Snad dvacet let lákali kamarádi z Petřkovic hornického důchodce Tomáše Kudeljnjaka v zimě na lyže. Někdejší zaměstnanec důlní dopravy ze šachet Vítězný únor, Heřmanice a Jeremenko jim ale vždy odpovídal, že lyžovat chce zásadně v létě. Až se nakonec u piva shodli, čímž také založili tradici „Červnových zimních výstupů na Landek“.

„Letos jsme měli poloviční jubileum, uskutečnil se pátý ročník. Dorazila necelá stovka lidí, byť ne všichni byli v zimním oblečení, v čepicích, s rukavicemi, šálami či oteplovačkami a vybaveni lyžemi, běžkami a sáňkami na kolečkách,“ přiblížil Kudeljnjak s tím, že tentokrát zařídili také sníh. Z jednoho zimního stadionu ho pod Landek dopravili tří přívěsné vozíky!

Vzácná shoda napříč politickým spektrem panovala první pátek v červnu v porubu 080 203 na staříčské lokalitě Závodu Důl Paskov. Poslanci z Parlamentu ČR, které doprovázel provozní ředitel společnosti OKD Pavel Hadrava, ředitel šachty Zbigniew Janowski a vedoucí dopravy René Gadatsch, zde svorně vyslovili podporu tuzemskému hornictví.

„Chlapi, jste fantastičtí! Co pro vás můžeme udělat?“ prohlásila Jana Černochová, poslankyně za ODS a starostka Prahy 2. Exkurze na pracoviště kolektivu hlavního předáka Martina Majse z úseku T1 vedoucího Michala Hykla ji přesvědčila, že okem politika je na havířinu zapotřebí hledět nejen z hlediska ekonomického či sociálního, ale též státně-bezpečnostního.

Zasloužil se o záchranu řady industriálních památek, zvláště těch hornických.

Přesně osm let uplynulo 3. června od úmrtí vzácného člověka Ing. Stanislava Vopaska, dlouholetého ředitele Nadace Landek Ostrava, který se velmi zasloužil o současný stav hornických a hutnických památek v Ostravě.

Jeho vize Hornického muzea OKD v Dole Anselm (Důl Eduard Urx), průmyslového muzea v Dole Michal (Důl Petr Cingr) a zapsání komplexu industriálních a technických památek Dolu Hlubina do seznamu kulturního dědictví UNESCO se téměř naplnila. Vrch Landek byl za jeho působení zapsán a vyhlášen za Národní přírodní památku. Jeho umělecké nadání se zúročilo v perokresbách ,,Těžních věží“ ze šachet bývalého Československa i zahraničí.

V souvislosti s předcházením rizik úrazu hlavy jsou přilby na povrchu nově povinné téměř všude

Na výraznou změnu, která byla zavedena z bezpečnostních důvodů, si zvykají zaměstnanci na povrchových pracovištích OKD. Prakticky všude uvnitř závodů OKD je nově nezbytné nosit ochranné přilby. Toto opatření související s předcházením možných rizik úrazu hlavy bylo zapracováno do směrnice výkonného ředitele OKD, a firma se tak připojila k většině moderních průmyslových firem, kde je nošení ochranných přileb v celém prostoru areálů běžným standardem.

„Dosud bylo nařízeno nošení přileb pouze v okolí jeřábů venku i v dílnách a ve vyznačených budovách úpraven a šachet. V průběhu března a dubna byly pro přehlednost na všech závodech vyznačeny zóny, kde je nově povinné nosit přilbu, pomocí příkazových tabulek. Prakticky to znamená mít nasazenou přilbu téměř všude uvnitř areálů závodů OKD s výjimkou přístupových cest do administrativních budov a jídelen,“ říká vedoucí řízení odboru bezpečnosti OKD Pavel Zajíček.

Od doubravské tragédie, která si vyžádala 25 obětí, uplynulo 7. května 29 let.

Někteří rodinní příslušníci a také zástupci hornického cechu ve středu 7. května uctili památku 25 horníků, kteří zahynuli 7. května 1985 při výbuchu plynů v oblasti 37. sloje v 1. kře dobývacího prostoru tehdejšího Dolu Doubrava.

Následná záchranná akce byla mimořádně obtížná. Při zkracování okruhu požářiště došlo ještě k dalším třem explozím. Nakonec bylo nutné prostor definitivně uzavřít. Těla některých obětí tam zůstala navždy.

