Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 22.03.2024 do 29.03.2024

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 198 nalezených)

Historie

FERDINANDOVA KOLONIE


CingrPo průzkumnickém období budování štol a kutacích jam, kdy v okolí Ostravy bylo hlavně ve 30. letech 19. století vyhloubeno okolo 300 kutacích jam, se dobývání ujímá rakouský stát. V roce 1843 se začala hloubit v Michálkovicích kutací průzkumná jáma (pozdější jáma Ferdinandova). V roce 1845 dostala název Hlavní jáma a byla nejdůležitější jámou na katastrálním území Michálkovic. Pak přišla privatizace a 15. prosince 1856 jámu kupuje Severní dráha Ferdinandova, aby si zajistila vlastní zdroj uhlí pro železniční dopravu mezi Vídní, Moravou a Haličí. V té době dostává lokalita svůj název, název spojený s Habsburkem Ferdinandem Dobrotivým.

Jáma byla vyhloubena do hloubky 135 m a vyztužena dřevem. V roce 1882 postihl jámu požár a byla zničena do té míry, že její rekonstrukce neměla smysl. Také technický pokrok umožnil výkonnější větrání dolů, takže jednotlivé jámy se mohly budovat ve větších vzdálenostech. Jámu nahradil Důl Michal, pozdější Petr Cingr, dnešní Národní kulturní památka. Tento důl těžil uhlí do 15. 4. 1994. Jáma Ferdinand byla v letech 1885-1886 zasypána.

| Autor: Rudolf Polák | Vydáno dne 27. 05. 2008 | 1983 přečtení | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Výbuch na dole Ludvík v Ostravě-Radvanicích

V noční směně z 8. na 9. dubna 1960 došlo na Dole Ludvík v ostravsko-karvinském revíru k explozívnímu vzplanutí metanu v závalovém prostoru za porubem 067 v 10. sloji. Při nehodě utrpěli tři horníci popáleniny druhého stupně. V porubu byl nasazen úzkopokosový kombajn KSV 60 a výklenky pro něj byly na obou úvratích zhotovovány s použitím trhací práce. Postup porubu byl směrně mírně úpadní a také větry byly vedeny mírně úpadně a dále do porubu 067a, přičemž stabilitu větrání zajišťovaly na dělicí pásové chodbě jen dvoje větrní dveře. Porub 067 postoupil od výchozí prorážky jen 18 m a zával ještě nebyl vyvinut, a tak zde byly dokonalé podmínky pro hromadění metanu pod stropem vyrubaného prostoru.

V odpolední směně 8. 4. byly v horním výklenku vyvrtány (na vtažné straně) celkem 24 vrty. Způsob jejich založení nebyl podrobně určen, pro trhací práce nebyl zpracován technologický předpis a zjevně byly založeny nesprávně.

| Autor: administrator | Vydáno dne 25. 05. 2008 | 1929 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Nejzápadnější důlní jáma v jižní dílčí části OKR

Nejzápadněji položená stará důlní jáma v Jižní části OKR se nacházela na katastrálním území Kladeruby na parcele č. 333 v okrese Zlín. Založena byla v r. 1875 za účelem kutání na uhlí. Název jámy ani zakladatele se zatím nepodařilo dohledat. Mohlo by jím být olomoucké arcibiskupství, které v té době vynakládalo značné úsilí o získání důlních propůjček také v okolí Moravské Ostravy, Orlové a Karviné. Jáma byla údajně hluboká 273.1 m.1) Po projití pokryvných hornin narazila v hloubce 60.6 m v plném profilu na karbon. Na základě hojného výskytu flory bylo usuzováno na karvinské souvrství. V hloubce 68,3 m procházela šikmo uloženou kamenouhelnou slojí o mocnosti 68,5 cm, úklonu 47° a směru 248°. Od hloubky 74,0 m do konečné hloubky opětně zcela procházela jílem.3) V jámě byl také ověřen místní výskyt nafty.2)

| Autor: administrator | Vydáno dne 23. 05. 2008 | 2465 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Důl Jan-Karel dává uhlí už sto padesát let.

Dějiny karvinského dolu založeného v těchto místech se datují k události, kdy začalo hloubení výdušné jámy.

