Mezi oceněnými Josef Kimer z Ostravy, Zdeněk Dombrovský z Havířova a město Havířov

Pod názvem Kladenské fedrování se uskutečnilo ve dnech 6. až 8. září v Kladně 17. setkání hornických měst a obcí ČR. Jeho součástí bylo také udílení cen Český permon osobnostem, spolkům a organizacím, které se v minulém roce zasloužily o udržování hornických tradic.

V kategorii Hornický folklor obdržel tuto cenu Karel Veselý z Chodova za celoživotní sběratelskou činnost hornických artefaktů a relikvií a jejich zpřístupňování veřejnosti.

Od historie až dosud,
Kladensko – Slánsko- Rakovnická pánev

První uhlí bylo vydobyto sedláky povrchovými způsoby. Tento kraj je z historie, krajem sedláků, ostatní vznikalo později. Později se razily štoly a zpětným (postupem) ústupem se vybralo vše na „dosah ruky“ z boků a stropu díla. Po vyrubání se vedle razila štola druhá, nová.

Alternativou štolového dobývání byla těžba mělkými šachticemi zvanými duklami. Po vyhloubení na počvu sloje bylo uhlí v bezprostředním okolí šachtice vyrubáno na vzdálenost, kterou dovolilo lámavé nadloží.

Později r. 1784 z Dolů Barbora a Henerici bylo zdokumentováno dobývání až 10 m mocné sloje t. zv. chodbicováním. Celý úsek důlního pole byl rubán rovnoběžnými chodbami 2 m širokými a mezi chodbami se nechával stejně široký uhelný pilíř. Dle možností se vyrubávalo uhlí ve stropech (stropování) a uhelné pilíře byly ponechány v závalech. Ztráta uhelné hmoty převyšovala množství vytěženého uhlí a docházelo k častým záparům. Popsanou dobývací metodu zavedl ve Vrapických dolech Hynek Stein, který byl od r. 1775 správcem zdejšího horního úřadu.

Diskuse se točí okolo nutnosti snižovat náklady.

Právě teď je nejvhodnější čas začít pracovat na revizi těžebního sektoru v Polsku. Novou realitu musí pochopit všichni bez ohledu na formu vlastnictví černouhelných společností. Tvrdí to ředitel katovického úřadu Agentury pro rozvoj průmyslu Henryk Paszcza. Podle jeho názoru se celá debata ohledně situace v polském hornictví točí okolo nutnosti snižovat náklady, nicméně často chybí konkrétní návrhy, jak tohoto cíle dosáhnout. Podle něj je třeba přijmout opatření, která povedou mimo jiné ke zvýšení fl exibility nákladů při těžbě. Nutné je také hledat úspory v oblasti spotřeby energií a materiálů, optimalizaci využívání dodavatelských služeb nebo v organizační struktuře těžařských fi rem. Například největší polská fi rma Kompania Weglowa chce v případě potřeby fl exibilněji přemísťovat pracovní kolektivy mezi svými provozy.

Hned v úvodu otázka: proč vznikl kanál? Baťovy závody potřebovaly teplo a světlo! Oblast Slovácka získává závlahový systém pro sadařství, zelinářství a vinařství včetně zemědělských plodin.

Tato technická památka vznikala v letech 1935 – 38 v období hospodářské krize. Nevyužít této situace, v té době, by byl hazard pro efektivní podnikání a také řešení nezaměstnanosti.

Z Ratíškovických dolů, vlastněných Baťou, se lignit vozil železniční vlečkou k výklopníku uhlí do Sudoměřic a zde se překládal na loď. Odtud byl splavován nákladními loděmi do přístavu v Otrokovicích. Z tepelné elektrárny na lignit v Otrokovicích zásobovala firma Baťa teplem a elektřinou kožedělné závody.

V době hospodářské krize stavba kanálu zaměstnávala až 1 500 dělníků!

Podle generálního ředitele a předsedy představenstva Vítkovice Holding Jana Světlíka ale není důvod k žádnému pesimismu. Hlavní podle něj je, aby firmy vedli zodpovědní manažeři.

O budoucnosti dobře řízeného průmyslu nepochybuji, tvrdí v rozhovoru pro Ekonom generální ředitel Vítkovice Holding Jan Světlík. Zároveň představuje vizi budoucnosti jím spravovaného podniku. Není důležité, kolik milionů tun oceli se v Ostravě vyrobí, ale s jakou přidanou hodnotou bude z Ostravy odcházet, soudí Světlík.

Technika, stroje, nářadí i dobývací metody. S tím vším se mohou seznámit už na podzim návštěvníci letenského Národního technického muzea. Vyrostou tu totiž ve dvou suterénních podlažích expozice hornictví a hutnictví.

Lidé si navíc budou moci vyzkoušet i fárání. „Chceme, aby výstava byla zážitkem. Nebude z toho důvodu přednášková, ale zaměří se na lidské vjemy," uvádí kurátor hornických sbírek Karol Šmehil. „Kdybychom ji měli dělat výkladově, trvala by více než dvě hodiny, vzhledem k množství zajímavých faktů a těžkých strojů, které jsou v prostorách umístěny. To by ale vzhledem k malé průchodnosti expozice nebylo možné," dodává.

