Knihovna města Ostravy hodlá i letos pokračovat v projektu přibližujícím, jak se zde v minulosti žilo.
Logo se šachtou na pozadí
koksovny sice vybrala městská
knihovna k projektu Paměti Ostravy,
nicméně vzpomínek na hornickou minulost
moravskoslezské metropole se
jí sešlo až ostudně málo. Pro letošní
pokračování proto vyzývá pamětníky
– nenechávejte si své archiválie, nahrávky,
fotografie a vůbec vzpomínky
na havířinu pro sebe!
„V prvním kole se zapojila spousta
aktivních seniorů, nicméně málo těch
v minulosti fyzicky pracujících. Paměti
sepisovaly, namluvily a fotky přinesly
například emeritní učitelky, vdova
po generálu Škarvadovi či jedna bývalá
psycholožka z Poruby,“ vysvětlila
Jarmila Burešová, vedoucí odboru
knihovnických služeb Knihovny města
Ostravy.
Ta projekt uskutečnila v pobočkách v Porubě (ul. Vietnamská), Výškovicích (ul. 29. dubna), Hrabůvce (ul. Závodní), Michálkovicích (ul. Sládečkova) i ve studovně Ústřední knihovny u Sýkorova mostu. Zde v pasáži nyní visí čtrnáct panelů – plus jeden úvodní a jeden závěrečný – s „paměťmi“ obyvatel Ostravy na jejich život, většinou od válečných let.
Čest horníků zachránil alespoň báňský inženýr Miroslav Šmíd z Poruby, jenž kopal uhlí na Trojici i s pozdějším generálním ředitelem OKR Jaroslavem Miskou, profáral prakticky všechny tehdejší šachty a působil ve Vědecko-výzkumném uhelném ústavu. „Zavzpomínal jsem i na Slezskoostravskou sedmičku – pěvecký sbor, který jsme zakládali jako mladí havíři,“ upřesnil.
A vzhledem k tomu, že hornictví tvoří neodmyslitelnou a podstatnou část ostravské historie, chtějí se mu autoři pamětnického projektu KMO letos věnovat více. „Smyslem přitom není jen připomenout minulost a hledat své kořeny, ale také pomoci seniorům, aby v dnešní době cítili méně odcizení. Nebojte se, má vás kdo poslouchat,“ vzkázala Burešová.
Radek Lukša