V roce 1962 v areálu stavby elektrárny Tušimice nedaleko Kadaně byly v blízkosti kantýny při výkopech inženýrských sítí nalezeny jámy a podzemní dobývky po pravěké těžbě. Dobývaly se zde křemence, které byly používány na výrobu pravěkých nástrojů, jako jsou čepele, sekery, hroty.
Křemenec se používal a zpracovával štípáním podobně jako pazourek. Doba těžby byla radiokarbonovou metodou určena do pozdní doby kamenné – eneolitu, cca 2700 let př. n. l.
Některé z odhalených chodeb byly
v době výzkumu ještě volné. Na dně
jam byly nalezeny stopy ohniš/ a v jedné
z chodeb kouřem zčernalý strop.
Těžba zde probíhala podobně jako na
srovnatelných lokalitách jinde ve světě.
Za použití kamenných palic se
rozrušovala hornina a křemencové
konkrece se dolovaly pomocí kostěných
kopáčů.
Výzkum z důvodů značného podinvestování
tehdejší archeologické péče
probíhal ve velmi ztížených podmínkách
a jen díky osobnímu nasazení profesora
Evžena Neustupného a jeho týmu
se podařila alespoň základní dokumentace
a sběr materiálu, který je dnes uložen
a částečně vystaven v Oblastním
muzeu v Chomutově.
Výkopy jsou dnes zakonzervovány, a třebaže zde na povrchu není nic patrného, je tato lokalita chráněna jako kulturní památka pro případ, že by byl výzkum v Tušimicích jednou obnoven a lokalita podrobně doprozkoumána. Tušimice představují zcela výjimečný doklad nejstarší podzemní těžby na našem území a jsou mimořádně důležité pro naše hornictví, jako ukázkový příklad, že těžba provází lidstvo odjakživa.
Vydáno se souhlasem podniku DIAMO a samotného autora.