Aktualizace
Aktualizované sekce od 22.03.2024 do 29.03.2024
|
Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 363 nalezených)
„Něchceš se isť projisť?“ zeptala se mě
v sobotu navečer Mařa. Vyvalil sem očiska:
„A čemu?“ Překvapeni bylo na mistě,
bo kaj to kdo viděl, aby mě roba v sobotu
sama vyhaňala do hospody. „Maš bokovku
a v tym dešču němatě kaj isť?“ dodal
sem ešče jednym dychem. „Zje jebly?!
Enem potřebuju povysavať kvartyr a tak
něpotřebuju, aby ses mi tu plantal,“
štěkla. „A nězapomeň, že v pul sedme
budě na čete dvojce tyn tvuj novy pražski
kamoš – profesor Dvořak – zas vykladať
o Praze. Tuš až vam to kelner pusti,“ řekla
mi ve dveřach, abysem se uvědomil, že
dobře vi, kaj idu! Na Upadnici bylo živo,
až sem měl pocit, že všecky roby zrovna
vysavaju. Když sem kamošam vyzradil
jak mě Mařa vyhnala z kvartyra, smjali
se a vtipkovali, že ma beztak laufa. „Dřiv
než se s vami budu přežirať, musi Zbyňďa
pustiť čete dvojku, abysem vam, vy ignoranti,
ukazal svojiho noveho kamoša –
profesora Dvořaka,“ podminil sem, a když
Zbyňďa cvaknul ovladačem a profesor
dovykladal o tym, jak maliř Mikolaš Aleš
něuspěl při vyzdobě Narodního divadla,
pravil Poldek: „Jak to, že se s nim znaš?“
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 10. 10. 2014 | 2883 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Unikátní expozice nemá
podle výkonného ředitele
DOV konečnou podobu.
Pavilon, kde je věda hrou, se
stovkami zábavných atrakcí, které pobaví
i poučí v různých oblastech života, přírodních
či technických vědách. To je Science
and Technology Centrum – neboli také
velký Svět techniky. Nebylo proto na škodu
oslovit výkonného ředitele sdružení
právnických osob Dolní oblast Vítkovic
Petra Koudelu, aby nechal nahlédnout
„pod pokličku“.
Kolik lidí tak rozsáhlý projekt chystalo?
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 04. 10. 2014 | 1223 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
„Chlapi, letos bez bab a bez chlastu!“
pravil v patek Na Upadnici Poldek na dotaz,
esli pojeděme letos na Hornicke
slavnosti. „Ni enem bez bab, ale aji bez
Lojzečka,“ dodal sem smutno a poručil
se fernet. Zustalo to bez odezvy, enem
Antek brblal: „Je fajně, že se ty tradični
oslavy Dňa hornikuv zase po ročni pauze
obnovily. Něvim jak vam, ale mi fakt
chyběly! Enem mě zajima, čemu už se
to němenuje Den horniku a něslavi se
aji v Ostravě?!“ „Už sem ti to vysvětloval
paru razy. Včil to budě naposled, tuš
davej dobry pozor: Načelnictvo OKD to
zduvodnilo tym, že Hornicke dny by se
měly slaviť enem na šachtach, zatymco
ty celorevirni jako Hornicke slavnosti.
A bo v Ostravě už žadne šachty něsu,
přestěhovaly se do včilejšiho centra
revira – Karvine. Už to kapuješ?“
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 28. 09. 2014 | 1420 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Provozní ředitel OKD Pavel Hadrava poskytl rozhovor Deníku. Popsal v něm plány firmy, proč je důležité
nadále těžit v Moravskoslezském kraji černé uhlí a jaký význam má pro OKD, ale i region plán na rozšíření
těžby a prodloužení životnosti Závodu Důl Karviná. Rozhovor přinášíme i čtenářům Horníka.
Být připraveni těžit
dalších 10 let, doufat v růst cen
uhlí ve světě a v neposlední řadě
tak dát práci desítkám tisíc místních
lidí. To je filozofie, se kterou
nyní vede těžařskou společnost
OKD její provozní ředitel Pavel
Hadrava. Příští rok na jaře se bude
veřejně projednávat studie EIA,
kterou firma zpracovala pro MŽP
a doufá, že se jí podaří potřebnou
administrativu zvládnout a získat
povolení k těžbě.
