Čínská plánovací agentura nařídila městu Šanghaj a třem dalším provinciím, aby vypracovaly plány na snížení spotřeby uhlí ve snaze zlepšit kvalitu ovzduší. Čína jmenovala průmyslovou oblast v deltě řeky Jang-c'-ťiang, která zahrnuje provincie Če-ťiang, Ťiang-su a Šanghaj, jako jeden ze tří nejznečištěnějších regionů v zemi.
Další výrazně znečištěná oblast Pekingu a okolí již dostala za úkol snížit spotřebu uhlí v období 2013–2017 o 12 milionů tun, Tchien-ťin dokonec o 20 milionů tun a provincie Čche-pej o 40 milionů.
Spalováním uhlí Čína v roce
2013 vyprodukovala 66 procent
veškeré energie, v roce 2014
šlo o 64 procent. Cílem je, aby
v roce 2020 klesl podíl uhlí
na výrobě energie na zhruba 62
procent.
Podle aktuálního plánu by
spotřeba uhlí v Číně měla ročně
v období 2016–2020 dosahovat
maximálně 4,2 miliardy tun, ale
není jasné, nakolik je tento cíl závazný.
Zatímco ještě v roce 1988
činila spotřeba uhlí v Číně ročně
zhruba jednu miliardu tun, následný
dynamický rozvoj ekonomiky
vedl k tomu, že spotřeba se více
než zečtyřnásobila.
Trpí Australané Čínské omezování dovozu uhlí, snaha podporovat domácí producenty, z nichž při současných nízkých cenách 70 procent prodělává a polovina dluží horníkům výplaty, a potřeba snižovat emise především ve znečištěných velkoměstech dopadá tvrdě hlavně na těžaře v Austrálii. Čína totiž přišla se strategií, která zakazuje dovoz uhlí s více než jednoprocentním podílem síry a 16 procentním podílem popelovin. Australané původně předpokládali, že letos dovezou do Číny 49 milionů tun energetického uhlí, nicméně na velkou část tohoto objemu se pravděpodobně bude vztahovat současné omezení. Pro australské těžaře jde o další ránu poté, kdy za poslední tři roky klesly ceny energetického uhlí na polovinu a v sektoru přišlo za poslední rok o práci 30 tisíc lidí.