Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (32)

Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. <zding(at)atlas.cz>, Téma: Kolonie, Vydáno dne: 18. 07. 2014

Slezská Ostrava (pokračování) Jánská kolonie (1878–1884)

Jánská

Jánská kolonie byla postavena pro zaměstnance dolu Michal v Michálkovicích, patřícího společnosti Severní dráha Ferdinandova. Jánská kolonie byla pojmenovaná podle jámy Jan. Ležela blíže zlikvidované jámy Josef, ve vzdálenosti cca 1450 m na západ od Dolu Michal a cca 1000 m na severozápad od bývalého dolu Hugo. Kolonie leží na pravé straně Michálkovické ulice ve směru k mostu přes Báňskou dráhu, jihovýchodně podél ulice Michálkovické, východně od báňské dráhy. Osadou procházela ulice Na Josefské, na západě byla ohraničena ulicí Červenkovou. Jednotlivé parcely byly odděleny chodníky pro umožnění vstupu k zadním bytům. Roku 1918 měla kolonie v severozápadní části čtyři dvoupodlažní modernizované domy, které byly určeny pro osm rodin. Roku 1928 měla kolonie dvacet nepodsklepených domů, z nichž dva domy byly úřednické, osmnáct domů bylo dělnických. Součástí kolonie bylo rovněž pět pekáren s udírnou. Severní část kolonie byla značně ovlivňována důlními vlivy. Podle Bilové stálo v roce 1977 v kolonii už jen pět domů. Všechny domy v kolonii byly postaveny masivně a z pálených cihel. Hlavní schodiště ze sklepa až na půdu v domech jednopatrových nebo několikapatrových pro několik rodin bylo ohnivzdorné. Jednotlivé schody byly z umělého kamene, u domů lépe vybavených (úřednických) z žuly. Podlahy v dělnických bytech byly zhotoveny v pokojích, kuchyni a předsíni z měkkého dřeva. Ve vedlejších místnostech a na chodbách byla dlažba betonová nebo šamotová.

    Domy byly zásobovány pitnou vodou, ovšem vodovodní výpustky byly zřízeny jen uvnitř několika bytů. Obyvatelé si museli nosit vodu ze studní, které stály v ulicích v areálu kolonie. Ve všech domech byla zavedená kanalizace a elektrické osvětlení. Součástí volně stojících domů byly hospodářské budovy a zeleninové zahrádky.

Některé domy, které stály v kolonii, byly přízemní, čtyřbytové (pokoj s kuchyní). Domy byly omítané a kryté sedlovými střechami. Vstupy byly orientované ze zádveří ve štítových stěnách. V západní části osady stály tři dvoupodlažní domy, omítané a kryté valbovou střechou. Vstupy byly z podélných front a v protější podélné straně bylo umístěno příslušenství bytu. Přes ulici Michálkovickou stál nízký omítaný dům se sedlovou střechou. Dům byl pravděpodobně osmibytový a jednalo se pravděpodobně o dělnickou kasárnu. Vedle něj stál dům úřednický, který byl přízemní a postavený na půdorysu tvaru písmene T. V předsazených štítech sedlových střech byly zajímavým způsobem vloženy trámové výztuhy.

V důsledku poddolování byla naprostá většina domů zbourána. Roku 1994 byl podán návrh na vyhlášení ochranného památkového pásma. Pásmo nebylo vyhlášeno. V kolonii zůstalo pouze 5 domů. Řada domů byla přestavěna a rozšířena. Z jednoho domu byla vybudována restaurace Seneka. Na místě zbouraných domů byla vybudována točna minibusů.

Veškerá autorská práva postoupili autoři KPHMO. Autoři dalších publikací o koloniích musí respektovat min. ve svých publikacích citovat odkazy na ně! Zpracoval: Ing. Zdeněk Dombrovský, CSc.,předseda KPHMO v letech 2004 – 2008.