O tom, že termicky aktivní odvaly jsou významným problémem pro ekologickou situaci nejen na vlastním prostoru, ale i v širším okolí, není jistě pochyb. O kvantifikaci a přesné pojmenování veškerých rizik z tohoto jevu pramenících se však zatím nikdo nepokusil. Zatímní hodnocení bylo vždy pouze na empirických podkladech.

Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto již během roku 2008 o zpracování komplexního materiálu s názvem "Analýza rizik odvalů zasažených endogenním hořením ve správě DIAMO, s. p., o. z. ODRA." Prováděcí projektovou dokumentaci zpracoval v srpnu 2008 Ing. Josef Tomášek, CSc. ze společnosti Středisko odpadů Mníšek, s. r. o.

Již po dvanácté se 4. června uskuteční v jihočeském Rudolfově hornické slavnosti. Rudolfovská oblast (asi 5 km východně od Českých Budějovic) je spojena zejména s významnou těžbou stříbrných rud ve 2. polovině 16. století, těžilo se zde v malém množství i zlato (Dobrá Voda) a na okraji budějovické permské pánvičky v závěru 19. a do poloviny 20. století kvalitní antracit. Dobu největší slávy si Rudolfov prošel za panování podivínského císaře Rudolfa II., jehož nákloností bylo hornické sídliště povýšeno na svobodné horní město a nově pojmenováno. Zdejší kutiště lze vedle kulminujícího Jáchymova a Kutné Hory považovat za jednu ze tří opor měnové politiky habsburského soustátí před třicetiletou válkou. Žel, právě tímto válečným konfliktem období hospodářské konjunktury Rudolfova a jeho dolů skončilo. Poslední bezvýsledné pokusy o otvírku rudných šachet v rudolfovské oblasti se udály těsně před 1. světovou válkou na dolech Eliáš a Jan Nepomucký.

Středeční den se ukázal jako spolehlivý partner i pro členy klubu důchodců bývalého dolu Dukla v Havířově-Suché vedeného Antonínem Čejkou, členem Koordinačního výboru důchodců OKD. Sešli se na zahradě bludovické "pézetky" na své zahradní slavnosti. Pivečko, nějaká ta štamprlička či vínečko, nezbytné nealko, ale i skvělé domácí koláčky byly taky. Chutnaly i rožněné klobásky, po jejichž první várce se jen zaprášilo, takže pořadatelé museli zajistit další.

Na pozvánce stálo: V pátek 15. dubna bude v areálu bývalého závodu RD Zlaté Hory provedena demolice těžní věže Hlavní jámy trhacími pracemi. Přijďte se rozloučit s poslední hornickou dominantou.

Po dohodě s Ing. Janem Kotrisem, vedoucím střediska RD Jeseník, objednávám si v zlatohorském Minerálu nocleh a ve čtvrtek ráno před pátou vyjíždím z Liberce, abych po letech znovu vyfotografoval, co se na Zlatých Horách a eventuelně na dalších z 18 hornických lokalit, které RD Jeseník spravuje, ještě dá.

Jedná se o komplex šesti bývalých kalových nádrží úpravny Dolu Julius Fučík, které se nacházejí na lokalitě Pokrok, o celkové rozloze 6,76 ha. V důsledku vyhlášeného útlumu byl provoz úpravárenského komplexu zastaven a v roce 1996 byl také ukončen provoz kalových nádrží. Po vytěžení usazených uhelných kalů byl prostor nádrží a přilehlých ploch připraven k rekultivaci území.

Rekultivace území byla zahájena v r. 2001, komplexně ukončena bude v prosinci letošního roku. Po převzetí tohoto závazku od OKD v r. 2002 bylo rozhodnuto, že technická rekultivace bude provedena z převážné části vlastními pracovníky našeho o. z.

Bezejmenná skupina má v Ostravě už několik let velmi dobré jméno.

"Celá akce proběhla z vlastní iniciativy těch, kdo přišli, aby četli a naslouchali. Pivnice, odjakživa využívaná k lecčemus, stala se na chvíli hájemstvím poezie. A tak jsem se na ně na všechny díval a říkal si, že přece jenom nebude tak zle?"
Lukáš Bárta

Tak se vyjádřil ostravský spisovatel Lukáš Bárta po prvním vystoupení Bezejmenné (tehdy ještě s přídomkem "literární") skupiny v porubské pivnici Frisco, 31. ledna roku 2008. To ještě netušil, že se celá básnická seance toho odpoledne rozroste v něco, čeho se on sám stane nedílnou součástí.

Zhodnocení plynu z dolu Žofie v kogenerační jednotce.

