Tyden se mi chlopi Na Upadnici řechtali kvuliva temu silvestrovskemu pobytu ve vytahu. A nědali by se pokoj, kdyby v muj prospěch nězasahnul Juzek: „Slibil si nam, že ešče povykladaš o Vanocach a darkach. Tuš dřistej!“ Tak sem začal: „To vitě, z darkami su dycki starosti. Člověk něvi, co ma kupiť a čim by zrobil tym svojim radosť. Dřive děcka napisaly Ježiškovi, my zme se to přečitali a bylo. Ale včil? Tydiň před Vanocami sme z Mařu seděli u vinka a ja se zeptal, co by jako od Ježiška chtěla. A ona že nic, že nic něpotřebuje, ale kdyby Ježišek ji chtěl přeci enem moci mermo cosik naložiť, tuš až se podiva do elektra na ruzne ty epilačni či depilačni strojky. Dopila vino a šla se myť. Ztuhnul sem, bo za mlada se nic něholila a na někere svoje chlupate partije byla dokoňca naležitě hrda. Tuš čemu se chce holiť včil?

Jak to vidí stryk Lojzek

A snad bude i ten letošní: ve hře je pětimilionový projekt – vybudování naučné stezky na Landeku

Bezmála osm desítek účastníků na první letošní akci dokazuje, že Klub přátel Hornického muzea v Ostravě (KPHMO) pokračuje i letos – ve dvaadvacátém roce existence – ve svém poslání. Jaký byl ten loňský, zhodnotil předseda Rodan Broskevič, a přidal i výhled do následujících měsíců.

„Troufám si říci, že rok 2009 byl z našeho pohledu velmi úspěšný. Přispěli jsme k zachování i oživení hornických tradic jak publikační, tak přednáškovou činností. Účastnili jsme se setkání hornických měst a obcí v Jihlavě, kam nás jelo s hornickou kapelou tolik, že jsme objednávali na cestu autobus,“ uvedl.

Celkem 256 pamětních účastnických listů (v tom tři „skupinové“ pro páníčky a jejich pejsky) vypsali letos pořadatelé jubilejního 10. novoročního výstupu na kopec Landek. I když je to o pár kusů méně než loni, s průběhem akce vládla i tentokrát plná spokojenost.

„Zradilo nás trochu počasí, ale jinak vše proběhlo v klidu a pohodě, opět bylo zajištěno občerstvení a lidé byli spokojeni,“ řekl člen odboru Klubu českých turistů Baník Ostrava OKD a iniciátor a hlavní pořadatel výstupu Václav Šebek.

„Naval, Zbyňďo, pé, pé pé!,” řval v prvni den noveho roka Na Upadnici Antek. „Co to je?” divil se vrchni Zbyněk. „Až ti vraťa školne, když něviš, co znamenaju tři P! Každy mamlas, co kdy aspoň raz okusil gořalku či pivo vi, že idě o Pivo Prvni Pomoci! A to se piš, že mam po vydařenym silvestře pěkně kalne rano opilcovo, jak pravi vtipně klasik,” vysvětlil stav svojiho těla i duše Antek a pivčo v nim enem tak zasyčelo. „Ja mam tak krasnu žizeň, že je škoda ju hasiť!” pravil o chvilu pozdějši těž ešče ve dveřach Slavek. „To stě slavili Silvestra spolu, že stě tak pivně vyhladli?,” zeptal sem se. „Každy zvlašť, ale asi stejnak intenzivně,” smjal se Antek.

Jak to vidí stryk Lojzek

Před prací se u něj modlili za klidnou šichtu, po vyfárání děkovali, že jsou zpět na zemi. A bohužel i vzpomínali na kolegy zahynuvší při důlních neštěstích. K těmto účelům měli svého času na šachtě Gabriela velký „hornický oltář“ – asi nejcennější kus stálé expozice o Karviné. „Pochází z druhé poloviny devatenáctého století. Je z našich sbírek, dostal se do nich po druhé světové válce,“ upřesnila Kateřina Stenchlá z Muzea Těšínska. Oltář je dřevěný, uprostřed má olejomalbu na plátně. Pochopitelně zobrazuje patronku havířů – svatou Barboru – a dva muže v mundúrech.

