Kněz posvětil palmy i kytičky.
Věřící zahájili pašijový týden svěcením palem vyrobených z lískových nebo vrbových proutků a ozdobených květy s barevnými stuhami.
K obnoveným velikonočním tradicím ve Stonavě, které zde před několika lety opět zavedli polští faráři, patří žehnání jídlu o Bílé sobotě. Nově to bylo na Květnou neděli svěcení palem. Přišlo více než sto lidí. Iniciátorem je polský farář Roland Manowski.
Věřící se sešli venku před kapličkou
svatého Huberta, kde drželi čestnou
stráž myslivci a krojovaní horníci
spolu s hasiči.
Kněz posvětil palmy a také kytičky
z proutí, zlatého deště nebo narcisů.
„Začátek bohoslužeb o Květné neděli je
nesen v duchu slavného vjezdu Ježíše
Krista do Jeruzaléma,“ vysvětluje farář
s tím, že zvyk svěcení palem nebo
rozkvetlých větviček je tradiční událostí
nejen ve Slezsku. Výrobou a svěcením
palem z lískových nebo vrbových
proutků ozdobených květy s barevnými
stuhami zahajovali věřící pašijový týden
odjakživa. V sousedním Polsku jde o velmi
živou a oblíbenou tradici, v mnoha
obcích spojenou i se soutěžemi.
„Jsem rád za tyto nové zvyky, které
představují oživení dění v obci a stmelují
naši společnost,“ říká starosta
Ondřej Feber.
Květná neděle je označení pro šestou a zároveň poslední neděli postní jež otevírá tzv. svatý týden. Dalším zvykem, který oživil ve Stonavě polský kněz, je svěcení velikonočních pokrmů. „Na Bílou sobotu v 10 hodin požehnám velikonočním pokrmům.
Věřící mohou přinést v košíku všechno, co budou mít přichystáno k jídlu k nedělní snídani. Kromě chleba nemohou chybět pečení beránci, tradiční mazance, čerstvá i malovaná vajíčka, zapečená klobása nebo uzené v kynutém těstě – šoudra, křen a něco ostřejšího k svátečním přípitkům,“ dodává kněz. Podle starých zvyků má hospodář část svěceného jídla darovat poli, zahradě a studni, aby byla úroda, ovoce a voda. Předkové také věřili, že kdo o Božím hodu velikonočním jedl svěceného beránka, nikdy nezabloudil a ztracenou cestu pokaždé našel i v nejhlubších lesích.