Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 19.05.2022 do 26.05.2022

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 34 nalezených)

| 0-15 | 15-30 | 30-34 |
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (19)

Slezská Ostrava (pokračování)
Vilémova kolonie -Vilémka (po r.1850)

Vilémka

Vilémova kolonie ležela v těsné blízkosti jámy Vilém ve Slezské Ostravě. Byla založena společností Severní dráha Ferdinandova pro zaměstnance dolu Vilém. Tato kolonie byla nejstarší kolonií v dobývacím prostoru dolu Zárubek. Obytná osada se nacházela nedaleko dolu Vilém při staré Frýdecké ulici. V Monografii OKR z r. 1929 se uvádí název Osada U Jámy Viléma. Kolonie vznikla po roce 1850. V obytné osadě bylo celkem 57 domů, z toho šestnáct domů pro úředníky s 54 byty a 41 domů pro dělníky se 189 byty (počty domů podle jiných autorů se rozcházejí). Obytné domy v osadě byly přízemní a jednopatrové. Domy byly stavěny z pálených cihel se střechami z lepenky či umělé břidlice. Většina domů byla zčásti podsklepena.


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 07. 02. 2014 | 2790 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (18)

Slezská Ostrava (pokračování)

Jkubka

Jakubská kolonie-Jakubka (1870 -1912 ?) Jakubská kolonie jámy Jakub a posléze Zárubek (Hermenegilda) ležela asi 550 metrů na jihovýchod od těžní jámy dolu Zárubek mezi báňskou dráhou a Šenovskou ulicí. Kolonií procházela Jakubská ulice, rovnoběžná s ulicí Šenovskou. Kolonie sloužila k ubytování horníků a úředníků dolu Jakub a dolu Zárubek. Investorem výstavby slezskoostravské hornické kolonie byla společnost Severní dráha Ferdinandova.

Počátky Jakubské kolonie sahají do 70. let 19. století. Roku 1900 v kolonii stálo 52 dělnických domů s 208 byty a dva domy soukromé. Roku 1912 se stavěly patrové domy pro úředníky. Roku 1928 bylo v kolonii 73 domů, z nichž 6 bylo úřednických s patnácti byty a 67 dělnických s 313 byty. Podle práce M. Bašeho a O. Havlové žili v roce 1972 v kolonii převážně důchodci (starousedlíci), Rómové a Maďaři. Podle M. Bilové stálo v roce 1977 v kolonii ještě 45 domů, J. Kynclová v roce 2003 uvedla, že v kolonii stálo už jen třináct domů.


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 26. 01. 2014 | 3275 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (17)

Slezská Ostrava

Zárubek

Na území obce Slezská Ostrava stálo celkem 21 kolonií, které patřily k 7 šachtám: jáma Zárubek – Hermedegild (1845 - Severní dráha Ferdinandova – SDF), jáma Terezie ( 1842-Vítkovické kamenouhelné doly – VD), jáma Trojice (1844), jáma Ema(1861), jáma Michálka(1871), jáma Jan-Maria(1844), všechny Kamenouhelné závody a koksovna Jana Wilczka – ZJW), Josefský důl (1847-Zwierzinovo kamenouhelné těžířstvo v Mor. Ostravě). Všechny obytné domy s výjimkou volně stojících se nacházely v následujících koloniích: Bunčák, Na Centrálce, Františkov, Hladnov, Hranečník, Jaklovec, Jakubka, Jánská, Josefská, Kamenec, Na Michálce, Salmovec(Stará kolonie), Úřednická kolonie Salma, Vilémová kolonie (Vilémka), Kolonie jámy Terezie, Kolonie Zárubek (Hermenegildina kolonie), Kolonie Zvěřina, Koksova kolonie, Vizina, Kolonie Jindřich, Aloisina kolonie.


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 14. 01. 2014 | 4027 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (16)

Kunčičky (pokračování)
Jubilejní kolonie(1928- 1943)

Jubilejni

V Jubilejní kolonii, která patřila Dolu Zárubek, bylo v r. 1928 postaveno prvních devět dělnických domů se 72 byty. Kolonie byla velmi výhodně situována poblíž okresní silnice spojující Kunčičky s Radvanicemi. Celkem bylo vyprojektováno postavení 27 jednopatrových domů, každý po osmi bytech. Každý dům měl dvě od sebe oddělena schodiště (každé ke čtyřem bytům). S ohledem na stavbu lze tyto domy označit jako dvojité domy. Rovněž sklepní prostory a dvory byly rozděleny, takže dům působil jako dvojité domy. Ke každému bytu v prvním patře příslušel jeden podkrovní pokoj. Jednotlivé byty měly obytnou kuchyň, pokoj, spíž. Do všech bytů byl do kuchyně zaveden vodovod. Každý byt měl svůj splachovací záchod a vanu. Rozlohou patřila kolonie k největším v OKR (7,8 ha).


