní poplatky.

Anotace:

Tato publikace se snaží populární formou přiblížit historické dění na jedné malé uranové šachtě v zapomenutém kraji Rychlebských hor ve zhruba desetiletém období od konce 50. do konce 60. let 20. století. Z hlediska celorepublikového jde o jednu z nejmenších lokalit, jejíž vytěžené zásoby uranu tvořily 1/250 všech vydobytých zásob za šedesátiletou historii těžby tohoto kovu u nás. Uran ze Zálesí se sice nepodílel na vývoji první sovětské atomové bomby, nelze však vyloučit, že se nestal součástí strategických jaderných hlavic. Jak je však všeobecně známo, neměli jsme tenkrát jinou možnost, než veškerý u nás vytěžený uran dodávat výhradně do SSSR.