Jan Při průjezdu karvinskou městskou částí Doly nelze přehlédnout obrovský průmyslový areál Dolu ČSA se zděnou věží a skipovým komplexem. Dějiny dolu založeného v těchto místech se datují k roku 1859, kdy začalo hloubení výdušné jámy Karel. O rok později se začala hloubit jáma Jan a konečně v roce 1862 těžní jáma Karel. Důlní pole obou závodů tvořily propůjčky dřívějších menších šachtic František, Leo, Fridolín, Emilie, Válečná a Stará mašina. Pro zajištění větrání byla vyhloubena v roce 1878 výdušná jáma Henrietta. Doly Larisch-Mönnichova těžařstva byly po vzniku až do roku 1896 rozděleny na východní a západní revír. V západním revíru těžily Jindřich, Františka a Hlubina, ve východní části pak Důl Jan-Karel.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY


| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 15. 05. 2008 | 8420 přečtení | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Průzkumné hlubinné vrty na Kravařsku a Slezsku počátkem minulého století.

Na některých místech východního Kravařska a sousedního Slezska vystupovaly v dané době z přirozených puklin hornin nebo z opuštěných hlubinných vrtů hořlavé plyny. některé tyto exhalace plynů trvaly již léta a hořící plyn budil zájem i u turistů. Stávalo se, že i tohoto zdroje tepla využívali lidé blízko bydlící na vaření brambor a ohřívání vody.

Většina vzniků výronů spadá do doby, kdy byla jižní oblast ostravského kamenouhelného revíru podrobena důkladnému geologickému bádání. Vrty byly velmi nákladné a mnohdy trvaly i několik let. Průzkum pomocí vrtů přesně stanovil mohutnost jednotlivých vrstev, jejich sled a dále potvrdil i některé předpoklady geologů. Takže po stránce vědecké vrty velmi obohatily tehdejší vědomosti techniků o geologických poměrech Kravařska. Většina vrtů byla provedena na náklad Mostecké uhelné společnosti.

Nejvýznačnější vrty na Kravařsku byly tyto:

| Autor: administrator | Vydáno dne 13. 05. 2008 | 2245 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Z VYPRÁVĚNÍ STARŠÍCH KOLEGŮ

Výňatek z anonymního rukopisu bez vročení pochází z pozůstalosti spisovatele Františka Sokola Tůmy. Vyprávění popisuje poměry při štolovém dolování v 60. letech a později v 19. století v oblasti údolí Burňa (dnes Trofické údolí) ve Slezské Ostravě na vrchnostenských dolech hraběte Wilczka. Vyprávění je přepisováno pro zachování dobového hornického koloritu téměř v původním znění. Odborné nebo slangové či místní výrazy jsem doplnil v poznámkách o vysvětlivky. Poznamenávám, že tato vyprávění jsou z hlediska lepšího poznání historie dolování velmi cenná, neboť autenticky dokazují skutečné poměry hornictví, které jsou v historii často nepřesně interpretovány historiky bez hlubších odborných znalostí hornické problematiky. Nyní vlastní vyprávění neznámého horníka:

| Autor: Ing. Jaroslav Klát | Vydáno dne 05. 05. 2008 | 2790 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Karviná měla svou Hlubinu

Po jámách Jindřich, Františka a Jan Karel zbývá zasadit do mozaiky těžařského impéria Larisch-Mönnichů na území Karviné poslední kamínek, či spíše uhlík. HlubinaHrabě Johann opojený zisky z dolování, nechal od roku 1867 své inženýry a dělníky hloubit jámu Hlavní, o čtyři roky později pak jámu Tiefbauschacht (Hlubina). Název odvodili, jak jinak, od očekávané hloubky. V důlním poli Larischové už od třicátých let těžili z mělkých jam Strojové, Glückhilf a Pětky.

Hlubinské uhlí nemělo nouzi o odbyt a navíc se rychle dostávalo k zákazníkům. Dříve opomíjené Těšínsko vydělalo na stavbě Severní dráhy Ferdinandovy z Vídně do Bohumína (1847). Cestu uhlí z Doubravy, Petřvaldu i Karviné do nových odbytišť naplno otevřelo prodloužení montánní železnice z Ostravy do Karviné a spojení s Těšínem na trase Košicko-bohumínské dráhy (1869-70). Hlubina ležela jen pár set metrů jižně od důležité trati. Závodní vlečky ji spojovaly se stanicemi v Karviné a Doubravě.

| Autor: Libor Vidlička | Vydáno dne 18. 04. 2008 | 4204 přečtení | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Keltičkova kovárna vzkvétá i bez mecenášů

Na jedinečné soukromé muzeum může být Slezská Ostrava pyšná, o to více překvapí nezájem radnice.

Pomník Velký zájem široké veřejnosti, ale zároveň překvapivý nedostatek podpory oficiálních míst zaznamenává unikátní soukromé Muzeum Keltičkova kovárna ve Slezské Ostravě.