Návštěvníci totiž povedou svou dobrodružnou výpravu štolou. Ta je pilířem celé hornické expozice. Maketa rudného a uhelného dolu z padesátých let 20. století dnes sama o sobě tvoří unikátní soubor sbírkových předmětů a věrohodně ztvárněných diorámat. Lidi podél uhelných stěn doprovodí autentické zvuky. Důlní štola bude navíc vybavena novými světelnými prvky, které jsou vytvořeny zelektrizováním originálních důlních svítidel, karbidových lamp a elektrických kahanů.

Foto

Návrat tradicím v hornictví v Ostravě

Rozhovor s viceprezidentem Hospodářské komory České republiky a prezidentem Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavlem Bartošem

Ekonomická recese.Toto slovní spojeni trápí podniky Moravskoslezského kraje – nevyjímaje společnost OKD –už drahnou dobu. Viceprezident Hospodářské komory České republiky a prezident Sdruženi pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš doporučuje snažit se v ni vidět oddechový čas a nastroj budoucí konkurenceschopnosti. Současně radí udělat vše pro zachováni solidarity a symbiózy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.

Nadace Landek podpoří letos přijaté projekty částkou přes jeden milion korun

Druhé kolo výběrového řízení pro přijetí projektů do Nadačního programu roku 2013 uzavřela Nadace Landek Ostrava. Z pětadvaceti přihlášených projektů jich vybrala k zařazení do Nadačního programu šestnáct, jeden projekt zařadila do Zásobníku projektů. Výsledek výběrového řízení nadace oznámila přihlašovatelům a v současné době rozesílá smlouvy o poskytnutí nadačních příspěvků.

Jak informoval tajemník nadace Jaroslav Přepiora, převážná část projektů vybraných do Nadačního programu je zaměřena do oblasti podpory kultury a na záchranu kulturních a hornických památek.

v Česku zhruba 11 procent všech obyvatel v průmyslových firmách. Co to znamená? Že přibližně desetina z nás vytváří opravdové peníze a živí ostatní.¨

Jaká je situace v Moravskoslezském kraji? Desetitisíce lidí i přes masivní útlum na přelomu milénia stále pracují v těžkém průmyslu a firmách, které jsou na těchto provozech závislé. Tyto podniky se stále víceméně úspěšně pokoušejí bojovat s celosvětovou krizí a stále vyrábějí. Dokonce většina z nich navíc investuje nemalé prostředky do nových ekologicky šetrných technologií.

NOVÝM PŘEDSEDOU KPHM V OSTRAVĚ SE STAL PETR ROJÍČEK

Klub přátel hornického muzea v Ostravě povede další tři roky nový předseda. Na plenární schůzi klubu, která se konala v úterý 7. května v kompresorovně hornického muzea v ostravském Landek Parku, jím byl zvolen dosavadní místopředseda Petr Rojíček .

Rodan Broskevič, který vedl klub poslední čtyři a půl roku, nekandidoval kvůli pracovní zaneprázdněnosti.

„Za práci, kterou pro klub vykonal, mu však patří velký dík, byl to vynikající předseda,“ zhodnotil činnost svého předchůdce nový šéf KPHMO Rojíček.

Energetické podniky v Evropě odstavují jednu elektrárnu na zemní plyn za druhou. Nejsou totiž schopny konkurovat rostoucímu dovozu levného uhlí z přebytků v USA, kde elektrárny díky „břidlicové revoluci“ masově přecházejí na plyn, napsal The Wall Street Journal.

V sobotu 6. 4. 2013 se konal již poněkolikáté turistický pochod po důlních dílech stříbrského revíru. Tentokráte jsme se vypravili za doprovodu našeho průvodce pana Karla Neubergera do východní části, revíru sv. Petra, za docela příjemného počasí v počtu cca 70 turistů. Někteří k nám zabloudili z Plzně, někteří zase z Plané, dokonce i báňský rada s manželkou se zúčastnili. Od Hornického skanzenu, kolem Dlouhé žíly a štoly Michael, kolem bývalých mlýnů na řece Mži (posléze hamrů, úpraven rudy a nakonec malých vodních elektráren), přes Zýkovu lávku po levé straně řeky ke štolám Amáliím. Poté jsme se museli vrátit na pravou stranu řeky, kdy podél ní jsme kolem štoly Juda došli k chatové oblasti pod Vranovem. Zde jsme se pohybovali nad důlními prostory pěti štol Floriánů. Prošli jsme Vranovem, kde na konci obce po pravé straně směrem k železniční trati se v minulosti těžil výchoz sloje černého uhlí z Nýřansko-heřmanské pánve. Odtud jsme se vydali k obci Svinná, kde v lesíku nad obcí stával důl Evangelista.

Roman Makarius, univerzitní profesor a bývalý šéf Českého báňského úřadu, kritizuje v týdeníku Ekonom věcný záměr novely horního zákona. Už jen myšlenka vytvořit různé kategorie vyhrazených nerostů je podle něj absurdní. Jak v článku zdůrazňuje, věcný záměr zákona nebyl konzultován s Právnickou fakultou UK v Praze, ani Hornicko-geologickou fakultou VŠB-TU Ostrava. Chybí také provázanost s dalšími zákony.