Odbory a skupina poslanců tlačí na britskou vládu, aby zachránila dva ze tří posledních černouhelných dolů v Anglii. Jejich majitel, společnost UK Coal, se opět ocitla na pokraji bankrotu. Její vedení začalo minulý týden jednat se zaměstnanci dolů Thoresby a Kellingley a zdůraznilo, že ani v případě, že se vláda rozhodne firmě pomoci, nebude možné se vyhnout tvrdým škrtům.

Firma UK Coal, kterou zasáhly levné dovozy uhlí, ale i břidlicového plynu, a také silná libra, požádala vládu o podporu ve výši 10 milionů liber (330 milionů korun), aby se prodloužila životnost obou dolů a o práci nepřišlo 2000 horníků. Firma provozuje ještě šest povrchových černouhelných dolů.

V Havířově byla zahájena výstava ke 165. výročí založení alma mater ostravských studentů.

Velikonoční vajíčka bylo možné najít v knihovnách, v prostorách stálé expozice Historie psaná uhlím v havířovském Společenském domě se naproti tomu setkáte s historií a současností Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Výstavu pořádanou Městskou knihovnou Havířov ve spolupráci s VŠBTUO, hlavně její Hornicko-geologickou fakultou, u příležitosti 165. výročí založení této alma mater, zahájila v pondělí 14. dubna slavnostní vernisáž. Zúčastnili se primátor města Zdeněk Osmanczyk, děkan HGF Vojtech Dirner, členové havířovské pobočky Klubu přátel hornického muzea v Ostravě a další.

Jaroslav Minka vystudoval VŠB před padesáti lety a stále si váží toho, že ho vůbec přijali

Měli ho zavřít, místo toho se stal báňským inženýrem. Jedním z hostů vernisáže havířovské výstavy ke 165. výročí založení Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava byl Jaroslav Minka, absolvent této hornické almamater a jeden z nejaktivnějších členů hornických zájmových organizací. Dnes čtyřiasedmdesátiletý důchodce se narodil v Čechách v Radovesicích u Libochovic a jeho cesta na ostravská studia se otřela o zamřížovaná okna státní věznice.

„Hornictví se věnuji od svých 14 let. Vystudoval jsem hornickou průmyslovku v Duchcově, to znamená, že jsem se seznámil s těžbou hnědého uhlí a severočeským hnědouhelným revírem. Své první hornické kroky jsem udělal na dole Nelson v Oseku u Duchcova; ta šachta už ale neexistuje,“ vzpomínal hornický veterán.

VOJTĚCH DIRNER SE DOMNÍVÁ, ŽE TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN PŘETRVÁ I DO DALŠÍHO TISÍCILETÍ.

Za havíře od kosti se považuje Vojtech Dirner, jenž po geologovi a přírodovědci Vladimíru Slivkovi převzal post děkana Hornicko-geologické fakulty (HGF) na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. A není to pouze tím, že hornická historie jeho rodu sahá prokazatelně až do XII. století. Může si to dovolit, neboť na akademickou půdu vstoupil po osmi letech každodenní tvrdé důlní praxe v tehdejším Dole Lazy. Pro týdeník Horník tedy odpovídal se znalostí i pochopením.

Jak se díváte na situaci v hornictví?
Regionální hornictví je již delší dobu velmi úzce spojeno s globálními trhy a jakýkoliv impulz z Asie, Jižní Afriky či Austrálie se okamžitě projeví i v České republice, potažmo ostravsko-karvinském revíru. Co se týče hornictví černouhelného, tam již velice dlouhou dobu spatřuji značný tlak na ceny obou komodit – uhlí energetického i koksovatelného. Uhlí vhodného pro koksování – UVPK – se to týká zejména. Bohužel se to logicky projevuje u společnosti OKD, která se několik kvartálů potýká s cenami UVPK pohybujícími se na velmi nízkých úrovních.

Restrukturalizace až na kost, nebo bankrot. Tak popisují polská média úkol, který bude stát před novým šéfem Kompanie Weglowe (KW). Ten bude vybrán do konce měsíce. Nový ředitel zároveň musí o nezbytnosti tohoto kroku přesvědčit politickou reprezentaci a odboráře, protože kosmetické změny firmu nezachrání.