| Autor: administrator | Vydáno dne 02. 01. 2014 | 3613 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (15)

Kunčičky (pokračování)
Stará Alexandrova kolonie(1897-1902)

Alexandr

Kolonie byla situována v bezprostřední blízkosti šachty. Měla 46 domů se 184 byty. Nacházela se na jihovýchodním okraji dolu a táhla se až k potoku Pstruží. Byla ve vzdálenosti cca 125 m na východ od nádraží Ostrava – Kunčičky. Na severovýchodě se dotýkala později zřízené zoologické zahrady. Kolonie byla zásobována vodou z vodárny u jámy Vilém. Obyvatelé používali také vodu ze studní, nacházejících se mezi soukromými domy.

V polovině r. 1977 v kolonii stálo 46 domků. Po r. 1950 byla dovybavena sociálním zařízením. Prvních 6 domů bylo postaveno v roce 1897 (před Podešvovým obchodem na Bořivojově ulici). Současně s nimi byla postavena „kasárna“ (ubytovna pro dělníky, hned u brány šachty (původně dva domy, později spojené v jeden). Dalších 11 domů bylo postaveno v roce 1898 a následně v r. 1900 přibylo dalších sedmnáct domů. Dostavěna byla v r. 1902 – 4 domy, Poslední 2 domy byly postaveny na ulici Pstruží a úplně poslední pak byl postaven dům hned za struhou u Husova sboru (Bořivojova 25). Dnes kolonii připomínají jen fotografie. Ze Staré kolonie se do dnešních dnů zachovaly jen dva domy. Obvod kolonie tvořila ulice Holvekova na severozápadě, Bořivojova na jihozápadě a Pstruží na jihovýchodě. Osadou procházela ulice Šupkova, Dolejšího, Říjnová a Stachanovců. Domky v osadě byly připojeny na elektrickou síť. Jednotlivé dělnické přízemní domy byly čtyřbytové. Vedle obytných domků byly postaveny vedlejší hospodářské budovy. Na zahrádkách si mohli obyvatelé kolonie pěstovat zeleninu.


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 21. 12. 2013 | 3087 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (14)

Kunčičky
Důl Alexander (1896)

Kunčičky

Na území obce Kunčičky stály celkem 3 kolonie. Dvě patřily jámě Alexander (od r. 1926, v důsledku správně a provozně spojené jámy Alexander se závodem Zárubek), všechny tři patřily závodu Zárubek( 1845), společnosti Severní dráha Ferdinandova. V r. 1928 měla jáma Alexander (bez Jubilejní kolonie), pro ubytování svých zaměstnanců k dispozici 13 obytných úřednických domů, 104 dělnické domy a 1 dům pro společné ubytování zřízenců a pro dělníky. Celkem v nich bylo 48 úřednických a 468 dělnických bytů. Přízemních domů bylo 112 (11 úřednických), jednopatrových 5 (1 úřednický). Jeden úřednický dům byl dvoupatrový. Jeden dělnický byt byl přímo v provozní budově šachty. Devadesát domů bylo postaveno ve dvou koloniích a to jednak ve Staré Alexandrově kolonii a jednak v Nové Alexandrově kolonii. Zbývající domy byly rozptýleny. 88 domů mělo krytinu z přírodní břidlice, 26 domů bylo pokryto lepenkou, 2 domy umělou břidlicí a 2 domy taškami z pálené hlíny. Dva úřednické domy byly podsklepeny úplně, 104 domy částečně a nejstarších 12 domů nebylo podsklepeno.


