Aktualizace
Aktualizované sekce od 22.03.2024 do 29.03.2024
|
Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 198 nalezených)
Po jámách Jindřich, Františka a Jan Karel zbývá zasadit do mozaiky těžařského impéria Larisch-Mönnichů na území Karviné poslední kamínek, či spíše uhlík.
Hrabě Johann opojený zisky z dolování, nechal od roku 1867 své inženýry a dělníky hloubit jámu Hlavní, o čtyři roky později pak jámu Tiefbauschacht (Hlubina). Název odvodili, jak jinak, od očekávané hloubky. V důlním poli Larischové už od třicátých let těžili z mělkých jam Strojové, Glückhilf a Pětky.
Hlubinské uhlí nemělo nouzi o odbyt a navíc se rychle dostávalo k zákazníkům. Dříve opomíjené Těšínsko vydělalo na stavbě Severní dráhy Ferdinandovy z Vídně do Bohumína (1847). Cestu uhlí z Doubravy, Petřvaldu i Karviné do nových odbytišť naplno otevřelo prodloužení montánní železnice z Ostravy do Karviné a spojení s Těšínem na trase Košicko-bohumínské dráhy (1869-70). Hlubina ležela jen pár set metrů jižně od důležité trati. Závodní vlečky ji spojovaly se stanicemi v Karviné a Doubravě.
| Autor: Libor Vidlička |
Vydáno dne 18. 04. 2008 | 4204 přečtení |
Počet komentářů: 1 |
Přidat komentář |
Na jedinečné soukromé muzeum může být Slezská Ostrava pyšná, o to více překvapí nezájem radnice.
Velký zájem široké veřejnosti, ale zároveň překvapivý nedostatek podpory oficiálních míst zaznamenává unikátní soukromé Muzeum Keltičkova kovárna ve Slezské Ostravě.
Sbírka, nad kterou se rozzáří oči každému zájemci o regionální historii, je k vidění v Keltičkově ulici v sousedství radnice tohoto městského obvodu. Majitelé domku manželé Chodurovi zde v prostorách bývalé prodejny potravin vystavují vše, co má něco společného s historií hornictví a kovářství na Ostravsku.
| Autor: administrator |
Vydáno dne 14. 04. 2008 | 3903 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Po roce 1945 nesla jméno Důl UNNRA, pak patřila do Dolu Mír, pak do Dolu 1. máj, načež se vrátila ke Gabriele
Zhruba po roce od zahájení přípravných prací pro založení nového dolu v Karviné navrtalo několik dělníků za vedení důlního mistra a hraběte Žerotína uhelnou sloj o mocnosti 79 cm. Psal se rok 1852.
Jak bylo za RakouskoUherska zvykem, nový důl dostal v roce 1862 jméno podle hraběnky Žerotínové – Gabriela.
Těžba začala v roce 1854 a uhlí se dostávalo na povrch pomocí vrátku v sudech zavěšených na laně. Provoz na dole se teprve pomalu rozbíhal, když 16. ledna 1856 explodovaly důlní plyny. Při výbuchu zahynulo 17 horníků. O tři roky později důl zachvátil obrovský požár. Shořelo veškeré dřevěné zařízení na povrchu a také dřevěná výztuž jámy. Po této zkáze zůstal důl několik let opuštěný. V roce 1862 byl prodán rakouskému arcivévodovi Albrechtovi. Postupně začala obnova hlavně povrchových budov a strojního zařízení. V roce 1866 byly nasazeni do důlní dopravy koně. Nejvíce, až dvacet, jich uhlí přepravovalo v roce 1891.
POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY
| Autor: Vítězslav Hettenberger |
Vydáno dne 08. 04. 2008 | 10614 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Třetí v řadě knížecích jam v obci Karviná se po Jindřichu a Františce začal v roce 1859 hloubit Karel, kterého po několika měsících následoval Jan. Obě důlní díla vznikla v místech mělkých šachtic, pro něž na začátku 19. století získal hrabě Johann Josef Larisch-Mönnich první důlní míry (oprávnění k těžbě).
