S cizyncami je sranda
Autor: Redakce Horník <marek.sibrt(at)okd.cz>, Téma: Zábava, Vydáno dne: 04. 04. 2015Dva razy v životě sem se v Ostravě potkal
ze zajimavymi cizyncami! Prvně to
bylo ešče za hlubokeho totača. Z Mařu
sme vtedy byli ve „zlině“, tuž sem se
v nedělu po obidě zebral a šel na špacir
po Ostravě. Když sem šel kolem Domu
potravin, dostal sem chuť na gruziňaček.
Tak sem vlez do Sněhurki. To byl bar v hotelu
Imperial. Robil tam jeden muj kamoš.
Když mě Zdenek uviděl, hned na mě
maval: „Ty umiš anglicky, že, Lojzek? Je
tu jeden host z Londyna a něma se s kym
podřistať. Tak ti ho přihraju...“ Než sem
stačil co řecť, už vedle mě seděl taki
chvistek a furt esli se s nim dam viskej?
Připadal mi kapku přitěpleny, tuž sem se
chtěl stahnuť. Enemže chlop byl něustupny
a furt mi chvalil moju angličtinu a že je
rad, že se može s kymsik podřistať. Když
mi furt vnucoval tu visku, pravil sem mu,
že něchcu, že sem „full“. A to sem neměl
řikať, bo v angličtině „full“ znamena ni
enem „plny“, ale tež „blazen“. Chlop se
smjal tak upřimně, že sem přestal měť
strach, že mi natrhně konečnik a docela
zme se potym fajn pokecali! A něbudu
tajiť, že na jeho učet aji popili. A jak inač,
řeč se při štamprlach stočila aji na sport.
A synek se mě zeptal, esli je v Ostravě
tež fotbalovy klub. A kemu fandim.
Jak to vidí stryk Lojzek
Chlubil sem se Vitkovicami, ale hlavně
Baničkem, kery byl v te době už potřeti
mistrem republiky. Chlop pokyval uznale
hlavu, bo znal enem Spartu, a pravil, že
on fandi „oznl“. Chvilu sem se na ňho
dival, co že to je za klub, ptal se ho, jaku
sutěž hraje a on, že premier lig! „Ale taki
klub něznam,“ namitnul sem. Pravil mi, že
sem fakt „full“, když něznam „oznl“! Tuž
mu pravim: „Hlaskuj to, synku!“ A když
skoňčil, pravim: „Měl si hned řecť, že
je to Arsenal!“ Už něpamatuju, jak to
vtedy skoňčilo, ale vim, že Mařa byla nad
ranem na mě pěkně nasrana... No a včil
v nedělu přišlo druhe zajimave
setkani s „cyzyncem“. Stojim
na zastavce, když ku mně
přidě navoňany opaleny
frajer v černym koženym
parkeře, vyhrnuty limec, bile
ponožki, černe nablyskane
perka a pravi: „Pane, možete mi
povědět, kdy pojede trolejbus stodvojka?“
„Tam matě jizdni řad. Tuž se
to přečitejtě. Ja němam bryle, tak na to
něvidim!“ pravil sem mu popravdě. Frajer
se na mně podival jak by mě chtěl očami
zabiť a pravil: „Ja to neumim pšečist, ja
sem totiš cyzynec, vite, pane?!“ Bal sem
se o zdravi, tak sem smich ututlal v sobě,
ale ešče sem mu řek, že čislice jsou
v každe řeči stejne, aji v te
amerycke. Naštěsti ta
stodvojka už jela, tak sem ho
na ňu upozornil. „Cyzynec“
mi slušně poděkoval
a odjel. Když sem
to vykladal večer
Na Upadnici, chlapi
řvali smichem.
A Erďa hned reagoval:
„To se bavi
cigan s bilym a nadava mu, že ti zasrani
gadžove si z Romu robiju enem srandu
a na jejich mena vymyšlaju veršovanki.
,Ale když vy se tak blbě jmenujete, že se
na to vždycky veršík da vymyslet! Jak se
jmenuješ ty?’ řika gadžo. ,Kočiš!’ ,No
vidíš: Kočiš, Kočiš, pro pivo mi skočiš!’
,Šak na vaše mena to isto ide tež! Jak
sa volaš?’ ,Jelínek.’ ,No vidiš: Jelinek,
Jelinek, ty kokot!’ Fajne, ni?!"
Tuž Zdař Buh, vaš Lojzek