Ekonomický náměstek havířovského primátora Eduard Heczko hovořil o přípravách velké červnové slávy.
Když před osmi lety v zimě vyváželi z Dolu Dukla poslední vozík uhlí, báňský inženýr a dlouholetý zaměstnanec šachty Eduard Hezcko u toho nechyběl. Byť už úřadoval v kanceláři náměstka primátora statutárního města Havířov. Ve stejné funkci si letos nenechává ujít jinou havířskou slávu – patří do organizačního týmu 19. setkání hornických měst a obcí (SHMO) ČR.
„Záštitu nad setkáním převzal
prezident republiky Miloš Zeman,
pozvali jsme zástupce parlamentu,
ministerstva průmyslu a obchodu,
státní i obvodní báňské správy a samozřejmě
společnosti OKD,“ nechal
se slyšet Hezcko.
Havířov vstoupil do hry docela
pozdě...
Ano, původně měli akci pořádat
v Ostravě, kde se v Petřkovicích
uskutečnil i 4. ročník v roce
2000, a pak 9. ročník v roce 2005
v Radvanicích a Bartovicích.
Pořadatelství schvaluje Sdružení
hornických a hutnických spolků
ČR, a to s velkým předstihem.
Ostrava ji chtěla organizovat jako
Evropské město kultury 2015, ale
tento titul získala Plzeň. Proto jsme
kontaktovali primátora Ostravy
i předsednictvo Sdružení hornických
a hutnických spolků s nabídkou,
že se pořadatelství ujmeme.
Vyhověli nám a od počátku roku
2013 jsme začali 19. ročník chystat.
Co setkání tomuto městu přinese? Určitě připomenutí hornické minulosti města, které má havíře už ve svém názvu, kde většina obyvatel v minulosti působila v hornictví nebo spřízněných oborech. Proto jsme ji pojmenovali Havířovské vzpomínání. 19. SHMO také oživí a vhodně doplní akce chystané při příležitosti 60. výročí vzniku Havířova, připadajícího právě na letošní rok. Ve stejném termínu, jako se koná setkání – od 19. do 21. června – proběhne v našich ulicích i tradiční a velmi oblíbená akce Havířov v květech.
A příprava asi není nijak jednoduchá? Pracovní skupina, kterou jsem pověřený řídit, se schází už dva roky. Kromě zástupců radnice v čele s primátorem Danielem Pawlasem jsou v ní zaměstnanci Městského kulturního střediska, členové místní pobočky Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě i Nadace Landek. Nechybí tedy podporovatelé hornických tradic i odborníci na havířinu, jako jsou Zdeněk Dombrovský z KPHMO nebo Josef Gavlas z Nadace Landek. A to se bavíme především o hornické části celého červnového víkendu. Osobně jsme s delegací z havířovského magistrátu navštívili loňské 18. SHMO v Českém Krumlově, kde pan primátor dostal světlo sv. Barbory – symbol budoucích pořadatelů setkání.
V čem vidíte největší pracovní oříšek? Pravděpodobně v akci samotné, vždyť počítáme s tisícovkou lidí z celé republiky a také hosty z ciziny. Je naší povinností vytvořit podmínky, aby se zde cítili dobře. Od umístění mobilních toalet až po řazení alegorických vozů ve slavnostním průvodu. Nezapomínáme na to, že ti lidé se přijíždějí setkávat a staří horníci si u toho rádi sednou na pivko. A pak tady máme oficiality – takřka protokolární záležitosti od slavnostního zahájení přes stužkování, přebrání putovního praporu, předání světla sv. Barbory budoucím pořadatelům po oceňování Českými Permony. A musí nám přát počasí, což loni v Českém Krumlově neplatilo a odrazovalo to návštěvníky z řad veřejnosti.
Ukážete hostům také zdejší hornictví? Činné šachty slouží k produkci uhlí a zajišťují obživu lidem z regionu, nejsou to návštěvnická místa. Nicméně máme v plánu exkurze do ostravských památkově chráněných dolů Anselm na Landeku, Michal v Michálkovicích či Hlubina v Dolní oblasti Vítkovic. Snažíme se domluvit fárání na Jeremenku, jež má ve správě státní podnik DIAMO. Chceme účastníkům ukázat i rekultivace – průmyslové areály Dukly a Františku, udělat okruh přes Dolní Suchou směrem na Stonavu a navštívit golfové hřiště na Lipinách či šikmý kostel v Dolech.
Co pro vás znamená podpora OKD? Samozřejmě rovinu finanční, a pak i psychologickou. Společnost OKD podporou udělala gesto v tom smyslu, že má zájem na udržování hornických tradic. Akce se přece koná ve městě, kde většina lidí přinejmenším zná někoho, kdo na šachtě pracuje či pracoval. Tudíž na setkání zveme i představitele těžařů včetně výkonného ředitele Dale R. Ekmarka. Rovněž bychom rádi vydali za podpory OKD publikaci, kterou chceme distribuovat účastníkům.
Váš vztah k setkání není jen pracovní? Kdepak, je vysoce osobní! V roce 1966 jsem se vyučil povrchovým elektromontérem právě pro Důl Dukla. Po večerní elektroprůmyslovce jsem dělal mistra odborného výcviku učňů a chtěl na vysokou. Jenže podnik si stanovil podmínky – studijní úlevy poskytne v případě, že nastoupím na VŠB a absolvuji jako báňský inženýr. Takže jsem vystudoval obor Hlubinné dobývání uhelných ložisek. Po škole jsem dělal na Dukle asistenta ředitele šachty i hlavního kontrolora, fáral jako revírník a vedl přípravářský a strojní úsek. A od roku 2011 jsem hornický důchodce.
Jak nyní hledíte na hornictví v regionu? Těžba uhlí je nosným oborem pro zaměstnanost značné části Moravskoslezského kraje. Společnost OKD zůstává největším zaměstnavatelem v kraji, což platí především pro Karvinsko, kde je jeho role naprosto stěžejní. Na druhé straně sleduji špatnou situaci na trhu s uhlím. Chápu, že jiná cesta než snižování nákladů pro přežití těžařů v současnosti není.