Studie EIA, kterou společnost
OKD po zvážení všech okolností
předložila MŽP, počítá s těžbou
v menším rozsahu, než byla původní
maximalistická varianta.
Jak se promítne okleštěná podoba
dobývacího prostoru v množství
vytěženého uhlí a časovém
horizontu, dokdy se na tomto
území bude moci těžit?
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 22. 09. 2014 | 1199 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Ach, ti dochtoři…
Přišel sem v utery Na Upadnicu a moc mi
do řeči něbylo. Už dva dni mě bola dva
zuby a když sem se objednaval u zubařki,
pravila mi sestra do telefona něsmluvavě,
že objednavaju až na přišti měsíc a štěkla,
že mam přisť za tři tydně. „Tuš něvim, esli
to vydržim!“ pravil sem synkum v hospodě
a držel pysk v dlaňach. „Zkus to podle
osvěčeněho recepta skotačiveho stařika
Slavečka: dej se dvě zimne piva a zajez to
dvumi acylpyrinami!“ radil mi ze smichem
dobrak Jiřik. „Dej pokuj. Všeci dobře vime,
jak to je, když boli zub. Enemže ty ni, bo
maš v hubě enem samu jamu sem tam
vyplněnu umělinu… Staři je beztak na guvno.
Šak už kdysik pravil Menšik, že když se
chlop po padesatce zbudi a nic ho něboli,
tak je mrtvy!
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 19. 09. 2014 | 2926 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Jak to vidí stryk Lojzek „Česť robotě a rukam klid,“
pravil sem nahlas v hospodě
Na Upadnici haviřskim emerytum,
co tam se mnu pravidelně
vysedavaju. „Tak už v tym zas
litam,“ dodal sem ešče a objednal
se u kelnera Zbyňdi, co se
Na Upadnicu po dvuch rokach
vratil, pivko. „Tak tě vicu v tym
hicu,“ odpověděl mi s pyskem
od ucha k uchu Antek, ale
do řeči mu hned skočil Poldek:
„V čim litaš? Keru si zbuchnul?
Dyť si už před dvuma rokami
tvrdil, že se ti tyn tvuj už delši
dobu diva enem na buty
a na kravatlu mrkně dycki
enem raz za čas, a to
ešče na tak kratku
dobu, že ani něstoji
za to zeblikať galaty!?“
„Ja, ja! Něstoji a něstoji…
Ale o tym řeč něidě,“ pravil
sem ze smichem. „Tak něnapinej
a mluv, v čim zas litaš?“
křiknul na mě stary mladenec
Jiřik. Zvědavo se na mě dival
aji stary zaryty komunista
Kolder od stola, kaj sedi se svojimi
soukmenovcami. Schvalně
sem je chvilu napinal, luknul
se dluhy dušek z čerstvo načepovaneho
pivka, utřel pysk
od pěny a po male odmlce jakoby
ledabyle sem pravil: „Vitě,
jak sem tu byl včera nervozni,
že sem se zapomněl doma mobil.
No a jak sem večer přišel
dom, čekala na mě v kuchyni
Mařa.
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 07. 09. 2014 | 2934 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Ještě dříve, než začal
pravidelně fárat na ČSM, oblékl
Josef Gmuzdek mladší parádní havířskou
uniformu a přidal se ke členské
základně tehdejšího Kroužku
krojovaných horníků Stonava,
předchůdci dnešního Spolku krojovaných
horníků (SKH). A jeho „dárkem“
stonavskému sdružení ke 100.
výročí vzniku je vyřízení minigrantu
na opravy klubové galerie!
„Vyrůstal jsem mezi chlapy,
kteří chodili v práci ve fáračkách,
a ve svátcích pak v hornických
mundúrech. Táta, jenž fáral na čelbě
na 9. květnu, se k nim dal v roce
1954. U mě s bratrem Honzou tedy
šlo víceméně o otázku času. Já
jsem krojovaným horníkem od roku
1992,“ uvedl Gmuzdek, jenž v SKH
zajišťuje organizování spolkových
akcí, dělá hospodáře i praporečníka.
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 14. 08. 2014 | 1265 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Zrcadlo historie Kroužku krojovaných horníků při obci Stonava.
Jaká příležitost k vydání
knihy o spolku či sdružení může
být větší než její stoleté výročí?!