Posláním o. z. ODRA je zabezpečování postupného utlumování provozní činnosti na uzavřených černouhelných dolech ostravské a petřvaldské důlní pánve. Přes ukončení těžby uhlí a uzavření dolů zde pokračuje proces vývinu důlního plynu, které mohou být pro okolí nebezpečné. Důlní plyn obsahuje metan, který silně absorbuje infračervené záření a patří mezi významné skleníkové plyny, zvyšující teplotu zemské atmosféry. V místech s větším výskytem důlního plynu se musí provádět jeho řízené čerpání, které se využívá jako energetický zdroj, nebo se plyn vypouští volně do atmosféry.

Zemský povrch absorbuje viditelné záření ze Slunce a vyzařuje mnoho energie jako infračervené záření skrze atmosféru zpět do vesmíru. Některé plyny v atmosféře, zejména vodní pára, oxid uhličitý (CO₂), metan (CH₄), absorbují toto infračervené záření a vyzařují ho zpět ve všech směrech včetně k povrchu Země. Tento takzvaný „skleníkový efekt“ udržuje atmosféru a zemský povrch mnohem teplejší, než kdyby plyny pohlcující infračervené záření nebyly v atmosféře přítomny.

Pod bájným kopcem má vyrůst kulturní, vzdělávací a expoziční centrum na základech unikátního dědictví průmyslových památek.

Mezinárodní dopravní a logistická skupina Advanced World Transport (AWT) se stala jedním z partnerů ostravského areálu Landek Park, který je známý především svou expozicí Hornického muzea. Kulturní a vzdělávací využití areálu podpořila částkou 100 tisíc Kč. V rozsáhlém areálu mohou návštěvníci vidět mimo jiné historické vagony OKD, Doprava (dnes Advanced World Transport) a exponáty těžké techniky OKD Rekultivace (dnes AWT Rekultivace).

Landek Park je od roku 2010 součástí ambiciózního projektu Dolní oblast VÍTKOVICE. Generální ředitel společnosti Vítkovice Holding Jan Světlík si prostřednictvím tohoto projektu klade za cíl vybudovat kulturní, vzdělávací a expoziční centrum na základech unikátního dědictví průmyslových památek.

Přátelské setkání s 1.místopřesedou Senátu ČR Přemyslem Sobotkou a zástupci Sdružení hornických a hutnických spolků České republiky.

Sdružení hornických a hutnických spolků má oficiálně za sebou teprve dva roky činnosti(zaregistrováno v červenci 2009)hlavním cílem je podpora a obnovování hornických a hutnických tradic a zvyků a spolupráce s městy a obcemi při organizování „Setkání hornických měst a obcí“ a navazování spolupráce se zahraničními příbuznými spolky. Obšírně jsem popsal v č.2 ZPRAVODAJE průběh 14.setkání ve Stříbře.Tam se organizátorům poprvé podařilo zajistit záštitu druhého nejvyššího státního činitele v té době předsedu Senátu ČR Přemysla Sobotku. Ten do Stříbra nejenže přijel,ale zúčastnil se slavnostní valné hromady SHHS ČR,mající netradiční průběh a následujícího slavnostního zahájení Setkání….. a nakonec vzal na sebe břímě slavnostního otevření štoly Prokop,kterou v doprovodu členů z různých spolků profáral a dobře se cítě, zdržel se v kolektivu emeritních horníků do pozdních večerních hodin.

Proto jsme asi nebyli moc překvapení, když na SHHM došlo jeho pozvání na přátelské setkání se zástupci SHHS se svým perkmistrem Mir.Šťastným, tentokrát již ve funkci 1.místopředsedy Senátu ČR. Setkání se uskutečnilo ve Frýdlanském salonku Valdštejnského paláce dne 2.února 2011. Zkrátka Přemysl Sobotka dodržel slovo,které tehdy dal ve zřejmé snaze oplatit zdařilou návštěvu Stříbra a své snaze nadále pokračovat v neformálním setkávání se zástupci hornických spolků z celé České republiky. Jak později tak nějak ve zkratce řekl „ jsem fascinován vaší činností ,vašimi stejnokroji ,písněmi a způsobem jakým se snažíte o udržování tradic a zachování hornických památek„.

V roce 2010 o. z. SUL Příbram, oddělení správy ložisek, břemen a geologie, likvidovalo propad komína P9 –126/128 v lokalitě Zdař Bůh.

Z pozůstalosti Ing. Petra Schreibra, CSc., který 16. července 2010 zemřel, se náš Klub chystá se svolením pozůstalých vydat dodatek (či 2. díl) jeho oblíbené publikace Ze života inženýra na šachtách OKR „To my na Armádě…“ Jednu z povídek přinášíme na ukázku již nyní.