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 09. 12. 2013 | 3987 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (13)

Hrušov (pokračování)
Kolonie jámy Ida

Základní charakteristika
Jáma Ida (Vítkovické kamenouhelné doly) měla v r. 1928 dle Monografie OKR 53 obytných domů, z nichž 11 bylo úřednických, 40 dělnických a 2 domy byly společné pro dělníky a úředníky. V těchto domech bylo celkem 248 bytů (26 úřednických a 222 dělnických). Z uvedených domů bylo 41 postaveno v koloniích:
1. U jámy Ida (1860 – 1942)– později nazvaná Liština (10 úřednických a 16 dělnických domů)
2. V Muglinově (9 dělnických domů a 2 domy obývané dělníky i úředníky)
3. V Heřmanicích (4 jednopatrové osmirodinné dělnické domy, které sousedily se 6 domy patřící jámě Terezie).


| Autor: administrator | Vydáno dne 27. 11. 2013 | 3107 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (12)

Hrušov

V Hrušově byly dvě jámy ( jáma Hubert- 1854, patřící do společnosti Severní dráha Ferdinandova a jáma Ida- 1872, společnosti Vítkovické kamenouhelné doly). Následující údaje jsou datovány r. 1928.

Hubertská kolonie

Kolonie jámy Hubert(1871- 1924?) Jáma Hubert měla pro ubytování svých zaměstnanců 7 úřednických obytných domů, 62 domů dělnických a 5 domů, kde bydleli společně dělníci s úředníky (1 úřednický byt byl v provozní závodní budově). Tyto domy stály ve dvou koloniích: v Kolonii u jámy Hubert a v Kolonii ve Vrbici (bude zmíněna později). V těchto domech bylo celkem 36 úřednických bytů a 368 bytů dělnických. V obou koloniích stálo 53 přízemních domů (4 úřednické s 20 byty a 49 dělnických s 203 byty). Osmnáct domů bylo jednopatrových (2 úřednické s 10 byty a 16 dělnických se 141 byty). Tři domy byly dvoupatrové (1 úřednický se 6 byty a 2 dělnické se 24 byty). Úplně podsklepených bylo 26 domů (7 úřednických a 19 dělnických). Ostatní domy byly podsklepeny částečně. Všechny domy byly z pálených cihel. Sedlové střechy byly pokryty břidlicí (10 domů), lepenkou (55 domů), umělou břidlicí (8 domů) a jeden taškami. Z úřednických bytů byl jeden šesti pokojový s veškerým příslušenstvím, dva byty byly pětipokojové rovněž s veškerým příslušenstvím, jeden byt byl třípokojový s kuchyní, koupelnou a příslušenstvím, tři byty o třech pokojích, kuchyní, předsíni, spíži a záchodu a třicet bytů o dvou pokojích s týmž příslušenstvím.


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 15. 11. 2013 | 3129 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (11)

Vítkovice,
Zábřeh nad. Odrou

Kolonie Louis

Jáma Louis (1891 - Vítkovické kamenouhelné doly) ve Vítkovicích měla v roce 1928 pro ubytování svých zaměstnanců celkem 77 obytných domů, z nichž bylo 12 úřednických, 62 dělnických a 3 domy společné pro úředníky a dělníky v Nové Louisově kolonii ve Vítkovicích (26 domů) a ve Staré hornické kolonii v Zábřehu nad Odrou (13 domů) a postavených ojediněle nebo rozptýlených v zástavbě mezi domy soukromých majitelů (38 domů). V těchto domech bylo celkem 434 bytů a to 32 úřednických a 402 dělnických. Přízemních domů bylo 55, z čehož bylo 7 úřednických s 10 byty, 42 dělnických s 210 byty a 3 společné s 10 dělnickými byty a 3 s úřednickými byty. Jednopatrových domů bylo 21 a to 5 úřednických s 20 byty a 16 dělnických se 165 byty. Jeden dvoupatrový dělnický dům byl se 17 byty. Všechny úřednické domy byly podsklepeny. Z dělnických domů bylo pouze 8 přízemních domů nepodsklepeno. Krytina domků byla lepenková (44), umělá břidlice(32), plech(1).


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 03. 11. 2013 | 3815 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (10)

Kolonie U Koule, Dolní, U kostela a U jámy Ignát

Horní kolonie

Horní kolonie U Koule (1905 – 1908) sestávala z 51 obytných dělnických domů. Byla situována v centru Mariánských Hor, jižně od ulice 28.října. Procházely ji ulice Bendlová, Slévárenská a Daliborova. Na jihovýchodě byla ohraničena ulicí Martinskou. Domy byly pavlačového typu, dvoupodlažní, osmirodinné. Naprostá většina z nich se zachovala až do současnosti, v roce 2003 jich stálo ještě 49. Snahy o proyhlášení kolonie za kulturní památku vyznívají zatím naprázdno.


