Aktualizace
Aktualizované sekce od 21.03.2024 do 28.03.2024
|
Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 363 nalezených)
nebo se vydejte za tajemstvím výroby železa.
Zaměstnanci OKD mají vstup
do Dolních Vítkovic a na Landek
Park o dvacet procent levnější.
Řadu unikátních lákadel a nevšedních
zážitků nabízí prohlídky v Dolních
Vítkovicích a na Landek Parku. „V Dolních
Vítkovicích čeká na naše návštěvníky prohlídka
po stopách vzniku železa ukončená
vyjížďkou skipovým výtahem až na samotný
vrchol vysoké pece, na Landeku zase věrohodné
fárání jako ve skutečném dole. Pro
zaměstnance OKD toto vše s dvacetiprocentní
slevou,“ láká k prohlídkám šéf sdružení
Dolní oblast Vítkovice Petr Koudela.
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 15. 05. 2012 | 1643 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Od doubravské tragédie uplynulo 27 let.
V rukou květiny, v hlavě
modlitba a smutné vzpomínky. I to je součást
hornického života... V pondělí 7. května
uctili zástupci hornického cechu památku
25 horníků, kteří zahynuli 7. května
1985 při výbuchu plynů v oblasti 37. sloje
v 1. kře dobývacího prostoru tehdejšího
Dolu Doubrava.
Věnce a kytice květů položili u památníku
obětem hornického povolání
na doubravském hřbitově členové vedení
Dolu Karviná, zástupci pracovních
kolektivů, odborů. Památce obětí důlní
tragédie se přišli poklonit starostka
Doubravy Květuše Szyroká, občané
obce, pamětníci a pozůstalí. Čestnou
stráž u památníku drželi členové Kroužku
krojovaných horníků z bývalého Dolu
Doubrava.
| Autor: administrator |
Vydáno dne 11. 05. 2012 | 2383 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Provoz hornických expozic není nijak omezen, muzejních budov se požár nedotkl
11. ledna zasahovaly tři ostravské jednotky
hasičů a tři jednotky dobrovolných
hasičů z Ostravy-Petřkovic, Ludgeřovic
a Markvartovic při požáru v Landek Parku.
Hasily zde střechu řezbářské dílny.
„Informaci o požáru jsme dostali
v pět hodin ráno. Hasiči dostali
oheň pod kontrolu zhruba za hodinu
a čtvrt. Na místě se nikdo nezranil,“
uvedl za hasiče mluvčí Petr Kůdela.
Příčinu vzniku požáru odborníci stále
vyšetřují.
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 01. 02. 2012 | 2113 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
„Chlapi, letos bez bab a bez chlastu!“
pravil v patek Na Upadnici Poldek
na dotaz, esli pojeděme letos na Hornicke
slavnosti. „Ni enem bez bab, ale aji bez
Lojzečka,“ dodal sem smutno a poručil
se fernet. Zustalo to bez odezvy, enem
Antek brblal: „Stejnak mě zajima, čemu už
se to němenuje Den horniku a něslavi se
aji v Ostravě?!“ „Už sem ti to vysvětloval
paru razy. Včil to budě naposled, tuš davej
dobry pozor: Načelnictvo OKD to zduvodnilo
tym, že Hornicke dny by se měly slaviť
enem na šachtach, zatymco ty celorevirni
jako Hornicke slavnosti. A bo v Ostravě
už žadne šachty něsu, přestěhovaly se
do včilejšiho centra revira – Karvine. Už to
kapuješ?“ vysvětlil mu inteligentně Juzek
a hned dodal: Jak to vidí stryk Lojzek
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 23. 09. 2011 | 2404 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Původní šachta těžila - stejně jako ta dnešní - vysoce kvalitní koksovatelné uhlí uložené převážně v nízkých slojích.
Kvalitou vytěženého uhlí
skončila první část exkurze do historie
Dolu Paskov - nacházejícího
se skutečně v Paskově - předchůdce
toho současného. Na ložisku bylo
dobýváno vysoce kvalitní koksovatelné
"černé zlato" zařazené do obchodních
skupin Va či Vb. Nejvíce se zde
z markopetrografi ckého hlediska
objevovalo lesklé uhlí páskované.
A podobně jako nyní ho horníci
kopali v nízkých slojích s nestálým
až nahodilým vývojem a ležmým až
šikmým uložením. Vše bylo mechanizováno,
dobývalo se směrným
stěnováním a způsob vedení porubu
býval nejčastěji z pole. Likvidace
vydobytých prostor na řízený
zával. Až do počátku 80. let minulého
století používali paskovští havíři
kombajny (KSV 6, KSV-60, 1k-101
či 6K 52). Nebezpečí průtrží, a naopak
efektivnost pluhové těžby, kombajny
vytlačily. Začaly se nasazovat
soupravy hlavně z opavského Ostroje
typu PL s hřeblovými dopravníky
řady 600 a přesouvacími zařízeními
PZ. Ve výjimečných případech
byly na scéně také uhelné škrabáky
SR-4. Výztuže porubů tvořily
individuální stojky SHZ, SHT či SH
se stropnicemi a přítěsy. Odtěžení
bylo po hřeblových dopravnících
s drtiči DU-2 P5 a DR-2.