Sbírka, nad kterou se rozzáří oči každému zájemci o regionální historii, je k vidění v Keltičkově ulici v sousedství radnice tohoto městského obvodu. Majitelé domku manželé Chodurovi zde v prostorách bývalé prodejny potravin vystavují vše, co má něco společného s historií hornictví a kovářství na Ostravsku.

| Autor: administrator | Vydáno dne 14. 04. 2008 | 3903 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Důl Gabriela ničily výbuchy a požáry

Po roce 1945 nesla jméno Důl UNNRA, pak patřila do Dolu Mír, pak do Dolu 1. máj, načež se vrátila ke Gabriele

KPHM Zhruba po roce od zahájení přípravných prací pro založení nového dolu v Karviné navrtalo několik dělníků za vedení důlního mistra a hraběte Žerotína uhelnou sloj o mocnosti 79 cm. Psal se rok 1852. Jak bylo za RakouskoUherska zvykem, nový důl dostal v roce 1862 jméno podle hraběnky Žerotínové – Gabriela.

Těžba začala v roce 1854 a uhlí se dostávalo na povrch pomocí vrátku v sudech zavěšených na laně. Provoz na dole se teprve pomalu rozbíhal, když 16. ledna 1856 explodovaly důlní plyny. Při výbuchu zahynulo 17 horníků. O tři roky později důl zachvátil obrovský požár. Shořelo veškeré dřevěné zařízení na povrchu a také dřevěná výztuž jámy. Po této zkáze zůstal důl několik let opuštěný. V roce 1862 byl prodán rakouskému arcivévodovi Albrechtovi. Postupně začala obnova hlavně povrchových budov a strojního zařízení. V roce 1866 byly nasazeni do důlní dopravy koně. Nejvíce, až dvacet, jich uhlí přepravovalo v roce 1891.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY


| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 08. 04. 2008 | 10614 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Poslední mohykán: Jan Karel

Třetí v řadě knížecích jam v obci Karviná se po Jindřichu a Františce začal v roce 1859 hloubit Karel, kterého po několika měsících následoval Jan. Obě důlní díla vznikla v místech mělkých šachtic, pro něž na začátku 19. století získal hrabě Johann Josef Larisch-Mönnich první důlní míry (oprávnění k těžbě). Jan

První zásadnější rekonstrukce provozu na jámách Jan a Karel proběhla v letech 1878-1883. Komplex tvořený ještě koksovnou a později elektrárnou (1902) tak neměl s odbytem uhlí a koksu žádné větší problémy. Pomalu se zlepšovaly také pracovní a hlavně životní podmínky havířů. Larischové, stejně jako ostatní uhlobaroni, věděli, že mají přímou úměrnost s jejich zisky. Ne náhodou se nemocnicím, ozdravovnám a koloniím za těch časů říkalo „blahobytná“ zařízení. Kolem Jana a Karla vystavěli jako první domy na Sovinci (od r. 1869), postupně vyrostly osady U větrné jámy Jindřišky, Pohraniční, U jámy Emílie, U jámy Jan, Stará mašina a další.

| Autor: Libor Vidlička | Vydáno dne 04. 04. 2008 | 2650 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Důl Hoheneger změnil jméno na Důl 1. máj

Důl Hohenegger V blízkosti pramene Karvinského potoka byl v roce 1880 proveden zkušební vrt, který dal později základ k založení nového dolu v Karviné. Pravidelná těžba byla zahájena v roce 1889. Původním majitelem nového dolu byl arcivévoda Albrecht, od roku 1885 pak arcivévoda Bedřich.

Důl byl pojmenován po Ludvíku Hohenegrovi, vrchním řediteli Těšínské komory, známém geologovi a báňském a hutním odborníkovi. Důl Hoheneger měl od roku 1885 vlastní elektrárnu, která umožňovala moderní osvětlení povrchových objektů. Zpočátku šlo o stejnosměrný proud, později střídavý. První dálkové vedení elektrické energie pak bylo zprovozněno v roce 1898 a vedlo z Dolu Hoheneger na Důl Albrecht. Celková délka trasy byla deset kilometrů a přenášená elektřina měla napětí 10 kV.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY


| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 02. 04. 2008 | 8993 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Darkov – legenda pokračuje