V první stálé expozici o karvinských dějinách v pobočce Muzea Těšínska ve Fryštátě se jako červená nit táhne jedna souvislost s těžbou uhlí za druhou.

Kdyby se v okolí Karviné nekopalo uhlí, nová stálá expozice v pobočce Muzea Těšínska na náměstí ve Fryštátě by byla s velkou pravděpodobností bídná. Jelikož ale šachty a havíři stojí za celkovým rozvojem města, můžou se „Střípky z dějin Karviné“ pochlubit řadou relikvií a pamětihodností.

Autorkou je místní rodačka a hrdá patriotka Kateřina Stenchlá. „Rozumí se, že i já pocházím z hornické rodiny. Na šachtě fáral můj děda Izidor Schwarz i táta Ervín Schwarz,“ nechala se slyšet s tím, že vůbec první stálou expozici věnovanou dějinám Karviné připravovali v muzeu od jara letošního roku.

„Chlapi, to je fakt parada! Ešče před třemi hodinami sem byl na magistratě v Praze a včil už tu s vami slopu tyn naš zlatavy mok. Někecam! Co je odevřena ta dalnica až tu ku nam, to se to jedě! Za dvě a půl hodiny sem to zmaknul. A to sem jel stotřicitku podle předpisu,“ liboval se v sobotu Na Upadnici Břetik. Musel na otočku do matički Prahy kvuliva jakimsich lejster a byl ešče před tydněm kvuliva temu dosť špatny. Radili zme mu, až jedě pendolinem, ale to odmitnul, že ve třech luďach vyjde lacnějši auto. „Ja, už je to tu. Zme spojeni ze světem. Už nězme odřiznuti od civilizace. Ale že to trvalo!“ brblal Poldek.

Jak to vidí stryk Lojzek

„Báňská“ završila oslavy 160. narozenin, rektor Čermák předal medaili generálnímu řediteli OKD.

Punc tradičního a historického partnerství mělo vyvrcholení oslav 160. výročí založení Vysoké školy báňské – Technické univerzity (VŠB-TU). Těžební společnost OKD byla hlavním partnerem slavnostního zasedání vědecké rady, které se uskutečnilo v pátek 13. listopadu. A její generální ředitel Klaus-Dieter Beck si odnesl pamětní medaili za přínosnou spolupráci; dostal ji jako první ze všech oceněných.

Ve velkém sále porubské auly bylo zaplněno všech 470 míst, desítky lidí stály a další zůstali venku. Sešli se akademici nejen z Česka, ale i Polska, Slovenska, Německa, Ukrajiny, Velké Británie a USA. Prorektor košické technické univerzity Juraj Sinay se při této příležitosti stal držitelem čestného titulu „doctor honoris causa“, dekrety dostalo 22 nových docentů, diplomy 81 doktorandů a 18 absolventů studia MBA.

Oživují naše staré dobré zvyky a tradice

První řádná valná hromada Sdružení hornických a hutnických spolků České republiky se konala v Ostravě-Petřkovicích.

První řádná valná hromada občanského sdružení s názvem Sdružení hornických a hutnických spolků České republiky se konala ve středu 11. listopadu v Hornickém muzeu OKD v Ostravě.

Zástupci členských spolků a organizací z celé republiky projednali vnitřní řád sdružení, jeho znak a vlajku, otázky fi nancování a také plán pořádání nejvýznamnějších akcí sdružení – Setkání hornických měst a obcí ČR. Ta se budou konat ve dnech 10. – 12. září 2010 v západočeském Stříbře, v roce 2011 v Chodově u Karlových Varů, v roce 2012 v Chomutově a v roce 2013 v Kladně. Mimořádná sláva je pak plánována na rok 2016 do Příbrami, kde se uskuteční Evropské setkání hornických měst a obcí.

Jak se na nas minuly patek usmjalo slunečko, vyrazili zme tradičně do hospody. Poldek s Antkem na mě pisknuli pod oknem už ve dvě, až pry vylezu z kutlocha a idu se na chvilu v tym povedenym čase projsť. Mařa mi to schvalila, tuž sem vyrazil za kamošami. Blunckali zme se po nědalekim parku až kajsik do štyrech hodin a jak se začalo tmiť, něomylně zme zamiřili, tajak kravy do chlivka, Na Upadnicu. A bylo na čase, bo mě bolelo v křižach jak babu těsně před porodem...