A právě toto významné jubileum
letos slaví Kroužek krojovaných
horníků při obci Stonava. Není
divu, že jeho členové, ale nejen oni,
dostali u této příležitosti zbrusu novou
barevnou bohatě ilustrovanou
publikaci o 144 stranách, tištěnou
na křídovém papíru s tvrdou
laminátovou obálkou.
Je dvojjazyčná (v češtině
a polštině) a její celý název
zní: 100 let Hornického sdružení
obce Stonava – 100 lat
Stowarzyszenia Górniczego
w Stonawie. Jejím hlavním
autorem je Jan Kurial, dlouholetý
bývalý zaměstnanec
OKD, text přeložila Tereza
Ondruszova.
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 02. 08. 2014 | 1310 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Josef Kimer, emeritní ředitel
Nadace Landek Ostrava, oslavil
osmdesátku.
Chtěl být lékařem, ale
nakonec dává přednost havířině.
V době svých studií na reálném
gymnáziu v Trutnově ho to táhne
k šachtě, kde o volném čase dělá
pomocníka lokomotiváře. Ve stejném
roce, kdy úspěšně maturuje
(1952), získává také hornický výuční
list. Proto se namísto ke studiu
lékařství hlásí na Hornickogeologickou
fakultu Vysoké
školy báňské v Ostravě, kde zdárně
vystudoval důlní měřictví a geodézii.
Tak začíná životní příběh dnes už
nestora a uznávaného hornického
odborníka, emeritního ředitele
Nadace Landek Ostrava Josefa
Kimera, který letos 15. května
oslavil své osmdesátiny.
V knize „Ve znamení orlic”
od Dušana Fajkoše je možné se
o tomto mnohostranně nadaném
a houževnatém muži, rodákovi
z Komořan u Mostu, dozvědět
mnohem více. Na příklad to, že
z místa asistenta na katedře důlního
měřictví a geodézie VŠB odjel v roce
1958 se skupinou důlních expertů
do Afghánistánu. Tam často za dobrodružných,
značně dramatických
okolností, obklopený nejtěžší dřinou
tamějších havířů, získal neocenitelné
zkušenosti do dalšího praktického
hornického života v OKD. Po návratu
na katedru VŠB brzy nastoupil (1960)
do provozu na řízenou praxi. Po dvou
letech se stal samostatným důlním
měřičem a v roce 1963 nastoupil
na Důl Paskov. O čtyři roky později
na HGF VŠB získal vědeckou hodnost
kandidáta technických věd (CSc.).
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 21. 07. 2014 | 1251 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Těžaři na konferenci
IQ Mining vyzvali stát,
ať zaujme jasný postoj
k významu hornictví pro stát.
Podpoříte těžbu, anebo
ne? Už několikátý apel na představitele
České republiky vyšel
v tomto duchu tentokrát z Brna
– od účastníků IV. ročníku odborné
konference IQ Mining,
na němž pochopitelně nechyběli
ani zástupci společnosti OKD.
„Atmosféra bohužel odpovídala
aktuální situaci v českém
hornictví. Což znamená, že moc
důvodů k veselí nebylo. A navíc
jsme si museli přiznat, že v řadě
oblastí, které by pomohly těžařům,
přešlapuje tento stát už
mnoho let na místě. Někdy jsou
návrhy politiků na změnu legislativy
dokonce cestou k horšímu,“
řekl provozní ředitel OKD
Pavel Hadrava k průběhu konference,
jejíž nosné téma bylo
„Ochrana ložisek nerostů“.
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 09. 07. 2014 | 1141 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Největší důlní neštěstí
v dějinách ostravsko-karvinského
revíru se událo před 120 lety –
14. června 1894. V prosperujících,
nikoliv však bezpečných dolech
hraběte Heinricha Larische
Mönnicha tehdy zahynulo 235
havířů.
O život přišli i záchranáři
Onen čtvrtek bylo na odpolední
šichtě přes tisíc havířů. Ve 21.30
se Dolem Františka ozval mohutný
výbuch. Okamžitě se začaly
organizovat záchranářské práce.
Jenže tehdy jedinou ochranou
zachránců byly šátky na obličeji
namočené v octě. Pouze
za půl hodiny po prvním výbuchu
dolem otřásla druhá detonace.
Zahynulo při ní nejméně šedesát
zachránců, kteří se snažili pomoci
svým kamarádům.
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 30. 06. 2014 | 1122 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
|