O dění v areálu Pokrok (původní název Důl Habsburk) odštěpného závodu ODRA, kat. území Petřvald u Karviné jsme naše čtenáře již jednou informovali ve spojitosti s ukončením akce v rámci revitalizace Moravskoslezského kraje „Příprava území po ukončené hornické činnosti DIAMO, státní podnik, odštěpný závod ODRA – areál Pokrok“ financované z prostředků Ministerstva financí České republiky. Předmětem plnění byly demoliční práce, spočívající ve snesení devíti objektů pozemního a průmyslového stavitelství, které vzhledem k ukončení těžby uhlí na dané lokalitě přestaly plnit svou funkci. Celá akce byla velmi náročná, neboL ve dvou objektech byly umístěny movité kulturní památky – těžní stroj s měničem z roku 1941 a turbokompresor z roku 1948, které bylo nutno před samotnou demolicí odborně demontovat a přemístit na nová stanoviště do strojovny a kompresorovny v areálu Národní kulturní památky Důl Hlubina v Ostravě.

Po ukončení akce v březnu 2010 zůstala v areálu Pokrok ve správě o. z. ODRA ještě těžní budova s těžní věží jámy Pokrok 1/1, která byla prohlášena dne 3. 4. 1997 za kulturní památku (dále KP).

První fotofárání v ČR se uskutečnilo na Dole Žofie v Orlové.

Fotografové z celé republiky měli výjimečnou možnost sfárat do 700 m hloubky a vyzkoušet si focení v netradičním prostředí. Akci zorganizoval známý ostravský fotograf Boris Renner, jehož specializací je industriální fotografie. „O akci byl velký zájem, protože není běžné, aby se obyčejný člověk dostal do hlubinného dolu a ještě k tomu s foLákem, takže jak se informace mezi fotografy rozkřikla, během dvou týdnů jsem měl plný stav. Pro industriálního fotografa je to učiněný ráj, dostat se do takového prostředí, a všichni byli z této akce nadšení,“ řekl organizátor Boris Renner.

Čerpám z článku, publikovaném na www.ostravaci.cz. Zde je také víc jak 70 snímků z této akce od Borise Rennera (najdete je ve fotofárání), který nám poslal 9 fotografií ve větším rozlišení, abychom je mohli otisknout.

V rámci sanační akce "Nápravná opatření - laguny Ostramo" (NO-LO) probíhá v současné době na lagunách odštěpného závodu ODRA demolice bývalé čistírny haldových vod (ČHV). ČHV byla postavena a do provozu uvedena v roce 1994 a sloužila pro čištění haldových odpadních vod ze skládky odpadů před vypouštěním do městské kanalizace. Technologie ČHV byla kombinací fyzikálních, fyzikálně-chemických a biologických postupů. V průběhu své existence byla ČHV v období, kdy již nebylo možné vracet kaly z čištění vod zpět na skládku, doplněna o kalovou koncovku, představovanou chemickou úpravou a stabilizací kalů včetně odvodnění na kalolisu.

Vzhledem ke skutečnosti, že samotná ČHV byla postavena na zavezené části laguny R0, která bude v rámci NO-LO sanována technologií termické desorpce, musela být budova ČHV včetně zásobních nádrží a nádrže biologického stupně odstraněna. ČHV sloužila svému účelu celých 16 let až do letošního května, kdy byl její provoz ukončen. Následovalo čištění technologie a demontáž části zařízení dále využitelného v rámci s. p. DIAMO, zbylé kovové části byly likvidovány ve formě šrotu. Ze strany s. p. DIAMO byla ČHV předána k demolici firmě AQUATEST dne 30. 7. 2010. Po výběru zhotovitele vlastní demolice byla tato zahájena předáním pracoviště dne 20. 9. 2010 s tím, že bude dokončena do konce listopadu 2010. Jak práce postoupily, je patrné z uvedených fotografií.

Jak zvolit správné jméno pro hospodu? Odborník radí volit tradiční jména. Třeba ta hornická.

V Ostravě jsou stovky hospod a restaurací. Některé se snaží zaujmout tím, co nabízejí, jiné zase jménem. Ale jaké jméno je pro hospodu to pravé? Sedmička oslovila odborníka z Vysoké školy báňské-Technické univerzity. „Jméno má velký vliv, teď jde jenom o to, jestli kladný nebo záporný,“ říká Michal Vaněk, který učí na Institutu ekonomiky a systému řízení a přednáší management a marketing.

Názvy ostravských podniků lze podle něj rozdělit do několika skupin. Jasné jsou takové jako U Dlouhých či U Dvořáčků, kde člověk hned ví, s kým má tu čest a komu hospoda či restaurace patří. Pak mohou přijít i takové, kde si člověk nemůže být jistý ničím. Třeba Pták v hrsti nebo U Modré nudle. „Pod názvy jako například U zabitého vola si lze představit ledacos. Je samozřejmě otázka, jak moc může být název recesní. S takovými jmény bych byl opatrný,“ míní Vaněk.