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 15. 08. 2011 | 4235 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Nastalo Na Upadnici obdobi velkich
lučeni. „Je to marne, leto je tu a je třa
regenerovať psychicke i fyzicke sily
a ni furt vysedavať v hospodě a dřistať
o ničim!“ pravil fi lozofi cky Poldek
a každemu z nas podal ruku. Před
hospodu stala jeho škodulka nacpana až
k prasknuťu jidlem, hadrami, spacakami,
stanem a hlavně dvumi vnukami
s manželku. A něsmim zapomenuť
na dvě basy ostravske dvanactki. „A kaj
vlastně jedětě?“ zeptal se bezelstně Jiřik,
ale ja, Břetik a Jaryn zme řvali smichem,
bo zme dobře věděli, jakimi tradičnimi
perypetijami Poldek ze svoju staru před
dovolenu prošli. Poldek se beze slova
otočil, vlez do škodulky, zadymil a byl
fuč. Tuž zme museli Jiřikovi odpověděť
my. „Vubec bysem se nědivil, kdyby měl
hned tu za rohem karambol. Bo esli se
kvuliva tobě spoměl na planovani letošni
dovolene, tuš musel dostať třas. Oni totiž
stali tajak každy rok před tradični otazku:
jeť na Ostravicu na chatu, kaj samozřejmě
Poldek s tu svoju něchce, bo
to ma naplanovane
z nami,
anebo jeť
za hranice. Jak to vidí stryk Lojzek
| Autor: administrator |
Vydáno dne 30. 07. 2011 | 5462 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Dalších padesát let se jen ověřovalo ložisko, ale do pěti roků od zahájení výstavby pak podnik hlásil těžbu.
Můžete být hrdi na minulost,
současnost a doufejme i budoucnost!
To vzkazuje vedení Dolu Paskov
svým pracovníkům s odfáranými
desetiletími, ale také teprve hodinami.
Právě zejména pro ně – pro všechny
– se na podnikové stránce začnou
objevovat informace a zajímavosti
z historie šachty. První část začíná
před 110 lety!
Mostecká uhelná společnost,
Vítkovické hutní a horní těžařstvo
a podnikatelé z Francie se už
v roce 1901 zajímali o dobývací
prostor Paskov. První vyhledávací
vrty dělala se soupravami Fauck
a nárazovým systémem vrtání fi rma
Albert Fauck a Rakouská vrtná
a kutací společnost několikrát až
do roku 1910 v Paskově, Vratimově
a Řepištích.
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 14. 07. 2011 | 3116 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Přátelé Hornického muzea v Ostravě mohli začít s výstavbou i díky grantům Evropské unie a NOKD a pomoci dalších partnerů.
Hned s prvním červnovým
dnem začal Klub přátel Hornického
muzea v Ostravě (KPHMO)
budovat novou naučnou
stezku v areálu národní přírodní
památky Landek, tedy v místě,
které se pojí s počátky hornictví
na severu Moravy a ve Slezsku.
Stezka propojí tři původní a dnes
již nevyhovující trasy do jediné,
u níž vyrostou nová odpočívadla
a informační tabule. To vše
díky grantům EU i Nadace OKD
a pomoci dalších partnerů.
Více než pět kilometrů dlouhá
stezka bude ideálním výletním
místem nejen pro rodiny s dětmi
a zájemce o hornictví – své místo si
jistě najde i v programech školních
exkurzí. „Návštěvníci se seznámí
s historií hornictví a geologickými
zvláštnostmi kopce Landek,
ale také se zajímavostmi místní
přírody, důležitými historickými
milníky regionu i s archeologickými
nálezy,“ řekl předseda KPHMO
Rodan Broskevič.
| Autor: Vladislav Sobol |
Vydáno dne 24. 06. 2011 | 3065 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
„Tak jak, Lojzek, dal si Maři na prvniho
maja hudlana pod třešňu,“ zeptal se
mně kapku ironicky v sobotu Na Upadnici
Jiřik. „Co se staraš?! Tam se hleď
aby ses ty ziskal jakusik, co tě něobere
o prachy, ale z teho tvojiho mladeneckeho
kutloch ti zrobi těplučke domaci
hnizdečko,“ štěknul sem po nim, ale
potym sem smiřlivo dodal: „Němoch
sem, bo kolem nas žadna třešňa
něrostě a Mařa ju ze sebu, jak mi
pravila, nosiť nebudě. Ale vyřešil sem to
šalamunski, bo jak zme v sobotu před
velikonocami byli u Cyrilka na Valachach,
tuš tam zrovna třešně kvitly,
tak ji pravim: ,Poď, Mařko, na to, až to
mame zbyte.’ Jak to vidí stryk Lojzek
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 15. 05. 2011 | 5500 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Myšlenka převést těžkou
nákladní přepravu zboží ze silnice
na železnici nachází v České republice
stále větší politickou podporu.
Stále více je využívána kombinovaná
doprava, kde je převoz přepravních
jednotek, tzn. kontejnerů a stále
častěji celých kontejnerových návěsů,
realizován nákladními auty jen
na krátké vzdálenosti.
Také pro společnost Advanced
World Transport (dále AWT) je tento
stále více vyhledávaný způsob přepravy
zajímavým rozvojovým impulsem.
Již od roku 2008 se ve středisku
Ostrava-Paskov vytvářejí
podmínky pro překládání kontejnerů
typu ISO. Prozatímní pracoviště se
stává prostorově „těsné“ a nevyhovuje
narůstajícím požadavkům
zákazníků.
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 07. 05. 2011 | 1960 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
|