KW informovala, že pro volbu nového představenstva obdržela 34 přihlášek, z nichž pět uchazečů aspirovalo na pozici předsedy představenstva, zbylé přihlášky na posty místopředsedů. Dozorčí rada vyřadila dvě přihlášky na pozici předsedy a 14 přihlášek na post místopředsedů kvůli nesplnění požadavků.

Popílkové hospodářství v režii HBZS má kromě zvyšování bezpečnosti na šachtách i obchodní a ekologickou stránku.

Ve formě základkové plavicí směsi – kašovité hmoty vzniklé smísením s vodou – se do dolů v revíru společnosti OKD vrátilo jen v loňském roce 215 806 tun toho, co zůstává po spalování černého uhlí. Totiž popílku. Hospodaření s komoditou využívanou pro zvyšování bezpečnosti v dolech je v režii Hlavní báňské záchranné stanice (OKD, HBZS, a. s.) v Ostravě-Radvanicích.

„Základková směs, jež je naším certifi kovaným výrobkem, slouží v OKR k vytváření těsných výbuchuvzdorných hrází pro uzavření nepoužívaných důlních děl či k protizáparové prevenci nebo represi,“ informoval obchodní náměstek HBZS Jiří Špírek s tím, že nejvíce popílku se splaví na lokalitách Závodu Důl Karviná. Používání popílkové směsi k ochraně důlních chodeb při budování žeber za poruby dobývanými směrným stěnováním na řízený zával je naopak specifikou Dolu Paskov.

Společnost AWT Rekultivace ve spolupráci se společností D.I.S., jakožto vedoucí účastník sdružení nazvaného „Důl Dukla – příprava území“ dokončila revitalizaci části bývalého důlního díla nacházejícího se na území statutárního města Havířova. Výsledkem investice je revitalizované území, jež bude v budoucnu využito nejen pro poskytování služeb včetně sportu a rekreace, ale i pro výstavbu produkčních kapacit.

Plocha bývalého dolu Dukla byla před zahájením realizace zakázky na sklonku roku 2012 klasickým postindustriálním brownfieldem. Rekultivační práce financované ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva financí ČR částkou ve výši 200 mil. Kč měly za cíl připravit dotčené území k jeho budoucímu využití v podobě areálu Dukla Industrial Park.

Významným faktorem ovlivňujícím bezpečnost práce v podzemí jsou geomechanické jevy představující přirozené náhlé porušení horského masivu bez deformace důlního díla spojené většinou se zvukovými projevy. Hovořili jsme o nich s Ladislavem Rožnaiem z odboru řízení bezpečnosti OKD.

Můžete vysvětlit, jaký je rozdíl mezi geomechanickým jevem a otřesem?

Útlum šachty je citlivá záležitost, která se netýká jenom horníků.

O situaci a perspektivách Závodu Důl Paskov jsme hovořili s ředitelem projektů OKD Antonínem Klimšou

STAŘÍČ – Závod Důl Paskov bojuje o přežití. Situace je nepřehledná a plná otazníků. Jak se k ní staví vedení OKD? A jak český stát? O shrnutí aktuálních informací jsme požádali ředitele projektů OKD Antonína Klimšu, odpovědného za řešení problematiky Paskova.

Jako jedna z podmínek prodloužení životnosti Závodu Důl Paskov je uváděno splnění projektu jeho transformace. Můžete upřesnit, co je podstatou tohoto projektu?

Ložiska jsou z velké části již vydobyta a náklady na těžbu zbytku zásob dále porostou.

Polské těžaře energetického uhlí drtí nízké ceny, které v západoevropských přístavech klesly za tři roky ze 170 dolarů za tunu na méně než polovinu (80 dolarů). Ve světě se aktuálně vytěží více energetického uhlí, než jsou firmy schopné prodat. I proto klesla loni polská produkce o 2,7 milionů tun na 76,5 milionů a výnosy firem se snížily o téměř 12 miliard korun na 158 miliard korun.

Například největší černouhelná firma Kompania Weglowa, která ještě před nedávnem předpokládala nárůst produkce z 39 tun v roce 2012 na zhruba 43 milionů v roce 2020, v důsledku slabé poptávky a nízkých cen razantně přehodnocuje své plány. V letošním roce tak vytěží 33 a v následujících letech 32-33 milionů tun.