NEJVĚTŠÍ HISTORICKÁ UDÁLOST V OSTRAVĚ. I část

Autor: Ing. Jaroslav Klát <(at)>, Téma: Historie, Vydáno dne: 10. 12. 2014

PŘED 20 LETY SKONČILA TĚŽBA UHLÍ I část

Pocod landek

V letošním roce jsme si připomněli dvacáté výročí ukončení těžby černého uhlí na území města Ostravy. K tomu došlo 30. června 1994, kdy horníci vyvezli z Dolu Odra v Ostravě-Přívozu poslední vůz černého uhlí, viz obr. 1. Tímto slavnostním aktem byla zakončena těžba uhlí na celém území Ostravy. Ukončení těžby se stalo největší událostí v historii hornické Ostravy. Skončila dlouhá epocha využívání uhlí, které zde bylo dobýváno více než dvě stě let. Jeho těžbu začal v Petřkovicích už v r. 1782 Johann Adam baron Grutschreiber, vlastník hlučínského panství. Soustavná těžba probíhala od té doby až do r. 1994, kdy byla Československým státem ukončena.

Průběh útlumu těžby Mapa

Všechny doly Ostravě byly v době útlumu těžby organizační součástí těžební Akciové společnosti OKD a byly soustředěny do čtyř odštěpných závodů (o. z.), viz obr. 2. Šlo o doly: Důl Jan Šverma, o. z., v Ostravě-Mariánských Horách, Důl Ostrava, o. z., v Ostravě-Slezské Ostravě, Důl Heřmanice, o. z., v Ostravě-Heřmanicích a Důl Odra, o. z., v Ostravě-Přívozu. Později byly organizačně spojeny do jednoho likvidačního závodu Dolu Odra. K tomu se doplňuje, že součástí akciové společnosti byly všechny doly (kromě dočasně Dolu ČSM) v Ostravsko-karvinském revíru (OKR). Akciová společnost byla ustavena 1. 1. 1991. Převažující podíl majetku společnosti držel Československý stát. Později podíly vlastnictví akciové společnosti procházely majetkovými změnami.

Příčinou nařízeného útlumu těžby byly strukturální změny v národním hospodářství, jež nastaly po změně politicko-hospodářských poměrů v r. 1989 a které přinesly sebou i podstatné snižování požadavků na těžbu uhlí. Z těchto hledisek vláda bývalé Československé federativní republiky rozhodla v r. 1990 usnesením č. 827/90 o strukturálních změnách a útlumovém programu v uhelném hornictví. Pak vláda České republiky následným usnesením, vyhlášeném 27. 7. 1991 pod č. 267, rozhodla o útlumovém programu dolů v Ostravské dílčí pánvi OKR.

Útlumový program tzv. neefektivních dolů, tj. ukončování těžeb probíhal od 31. prosince 1991 do 30. června 1994. Útlum těžby měl velmi rychlý průběh. Jako první ukončil převažující část těžby uhlí Důl J. Šverma dne 31. 12: 1991 (s lokalitami Mariánské Hory, Svinov a Oderský) a úplně s dotěžením zbytkových slojových pilířů metodou bez přítomnosti lidí dne 31. 3. 1992. Jako druhý byl těžebně utlumen Důl Ostrava ke dni 31. 12. 1992 (s lokalitami Petr Bezruč, Zárubek, Hlubina, Maršál Jeremenko a Alexander). Třetím těžebně utlumeným byl Důl Heřmanice ke dni 30. 6. 1993 (s lokalitami Heřmanice, Rychvald, Petr Cingr a Oskar).

Heřmanice

Těžba na posledním čtvrtém Dole Odra (s lokalitami Přívoz, Hrušov, Petřkovice, Koblov a Vrbice) byla zcela ukončena zmíněného dne 30. června 1994. Na tomto dole byl, jak je uvedeno výše, vyvezen jako symbol zanikající hornické činnosti slavnostně těžní jámou č. 2 na ranní směně z hlubin v 11 hodin poslední vůz s černým uhlím, což byl poslední těžební akt nejen pro Důl Odra, ale i pro všechny doly v Ostravské části revíru. Akt se konal za účasti představitelů Akciové společnosti OKD, vedení Dolu Odra, důlního osazenstva Dolu Odra, předáků odborových organizací OKD a dalších hostů.

V následujících letech po zastavení těžby proběhla na většině bývalých dolů v Ostravě likvidace provozních zařízení, některých objektů a těžních věží. Na některých likvidovaných dolech byly postaveny hornické pomníky, např. na Dole Heřmanice, viz obr. 3.