Jak to vidí stryk Lojzek

Ladislav Horváth za celou kariéru vychoval stovky havířských učňů a dodnes je potkává.

V přibližně 320tisícové moravskoslezské metropoli je jich asi 60 tisíc. Nepatří do „starého železa“ a ani patřit nechtějí. Řeč je o důchodcích, penzistech, prostě seniorech. Ti ostravští z Koordinačního centra organizací seniorů a zdravotně postižených pořádají spoustu různých akcí, jichž se účastní i bývalí horníci a další pracovníci OKD.

„Jsem v penzi od pětadevadesátého. To si mě ještě někteří učni musí stoprocentně pamatovat. I já si pamatuji na některé kluky, kteří to na šachtě dotáhli vysoko,“ nechal se slyšet Ladislav Horváth (69). Rodák ze Slovenska, jehož rodina se do Ostravy přistěhovala po válce za prací, prošel učilištěm, fáral jako technik a pak se coby mistr do školy vrátil.

Hornický důchodce Maxmilián Cichý byl v autosalonu VAST-OIL v Karviné jen třikrát - poptal se, objednal a další den koupil.

Událost hodná zápisu do historie českého motorismu se odehrála v autosalonu Chevrolet v karvinském Mizerově. Vůz si tady přišel osobně vybrat a "z ruky" zaplatit určitě nejstarší tuzemský řidič Maxmilián Cichý. Vysloužilý havíř si dal malinký model Spark jako dárek ke svým 101. narozeninám!

"Celý život jsem chodil pěšky nebo jezdil na kole do práce, tak proč bych nemohl teď autem. Spousta lidí mi to však rozmlouvá. Závidí mi?“ nechal se slyšet oslavenec, který nastoupil na šachtu Jindřiška už v roce 1926. Posléze dělal na Hlubině a působil jako okresní či krajský odborový pracovník. V penzi je od roku 1963.

Horničtí nadšenci ocenili expozici soudobé důlní techniky v památkovém dole v Zabrze

Součástí ročního plánu práce Klubu přátel hornického muzea OKD v Ostravě je rovněž zájezd s hornickou tematikou. Pro tento rok jsme vybrali dvoudenní putování Horním Slezskem.

Přes hraniční přechod v Chotěbuzi jsme k našim severním sousedům vyrazili ve čtvrtek 24. září ráno. První zastávkou byl pivovar „Książęcy Browar Tychy“. Prohlídka začala audiovizuální prezentací, během níž k nám ze živého obrazu promluvil sám zakladatel moderních dějin pivovaru, kníže Jan Jindřich XI. Tyský pivovar je nejstarší v Polsku (založen 1629) a dnes také největší polský producent piva. Používá se v něm rovněž moderní česká pivovarnická technologie a pracují tu i čeští sládci. Prohlídku ukončilo krátké příjemné posezení v pivovarských sklepech u půllitru „Tyskiego“.

Území ostravsko-karvinského uhelného revíru a jeho širokého okolí je z hlediska čtvrtohorní historie nesmírně zajímavé

Uhlonosný karbonský útvar v centrální části revíru, kde se uhlí těžilo více než 200 let, byl díky této těžbě už dlouho dokonale prozkoumán a zmapován. To už ale neplatilo o jeho čtvrtohorním pokryvu.

I proto počátkem 50. let minulého století zahájil Ústřední ústav geologický (ÚÚG) základní výzkum geologicky nejmladších vrstev, tedy čtvrtohor čili kvartéru. Výsledky této práce, při níž byly využity i údaje získané při vrtech prováděných stavebními či projektovými organizacemi pro stanovení únosnosti základových půd, byly shrnuty v jedinečné publikaci kolektivu autorů s názvem Kvartér Ostravska a Moravské brány.

Seděli zme Na Upadnici, lemtali pivo a enem tak kecali, když se naraz na cele kolo rozřechtal Jiřik. „Co mě lekaš, vole?“ ubryndnul se pivo na bradu Poldek. „Ale, tu ve starych novinach stoji, že ostravski primator a šef městskich stražniku dali sledovať, jak ich podřizeni plňa svoji povinosti.

Jak to vidí stryk Lojzek