První zásadnější rekonstrukce provozu na jámách Jan a Karel proběhla v letech 1878-1883. Komplex tvořený ještě koksovnou a později elektrárnou (1902) tak neměl s odbytem uhlí a koksu žádné větší problémy. Pomalu se zlepšovaly také pracovní a hlavně životní podmínky havířů. Larischové, stejně jako ostatní uhlobaroni, věděli, že mají přímou úměrnost s jejich zisky. Ne náhodou se nemocnicím, ozdravovnám a koloniím za těch časů říkalo „blahobytná“ zařízení. Kolem Jana a Karla vystavěli jako první domy na Sovinci (od r. 1869), postupně vyrostly osady U větrné jámy Jindřišky, Pohraniční, U jámy Emílie, U jámy Jan, Stará mašina a další.
| Autor: Libor Vidlička |
Vydáno dne 04. 04. 2008 | 2650 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Pozorné čtenáře hornického seriálu asi nepřekvapí otázka, kdo je přímým pokračovatelem tradic karvinských šachet Gabriela, Hohenegger, Barbora, poválečného Dolu 9. květen a Velkodolu 1. máj?
Potřebujete-li přece jen nápovědu, tady je. Jde o nejkapacitnější důl společnosti OKD, největší hlubinný těžební komplex u nás i ve střední Evropě. Pokud jste odpověděli Důl Darkov, je to správně!První zmínku o báňské aktivitě v prostoru darkovského závodu 2, sídla správy současného dolu, nalezneme v archivech u letopočtu 1949. Poblíž soleckého kopce tehdy horníci vyhloubili jámu Mír 4, větrní dílo Dolu UNRRA (Gabriela). Musely však uběhnout ještě dvě desítky let, než se investiční výstavba nového závodu Darkov stala skutečností. Ostravsko-karvinské doly se na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století začaly potýkat s nedostatečnou kapacitou dobývacích prostorů. Otvírky pokulhávaly za těžbou. Odborníci proto vkládali do zahájení výstavby perspektivního skupinového dolu Karviná-Východ (1972) velké naděje.
| Autor: Libor Vidlička |
Vydáno dne 31. 03. 2008 | 2797 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
V loňském roce jsme si připomněli smutné 15. výročí začátku kompletní likvidace černouhelných dolů na území města Ostravy. Před 15 lety Ostrava přestávala být hornickým městem. Poznamenává se, že právě hornictví spolu s železářstvím se zasloužilo o jeho rychlý vzrůst a nebývalý rozvoj do velikostí třetího největšího města v republice. Začátek postupné likvidace dolů s útlumem těžby uhlí je možné datovat od 1. 1. r. 1992. V následujících 90. letech minulého století byla likvidace dolů zcela ukončena. Vlastní těžba uhlí byla zcela ukončena 30.6.1994.
Černouhelné doly byly v době útlumu těžby organizační součástí akciové těžební společnosti OKD, a. s., Ostrava, jež byla v té době plně ve vlastnictví státu. Všechny doly byly soustředěny do čtyř organizačních celků, tzv. odštěpných závodů (o. z.):
Důl Jan Šverma, o. z., Ostrava-Mariánské Hory
Důl Ostrava, o. z., Ostrava-Slezská Ostrava
Důl Heřmanice, o. z., Ostrava-Heřmanice
Důl Odra, o. z., Ostrava-Přívoz
| Autor: Ing. Jaroslav Klát |
Vydáno dne 13. 03. 2008 | 6591 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Vydáno dne 09. 03. 2008 (4558 přečtení)
O počátcích dolování na Orlovsku v historii je poměrně málo zpráv a záznamů. Kolem roku 1817 bylo uhlí těženo z mělkých šachtic a rubanina se vytahovala ručně rumpály nebo později žentoury.
Postupně však zájem o černé uhlí stoupal. Bylo to hlavně rozšiřováním Rudolfovy hutě ve Vítkovicích a dokončením Košicko-bohumínské dráhy. Vídeňská společnost v čele s baronem von Geymüllerem a baronem Rothschildem určila mezi dodavatele kvalitního černého uhlí také orlovskou oblast.
V letech 1835 a 1838 otevřela v Orlové – Lazích doly Altmaschinenschacht (Stará strojní jáma), Schwabenschacht a Mühsamschacht. Tyto doly patřily mezi nejstarší v Ostravsko-karvinské oblasti. Na Staré strojní jámě byl v roce 1836 instalován první parní vodotěžný stroj na Ostravsku
Celý článek... |
Autor: Vítězslav Hettenberger |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
|