Hornická stezka na Landeku třicetiletá
Autor: Ing. Jaroslav Klát <(at)>, Téma: Historie, Vydáno dne: 19. 06. 2015V letošním roce je oslavováno významné 70. výročí osvobození města Ostravy sovětskou armádou. Na počest 40. výročí tohoto osvobození byla 30. 4. 1985 otevřena na Landeku pro veřejnost hornická stezka (mapka na obr. 1). Účelem stezky bylo dokumentovat v přírodě a
současně zpřístupnit veřejnosti hmotné doklady o počátcích nejstarší hornické činnosti v OKR a ukázat geologické výchozy kamenouhelných slojí a nejstarších vrstev karbonských hornin. V této souvislosti je vhodné vzpomenout na organizace, jež se na budování stezky podílely.
Původcem myšlenky byl Ing. Ladislav Hep, CSc., vedoucí projektant Báňských projektů v Ostravě a předseda Krajské odborné skupiny České vědecko-technické společnosti (ČVTS) pro dějiny průmyslu a technické muzejnictví. K vybudování stezky počátkem 80. let přicházely podněty četných zájemců o hornickou historii OKR a vzrůstala snaha vybudovat hornické muzeum na Dole Eduard Urx (dnes Anselm). Na podporu myšlenky stezky vycházel v Ostravském večerníku v r. 1985 z iniciativy L. Hepa desetidílný seriál odborných článků pod názvem Landek známý i neznámý, napsaných uznávanými odborníky.
Vyprojektování a vlastní stavba stezky byla provedena členy Závodní pobočky České vědeckotechnické společnosti (ČVTS) z tehdejšího dolu Vítězný únor (pozdější důl Odra), jehož organizační součástí Důl E. Urx byl. Na návrhu stezky se odbornou pomocí podílely: Krajské středisko památkové péče v Ostravě, Klub českých turistů, ústředí v Praze, Krajská odborná skupina ČSVTS pro dějiny průmyslu a technické muzejnictví, Národní výbor Ostravy, odbor kultury, Pedagogická fakulta v Ostravě a Báňské projekty v Ostravě. Řešení stezky se řídilo celostátními zásadami, platnými pro naučné stezky. Členové Klubu turistů provedli značení stezky dle republikového způsobu značkování.
Hornická stezka začínala vstupní tabulí (obr. 2) v Petřkovicích u křižovatky silnic, v místě zv. U Jana. Vedla kolem ústí zaniklých důlních štol a jam Starých hlučínských dolů, Nových hlučínských
dolů a Dolu Ferdinandovo štěstí na Petřkovickém katastrálním území a Šilheřovických dolů na Koblovském katastrálním území. Přibližovala se k ústím starých důlních děl, označených tabulkami (obr. 3) a ukazovala jedinečné výchozy skalních karbonských hornin a uhelných slojí na povrch.
Souběžně s hornickou stezkou probíhala na hřebenní části návrší Landeku přírodovědná naučná stezka, která byla otevřena pro veřejnost v roce 1976. Rekonstruována na počátku 90. let. Stezka sledovala do určité míry turistickou cestu, zeleně značenou.
Objekt hornické stezky byl z počátku ve vlastnictví pobočky ČVTS s předpokladem převodu na hornické muzeum po jeho založení. Po zániku pobočky počátkem 90. let zdědilo stezku Hornické muzeum, budované od r. 1987. Stezka byla přibližně v pětiletých údobích doplňována informačními tabulemi a byl instalován nový mobiliář.
Poslední rekonstrukce a revitalizace hornické naučné stezky začala 1. června 2011. Akci zajišťoval Klub přátel hornického muzea. Stezka byla vybavena 14 zastaveními s 26 informačními tabulemi (např. obr. 4). Řešena byla jako cyklostezka. Vybudována byla díky grantům EU, Ministerstva životního prostředí ČR, Nadace OKD, Nadace Landek a pomocí Sdružení Dolní oblasti Vítkovic a dalších partnerů. Rekonstrukce s využitím těžké mechanizace trvala pět měsíců.
Rekonstruovaná, pět kilometrů dlouhá naučná stezka a cyklostezka, byla pro veřejnost otevřena 8. listopadu 2011. Bohužel v srpnu 2013 na cyklostezku mezi Landek Parkem a koblovským mostem spadly balvany kamene z bočního svahu. Pro hrozící nebezpečí dalších sesuvů byla stezka v uvedeném úseku uzavřena. Oprava a zabezpečení stezky trvalo značně dlouho pro různé obtíže úředního a stavebního rázu. Až 28. srpna 2014 byla znovu otevřena pro veřejnost.
Na závěr se konstatuje, že hornická stezka na Landeku byla vybudována v OKR jako první dílo svého druhu. Na této zdařilé akci lze spatřovat vzrůst zájmu široké veřejnosti o dlouhou historii dolování na Landeku a na Ostravsku, který se projevil mimo jiné založením Klubu přátel hornického muzea v r. 1988 s početným členstvem.
Ing. Jaroslav Klát