Pozorné čtenáře hornického seriálu asi nepřekvapí otázka, kdo je přímým pokračovatelem tradic karvinských šachet Gabriela, Hohenegger, Barbora, poválečného Dolu 9. květen a Velkodolu 1. máj? Darkov Potřebujete-li přece jen nápovědu, tady je. Jde o nejkapacitnější důl společnosti OKD, největší hlubinný těžební komplex u nás i ve střední Evropě. Pokud jste odpověděli Důl Darkov, je to správně!První zmínku o báňské aktivitě v prostoru darkovského závodu 2, sídla správy současného dolu, nalezneme v archivech u letopočtu 1949. Poblíž soleckého kopce tehdy horníci vyhloubili jámu Mír 4, větrní dílo Dolu UNRRA (Gabriela). Musely však uběhnout ještě dvě desítky let, než se investiční výstavba nového závodu Darkov stala skutečností. Ostravsko-karvinské doly se na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století začaly potýkat s nedostatečnou kapacitou dobývacích prostorů. Otvírky pokulhávaly za těžbou. Odborníci proto vkládali do zahájení výstavby perspektivního skupinového dolu Karviná-Východ (1972) velké naděje.

| Autor: Libor Vidlička | Vydáno dne 31. 03. 2008 | 2797 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Poklady uzamčené v podzemí

Ne všechny záměry během více než 225leté historie těžby uhlí v ostravsko-karvinském revíru skončily úspěchem. Žádný ale nerozdělil odbornou a laickou veřejnost tak, jako důl, jehož dvě věže ční pod úpatím majestátného Radhoště ve Frenštátě. FrenštátGenerálové z OKD řešili od poloviny sedmdesátých let minulého století problém, jak nahradit úbytek efektivních dobývacích ploch, zejména v ostravské dílčí pánvi. Postupně otevřené doly Paskov a Staříč v jižní části revíru nemohly průmyslové potřeby státu uspokojit. Zájmu odborníků vcelku logicky neunikly výsledky již dříve prováděného průzkumu v podbeskydské oblasti. Vrty zde objevily perspektivní denudační reliéf karvinského souvrství.

| Autor: Libor Vidlička | Vydáno dne 27. 03. 2008 | 2726 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

15 let od začátku likvidace dolů v Ostravě

V loňském roce jsme si připomněli smutné 15. výročí začátku kompletní likvidace černouhelných dolů na území města Ostravy. Před 15 lety Ostrava přestávala být hornickým městem. Poznamenává se, že právě hornictví spolu s železářstvím se zasloužilo o jeho rychlý vzrůst a nebývalý rozvoj do velikostí třetího největšího města v republice. Začátek postupné likvidace dolů s útlumem těžby uhlí je možné datovat od 1. 1. r. 1992. V následujících 90. letech minulého století byla likvidace dolů zcela ukončena. Vlastní těžba uhlí byla zcela ukončena 30.6.1994.

Černouhelné doly byly v době útlumu těžby organizační součástí akciové těžební společnosti OKD, a. s., Ostrava, jež byla v té době plně ve vlastnictví státu. Všechny doly byly soustředěny do čtyř organizačních celků, tzv. odštěpných závodů (o. z.):
Důl Jan Šverma, o. z., Ostrava-Mariánské Hory
Důl Ostrava, o. z., Ostrava-Slezská Ostrava
Důl Heřmanice, o. z., Ostrava-Heřmanice
Důl Odra, o. z., Ostrava-Přívoz

| Autor: Ing. Jaroslav Klát | Vydáno dne 13. 03. 2008 | 6591 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

* Hlavní jáma

Vydáno dne 09. 03. 2008 (4558 přečtení)

      O počátcích dolování na Orlovsku v historii je poměrně málo zpráv a záznamů. Kolem roku 1817 bylo uhlí těženo z mělkých šachtic a rubanina se vytahovala ručně rumpály nebo později žentoury. Hlavní jámaPostupně však zájem o černé uhlí stoupal. Bylo to hlavně rozšiřováním Rudolfovy hutě ve Vítkovicích a dokončením Košicko-bohumínské dráhy. Vídeňská společnost v čele s baronem von Geymüllerem a baronem Rothschildem určila mezi dodavatele kvalitního černého uhlí také orlovskou oblast.

      V letech 1835 a 1838 otevřela v Orlové – Lazích doly Altmaschinenschacht (Stará strojní jáma), Schwabenschacht a Mühsamschacht. Tyto doly patřily mezi nejstarší v Ostravsko-karvinské oblasti. Na Staré strojní jámě byl v roce 1836 instalován první parní vodotěžný stroj na Ostravsku

Celý článek... | Autor: Vítězslav Hettenberger | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server