Rekultivace jižního plata odvalu Heřmanice
Autor: Mgr. Michaela Hylská <hylska(at)diamo.cz>, Téma: DIAMO, Vydáno dne: 01. 10. 2015
Úložné místo těžebního odpadu odvalu Heřmanice je jedno z nejstarších a zároveň nejrozsáhlejších míst, kde je deponována důlní hlušina z hlubinné těžby černého uhlí na Ostravsku. Jedná se o komplex důlních odvalů, který vznikal již v polovině 19. století při hloubení Dolu Ida. Největší množství materiálu se zde ukládalo ve 40. – 60. letech minulého století, kdy se důl s tehdejším názvem Stalin a později Rudý Říjen rozšiřoval. Celkově předmětné místo těžebního odpadu zabírá plochu cca 65 ha. Dominuje zde tzv. centrální hřeben, na němž je vegetace zdevastována termickými procesy.
Výrazně negativním dopadem na
okolní životní prostředí je existence rozsáhlých
termických procesů na značné
ploše odvalu, a to zejména v jeho východní
a střední části. První rozsáhlé
příznaky podzemního požáru se projevily
v roce 1998. Následně byly uskutečněny
pokusy o jeho likvidaci, a to položením
izolační vrstvy elektrárenského
popílku. Tyto prvotní pokusy však nezastavily
šíření termických procesů
a naopak celý proces získal ještě větší
dynamiku. Postupně byla zachvácena
prakticky celá centrální část včetně samotného
hřebene.
V rámci dalších sanačních opatření se
na povrch tzv. jižní terasy, kde probíhaly
nejintenzivnější termické procesy, v letech
1999 – 2004 opět zahájilo pokládání
vrstev elektrárenského popílku a pak
i navážek těsnící vrstvy „Prestab“, a to
o mocnosti až několik metrů. Jednalo se
o rozsáhlé testování izolačních schopností
uvedených materiálů s cílem zabránění
pronikání vzdušného kyslíku do
vnitřního prostoru odvalu a tím omezení
zde probíhajícího termického procesu.
Ověřoval se dlouhodobý tlumící proces,
jehož účinek však nebyl ihned patrný.
Nejúčinnější činností směřující k likvidaci termicky aktivních míst tak zůstává jejich vymísPování odtěžováním. Při bližší rekognoskaci zájmové plochy je patrné, že značná část zde deponované důlní hlušiny je již prohořelá.
Vzhledem k heterogenitě deponovaného materiálu se zde nacházejí stále místa termickým dějem neovlivněná, a tedy potenciální prostor pro sekundárně vyvolanou termickou aktivitu.
V průběhu let 2004 – 2010 byl termický proces pravidelně monitorován měřením v pravidelné síti vrtů. Z vyhodnocených výsledků vyplynulo, že aktivní oblast byla velmi rozsáhlá. Zasahovala téměř celou plochu východní a střední části úložiště.
V současné době máme k dispozici v časové řadě 2011 – 2014 komplexní termometrický letecký monitoring celého prostoru odvalu včetně blízkého okolí. Vyhodnocením dokumentace ze snímání v infračerveném spektru lze konstatovat, že se plošný rozsah termických procesů zmenšuje, a to v návaznosti na odtěžování materiálů odvalu. Rovněž zde nepochybně působí efekt dlouhodobého tlumícího účinku těsnících vrstev.
Záměrem o. z. ODRA je plochu odvalu uvést do nezávadného stavu. Aktuálně to však lze provést pouze na dílčích plochách. Pilotním projektem byla vybrána rekultivace části zvané jižní terasy. Cílem bylo území plně revitalizovat a tím vytvořit účinný „zelený val“ s významným filtračním efektem proti prachu vznikajícímu v rámci odtěžování odvalu. Neméně významným efektem je i pozitivní působení ozeleněné plochy na rezidenty.
Zájmová plocha byla vymodelována s využitím stávajících materiálů.
Na takto vytvořený povrch byla položena drenážní vrstva z vytříděné haldoviny o mocnosti 400 mm. Poté následoval návoz další stejně mocné vrstvy zeminy s cílem vytvořit vhodné prostředí pro vybudování vegetačního krytu.
Následně byla plocha zatravněna a provedena výsadba keřového patra.
S odstupem několika měsíců lze konstatovat, že cíl této rekultivační stavby byl naplněn, ba dokonce předčil naše očekávání.
A co dál? Samozřejmým cílem je uvedení celé oblasti úložného prostoru do definitivního stavu. To je však vzhledem k objemu uloženého materiálu (desítky miliónů tun) během na dlouhou traP. O. z. ODRA zpracovává vizi na urychlení procesu eliminace termické aktivity. V bezprostřední blízkosti odvalu bude realizována velká sanační akce s názvem Gravitační odvodnění Hrušova. Tato stavba mimo jiné počítá s navýšením stávající kóty povrchu tak, aby se zde plánovaná průmyslová zóna dostala nad úroveň stanovenou pro Q100. Potřeba korekčního materiálu činí několik miliónů tun. Vzhledem ke kvalitě kameniva těženého na odvalu Heřmanice a malé dopravní vzdálenosti by bylo velmi výhodné využít tento materiál do konstrukčních vrstev uvedené stavby. Tím bychom takzvaně „zabili dvě mouchy jednou ranou“, za prvé by Ostrava získala velmi výhodně položenou průmyslovou zónu a za druhé by neméně pozitivním efektem byla likvidace ekologické zátěže – termicky aktivní části odvalu Heřmanice.
Dr. Ing. Petr Jelínek vedoucí Odboru ekologie o. z. ODRA