ŽIVOT ZASVĚTIL HAVÍŘINĚ

Autor: Redakce Horník <josef.lys(at)okd.cz>, Téma: Horník, Vydáno dne: 21. 07. 2014

Josef Kimer, emeritní ředitel Nadace Landek Ostrava, oslavil osmdesátku.

Kimer

Chtěl být lékařem, ale nakonec dává přednost havířině. V době svých studií na reálném gymnáziu v Trutnově ho to táhne k šachtě, kde o volném čase dělá pomocníka lokomotiváře. Ve stejném roce, kdy úspěšně maturuje (1952), získává také hornický výuční list. Proto se namísto ke studiu lékařství hlásí na Hornickogeologickou fakultu Vysoké školy báňské v Ostravě, kde zdárně vystudoval důlní měřictví a geodézii. Tak začíná životní příběh dnes už nestora a uznávaného hornického odborníka, emeritního ředitele Nadace Landek Ostrava Josefa Kimera, který letos 15. května oslavil své osmdesátiny.

V knize „Ve znamení orlic” od Dušana Fajkoše je možné se o tomto mnohostranně nadaném a houževnatém muži, rodákovi z Komořan u Mostu, dozvědět mnohem více. Na příklad to, že z místa asistenta na katedře důlního měřictví a geodézie VŠB odjel v roce 1958 se skupinou důlních expertů do Afghánistánu. Tam často za dobrodružných, značně dramatických okolností, obklopený nejtěžší dřinou tamějších havířů, získal neocenitelné zkušenosti do dalšího praktického hornického života v OKD. Po návratu na katedru VŠB brzy nastoupil (1960) do provozu na řízenou praxi. Po dvou letech se stal samostatným důlním měřičem a v roce 1963 nastoupil na Důl Paskov. O čtyři roky později na HGF VŠB získal vědeckou hodnost kandidáta technických věd (CSc.).

    Následovala dlouhá léta práce v OKD. Od funkce výrobního náměstka Dolu Staříč přes vedoucího odboru báňské inspekce OKD až po technicko-výrobního ředitele OKD. V květnu 1990 odešel do důchodu, ale už o dva roky později přijal nabídku fi rmy UNIGEO (bývalý Geologický průzkum), kde nastoupil jako vedoucí odborný technický pracovník. V březnu 2003 byl zvolen členem správní rady Nadace Landek Ostrava (NLO) a později, po skonu jejího zakladatele Stanislava Vopaska (2006) se stal důstojným nástupcem onoho legendárního ředitele.

V září loňského roku se Josef Kimer sice funkce ředitele NLO vzdal, ale stále v ní působí jako člen správní rady. Naplňuje její cíle – ctít, udržovat a rozvíjet havířské tradice. Proto také od roku 2005 jednou týdně dochází mezi hornické seniory, zaznamenává jejich vzpomínky a zkušenosti, které jsou pak podkladem k jeho publikacím doplňovaným řadou dokumentárních fotografi í. Vydal jich už osm s celkovým rozsahem přes 800 stran. Kromě toho publikuje ve čtvrtletníku Hornický zpravodaj.

Josef Kimer má však ještě další koníčky. Vedle počítače je to jeho cestovní kolo, na které usedá téměř denně. Ročně najezdí okolo pěti tisíc kilometrů. Také díky tomu má stále obdivuhodnou kondici, jejíž základ získal v mládí cvičením v Sokole, členstvím v Junáku či jako závodník v oddíle řeckořímských zápasníků.

Jak sám říká, v životě se řídil krédem „Co si neuděláš, to nemáš!”. Šel za svými sny a tužbami velmi houževnatě. „Houževnatě však neznamená hlava nehlava, ale trpělivě, mravenčími kroky,” upřesňuje Kimer a svým životem potvrzuje, že naplňování jeho kréda může být ku prospěchu mnohým jiným.