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 22. 10. 2013 | 4377 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (9)

Kolonie jámy Ignát v Mariánských Horách

Na území obce Mariánské hory – Čertova Lhota stály celkem 4 kolonie. Dle Monografie OKR z r. 1929 měl důl Ignát ve správě 165 domů k ubytování vlastních zaměstnanců, ale také pracovníků koksovny Ignát, elektrárny Ignát a zaměstnanců horního ředitelství Báňské a hutní společnosti. Tyto domy se nacházely převážně v těchto koloniích: Horní kolonie U koule, Dolní kolonie, kolonie U kostela a v kolonii U jámy Ignátovy. Ostatní domy byly postaveny mezi soukromými domy nebo stály volně. Ve 22 domech dolu Ignát byli ubytováni úředníci, ve 138 domech byli ubytováni dělníci. Ve dvou domech bydleli úředníci i dělníci. Ve všech domech bylo celkem 1005 bytů, z toho 84 pro úředníky


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 13. 10. 2013 | 3871 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (8)

Oderská kolonie v Ostravě – Přívozu

Jáma Odra měla pro ubytování svých zaměstnanců celkem 37 obytných domů postavených poblíž závodu (s výjimkou jednoho úřednického a jednoho domu správce závodu) v Oderské kolonii (1908 – 1928). Vžil se pro ni název Oderka. Kolonie byla lemována ulicí Na náspu a procházely ji ulice Na Bezděku a Oderská.


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 30. 09. 2013 | 5317 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (7)

Kolonie koksovny František v Ostravě – Přívoze

U koksovny

Kolonii koksovny František (1909 – 1926) tvořilo celkem 24 domů pro zaměstnance koksovny František a elektrárny František. Dalších 5 domů patřících koksovně stálo samostatně mezi soukromými městskými domy. Vzhledem k blízkosti kolonií U jámy Františkovy a kolonie koksovny František jsou často popisovány jako jedna. Kolonie koksovny František se rozkládala poblíž nynější ulice Křišťánovy.

Z celkem 29 obytných domů bylo osm se 40 byty pro úředníky a 21 se 193 byty pro dělníky. Jednopatrových domů bylo 22, z toho 5 úřednických s 19 byty (1 dům dvoubytový, 1 dům tříbytový, 2 domy čtyřbytové, 1 dům šestibytový) a 17 dělnických domů se 139 byty (1 dům s 11 byty, 5 domů s 9 byty, 8 domů s 8 byty, 2 domy se 7 byty, 1 dům s 5 byty). Dvoupatrových domů bylo 7. Tři úřednické domy s 21 byty (2 domy šestibytové, 1 dům devítibytový) a čtyři dělnické domy s 54 byty (1 dům s 18 byty, 3 domy s 12 byty).


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 21. 09. 2013 | 4518 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (6)

Jak to vypadalo v obci Přívoz

OSTRAVA - Podle Monografie OKR z r. 1929 na území tehdejší obce Přívoz byly postupně postaveny 4 hornické kolonie, které patřily jámě František – Severní dráha Ferdinandova(SDF), koksovně František (SDF) a jámě Odra – Báňská a hutní společnost.(BH).


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 12. 09. 2013 | 4683 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (5)

Šalamounská kolonie – Moravská Ostrava.

Šalamouna

Šalamounská kolonie, ležící poblíž Hlubinské kolonie, v bezprostřední blízkosti šachty Šalamoun, byla v letech 1890–1930 největší a nejlidnatější kolonií na území Moravské Ostravy (v roce 1921 měla 2114 obyvatel). Převážná většina obyvatel pracovala na dole Šalamoun (v roce 1890 to bylo 92,1 %). Kolonie stála mezi nynějšími ulicemi Zelená, Jízdárenská, Šalamounova a Vítkovická. Měla mnoho společného s Hlubinskou kolonií a obdobný byl i život jejích obyvatel.

Do roku 1869 bylo na „Šalamouně“ postaveno 30 domů, následně do r. 1873 dalších 26 domů. Ve stejném roce byla v cechovně jámy zřízena závodní jednotřídka. Výstavba pokračovala v letech 1889–1902, kdy na území kolonie vzniklo pět kasáren, ve kterých se mohlo ubytovat 270 dělníků. Roku 1906 bylo postaveno 15 a v letech 1921–1923 dalších 24 jednopodlažních domů. V roce 1906 byla v kolonii otevřena mateřská škola. Roku 1910 byla mezi Šalamounskou a Hlubinskou kolonií zřízena pětitřídní obecná škola. V roce 1932 se kasárna adaptovala na obytné kuchyně a dělnické byty.


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 02. 09. 2013 | 8993 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| 0-15 | 15-30 | 30-34 |

Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server