Ostrava se může chlubit nejvyšší lezeckou stěnou široko daleko. Dostat se sem je možné okolo posledního těžního stroje starého dolu.
Nejen prostory, ale i název se šikl nadšencům do sportovního lezení, když před třemi lety začali s budováním největší umělé stěny v širokém okolí. Vznikla v budově těžních strojů historického Dolu Hlubina.
„O této stěně se bude v lezecké
komunitě asi dlouho diskutovat,
vždyť se nachází v netradičním,
unikátním sportovním
prostředí,“ konstatoval Ondřej
Marinčák.
„Lezeme z hlubiny do výšky…
na Hlubině. Ta slovní hříčka
se nám náramně líbí,“ nechal
se slyšet Ondřej Marinčák
s tím, že s úpravami šachetního
objektu pomáhalo i několik bývalých
horníků specializujících
se nyní na výškové práce. Nejen
ty museli lezci konzultovat s památkáři,
jelikož areál tohoto ostravského
dolu patří do chráněného
průmyslového dědictví.
„Museli jsme ponechat obnaženou
jednu část budovy, vybourané
kachličky a zařízení nechat
k dispozici pro další použití, zachovat
původní okna,“ vysvětloval
Marinčák.
Vybouráním části podlahy až do sníženého přízemí získali lezci podle nich až monumentální prostor. A hlavně výšku. „Dostaneme se pod střechu až do dvaceti metrů. Vyšší stěnu, ale jen o dva metry, mají až v Brně. A o tom, že by se volné lezení provozovalo v industriálním prostředí, jako u nás v Ostravě, nemáme informace. Snad jsme i první,“ uvedl Marinčák.
Doslova vyřádit se zde mohou jak profesionálové, tak naprostí začátečníci včetně dětí. Podle evropského horolezeckého hodnocení se trasy obtížnosti pohybují na stupnici 3 až 10 (velmi obtížné lezení například v krasech). „Každopádně splňuje parametry pro pořádání světového poháru. Zároveň respektuje charakter prostředí, kde se nachází. Hornický ráz jsme zdůraznili také grafi ckým znázorněním kol těžního stroje, jsou na stěně takřka v místech svých os,“ řekl Marinčák. K lezecké stěně ostatně vede cesta okolo jediného zachovaného těžního stroje na Dole Hlubina.
Sportovní lezci i horolezci mají v plánu postavit v areálu i venkovní stěnu, a to opět v duchu odpovídajícím tomuto místu.
Radek Lukša